OG_Swifty

Bylo to dlouhý, ale nebylo to špatný. Kněz Liam Neeson byl dobrej a záporák Bill s knírem dobře odrážel tehdejší módu. Vůbec celkově jsem z týhle doby viděl málo filmů, z doby vysokejch cylindrů a prapodivných knírů, přitom je to tak hyper. Přesto k filmu samotnýmu mám několik výtek; v první polovině filmu jsou asi tři hudební čísla a jsou tam namontovaný dost okatě. Pokud bych se díval na muzikál, asi by to bylo fajn, ale tohle mělo jen dokreslovat náladu a to se moc nedařilo. První písnička v hospodě, kde kamera sleduje zpěváka jdoucího za DiCapriem ještě OK, ale další dvě hudební čísla byly fakt moc vokatý a požitek z filmu to paradoxně nabourávalo. Dál mi vadilo (ne moc, ale přece) zobrazení nepokojů; reálně nepokoje trvaly několik dní a jejich hlavními oběťmi nebyli bohatí, ale černoši, kvůli kterým byla válka. Samozřejmě ne kvůli nim, ale všeobecně byli (a stále jsou) tím nejuchopitelnějším předmětem sporu Občanské války. Tady ve filmu se hodí pár dobových kreseb, zabijou asi tři černochy, ale jinak se tu ničí a honí boháči a za chvíli naběhne Unie a je po nepokojích. Ale tak dobře, politická korektnost. Co mi vadilo ale nejvíc, to bylo vyobrazení akčních scén a násilí. Do prdele tak když dělám film o válkách gangů a násilí, tak přece nemůžu bejt pussyna a do úvodní scény nedat žádnou krev. Kaskadéři amatérsky uhýbají před úderama viditelně s odstupem desítek centimetrů a přestože se řežou nožema, mačetama a vším možným, tak po zabití Vallona leží na zemi 8 ochotníků na špinavým "sněhu". Upozorňuju špinavým, nikoliv zakrváceným. Filmu s rozpočtem sto mega, v němž nejsou žádný ufoni zotročující si lidi v obřích lítajících lodích, prostě nemůžu tyhle amatérsky působící přestřely odpustit. 75%

Po předčasný smrti Petera Sellerse přišel Edwards s geniálním nápadem o natočení filmu, věnovanému Sellersovi, z čistě archivních a nepoužitých záběrů z předchozích filmů, což si během svého života Sellers nepřál. Výsledkem tedy byl komerční a kritický propadák spolu s žalobou na tvůrce filmu. Co se filmu týče, těch pár vyškrtnutých scén převratných nebylo (výjimkou je snad jen scénka z hotelu v Anglii), opakování scén z předchozích filmů zbytečné a nový materiál se starým Nivenem a hnusnou (a starou) Capucine trapný. Pocta Sellersovi / Clouseauovi se dala udělat jinak, líp - třeba nějakým dokumentem, ale určitě ne žádným neúspěšným obchodním plánem o novým celovečeráku.

Škoda, že Kratina s tim debilním umělým vousem neběhal celou dobu...

Asi je zbytečný tu vymýšlet cokoliv originálního k filmu, který má přes 1.400 komentářů. Pro mě osobně celý film stojí a padá na Joshi Brolinovi, takže pokud měl někdo dostat Oscara za vedlejší roli, měl to být on. Anebo to neměl být nikdo z tohohle filmu, určitě ne Bardem, jehož postava mi prostě nesedla. Chybí jakýkoliv vykreslení jeho postavy, tedy kromě toho "je to magor zabíjející lidi perkusní pistolí", stejně jako jakákoliv motivace jeho činů. Ostatní byli ale dobrý, takže celkově to uteklo jako voda. Akorát ten závěr už byl zbytečnej, zkrátka to se smrtí Brolina přestalo bavit..

Takový díl spíš lehce bez nápadu, jelikož jednotlivý scénky v muzeu jsou spíš nezávislý gagy. Písnička Betty je v tomhle díle taky spíš průměrná, ale roztomilý konec. A ten podvod s plným autobusem byl asi nejvtipnější scénkou.

Animace mi přišla o trochu kvalitnější, ale ta psí Betty mi prostě pořád nesedí. Ale klevetící kočky - sousedky byly docela vtipný.

Jen s hodně velkým sebezapřením tomu filmu nedám odpad. Hned úvodní scéna se CGI jelenem, co běhá po baráku a chčije na jeho obyvatele, bylo obrovský WTF, ze kterýho mě následně nevytrhnul ani opičí syn Davida Spada a rádobyvtipnej autobusák, kterej měl asi převzít štafetu po chybějícím Schneiderovi. Ve zbytku filmu následovala kulometná smršť trapných vtipů a scének, během kterých jsem jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak moc kvalitativně se pokračování od původního filmu liší. Zkráceně řečeno je tohle zkrátka greenhorn film. Tu hvězdu dám za dobráckýho Austina.

V devadesátkách dělali překlady vážně diletanti, teda alespoň v některých případech jako je tenhle. Film jsem viděl kdysi dávno jako kid, nedávno jako větší kid a když jsem si k tomu pustil originál, tak vážně větu "You're trippin" přeložili jako "Do vole prdele". Fantazie. Jinak je to příjemná pohádka o špatný třídě, která vlastně díky supr učitelce není vůbec špatná. Klišé, ale Míša Fajfrová byla v týhle době na vrcholu a filmový soundtrack je trojnásobně platinový. A na Apple music store furt není k nalezení.

Hudba Louise Armstronga s animovaným doprovodem tří významných postaviček bratrů Fleischerů je celkem příjemně strávených 7 minut. A Betty má kozačky, vrr :)

Dizzy Dishes je sedmým snímkem ze série Talkartoons a prvním snímkem druhé sezóny (z celkových 3). Mimo prvního vyobrazení postavičky, ze které se později vytvořila Betty Boop, je tento díl ještě známý uvedením finální podoby titulní grafiky, která zůstala až do konce seriálu. Ústřední postavou však není všemi omílaná Betty, ale pejsek - číšník Bimbo a hladový zákazník. Nejlepší scénkou je asi krátký úvodní výstup psích tanečnic s melodickou písničkou Crazy Town, jinak je to ale spíš standard celkově slabších začátků celé série.