OG_Swifty

Další z řady atypických westernů, tentokrát zasazený do doby během druhé světové války. Jsou nám představeny tři hlavní postavy; zatrpklá rancherka Jane Fonda, charakterní bývalý voják James Caan a chladnokrevný majetkuchtivý rancher Jason Robards. Dobové zasazení je takový zvláštní, nemůžu říct jednoznačně "nelíbilo se mi" ani "líbilo se mi", a skutečnost, že zdravý voják byl ve válce a přesto se v roce 194? producíruje zdravej někde na západě a pokřikujou tam na něj v úvodu "tak si zabil pár nácků, no a co?", mi přišla mírně řečeno prapodivná. Ale tak dobrý, pomalu to dává s Fondou dohromady a vzniká sympatický pár a ve vedlejší lince zatím Robards pomalu likviduje svojí konkurenci, aby to celé vyeskalovalo v takový chudší velký finále. Zdrsnělá Jane Fonda byla fajn (paradoxně jí to v košili a s kloboukem slušelo víc než na to tanečním bále) a bylo tam hodně záběrů na lasování dobytka a takový ty další kovbojský frajeřiny, kterých není nikdy dost. Nejlepší postavou byl pro mě ale stejně starej rancher Dodger v podání Richarda Farnswortha - tak nějak z něj sálala pozitivní energie a lišáckost, kterou mám v tomhle typu filmů rád. Celkově film nebyl špatnej, ale mohlo to být tak o 15-20 minut kratší.

Když jsem se včera díval na film s Kerry Washington a obdivoval její krásy, zaujal mě další její film se Samuelem Jacksonem v roli zlýho souseda. Nebejt tam on, asi bych se na to nepodíval... nicméně film je dobrý svojí myšlenkou posilovat integritu mezirasových párů, koneckonců to tam zazní moc hezky - když černej mrdá bělošku, tak je hustej. Ale když běloch šuká černošku, tak ona čelí otázkám "what's wrong with you sister" atd.. To bylo celkem trefný. I přes tenhle vznešený cíl tvůrců filmu si ale nemůžu pomoct, podle mě tam toho bělocha vykreslili jako úplnýho debila. Jasně, hlavní záporák je Jackson, ale ten běloch se celou dobu chová retardovaně a kde by mohl udělat něco rozumnýho, tak ještě tu rozepři podporuje blbýma kecama. Do toho ignoruje svojí ženu (Washington), dissuje jí a její rodinu atd., mno prostě se chová jako píčus, takže ve finále to víc odrazuje než obhajuje.

Poměrně nepřehledný thriller s legendou francouzské filmografie - Venturou v hlavní roli. Film buduje pomalejším tempem stále houstnoucí atmosféru, kdy se divák o hlavního hrdinu (právem) bojí a nakonec dopadne přesně tak, jak bych si přál, aby dopadli všichni ti Bondové, Bourni a spol.

Nevěřil jsem vlastním očím, ale bylo to fakt dobrý, což moc často o amatérských filmech neříkám. Chvílema jsem nevěděl, jestli se koukám na něco vážnýho nebo na komedii s Etzlerem, ale nakonec převážilo to první. Stylovej závěr a příjemný, napětí udržující hudební doprovod byla dobrá volba pro režijní debut za 7 papouchů. Well done.

Předposlední společný film legendární dvojky už značně vybočuje z klasického formátu a je spíš takovou odlehčenou detektivkou. Bouchačky nahradily pěsti a tak jediné, co zůstalo a připomenulo zašlou slávu, byli samotní dva herci a hudební doprovod bratrů La Biondových. A přitom Dvojníci, které natočili jen o rok dříve, patří svou zábavností mezi ty nejlepší filmy.. se zavřenýma očima dávám 45%

Peeples je jednoduše řečeno Fotr je lotr pro černý (koneckonců ten film je i tady v podobných). Všichni jsou černý (wow!?) a otec rodiny není bývalý agent FBI, ale velevážený soudce, který se snad mohl stát i prezidentem Obamou. Jednotliví mužští herci jsou individuálně slabší než v bělošský verzi (není to rasistický? Asi budu psát původní..), ale zase ženský mi přijdou lepší tady. V původní (=bělošská) verzi samozřejmě byly lepší humory, zápletka byla originální a byl tam cvičenej kocour, v týhle (černošský) verzi to ale kupodivu taky nebylo úplně nejhorší - chvílema to bylo trapný (závody na kolech s prokletým dešťem, bratr hrdiny Chris, potírna) a chvílema to bylo zase takový.. nevim, neřezal jsem se smíchy, ale prostě to fungovalo a mile to potěšilo. Co ale musím vyzdvihnout a co je možná tradičně lepší v černošských filmech všeobecně, byl soundtrack / hudební doprovod. Ten byl dobrej a je jedno, jestli Robinson brnkal na kytaru nebo mladej kluk natáčel videoklip ala Lil Wayne. Všechna hudba byla prostě dobrá a trumfla to jenom Kerry Washington ve školní uniformě. Moc na černošky nejsem, ale Oh God .. ta Kerry je ale kus baby :) Závěrečnej "mejdan" celý rodiny mě pak zlomil na tu třetí hvězdu.

Málo viděná koprodukce SSSR a Itálie se západními herci v hlavních rolích. Film obsahuje typické prvky Bondarchukovy filmové tvorby, ať už se jedná o dlouhé monology hlavních postav (což délkou trumfnul o pět let později v Bojovali za vlast), monumentální a přesto maximálně detailní prvky bitev až po ty chladné pasáže smrtí hlavních protagonistů / postav. Přesto všechno, co tak napsat o jednom z dobově nejdražších filmů světa, ve kterém měl režisér k dispozici 7. největší armádu světa? Inu, je to jako by byly bitvy z Pána prstenů nafilmovány bez CGI a s reálnýma lidma, což je dnes zkrátka nepředstavitelná velkolepost. Film se samozřejmě i přes nespornou kvalitu z tržeb nezaplatil a to zachránilo prdel Stanleyho Kubricka, který díky tomu odstoupil od natáčení jiného filmu o Napoleonských válkách... a nejlepší na celém filmu byla ta hloupá zteč francouzské kavalerie pod velením maršála Neye s leteckými záběry, které asi nejlépe podtrhují tu velkolepost celé bitvy.

V 80. letech následovaly ještě dva díly bez Sellerse, ale upřímně, Růžový Panter stál a padal právě s tímhle hercem. Cato (Burt Kwouk) dostal v tomto pokračování mnohem víc prostoru, což není špatné, ale celý film je již pouhým stínem zábavy, kterou tato filmová série symbolizovala. Padne tam pár dobrých vtipů (nejlepší byl asi ten čínskej bordel u Clouseaua doma) a uvidíme pár debilně vtipných kostýmů (Clouseau mafián), celkově je to ale už slabší. Ani Dyan Cannon není bůhvíco - byly tam větší krasavice. Ale ta sedmdesátková diskotéka byla dobrá.

Hraná verze slavné Disneyovky není ve skutečnosti tak špatná, jak se podle průměrnýho hodnocení může zdát. Cruella je skutečnej magor, ale nejvíc mě baví Hugh Laurie jako jeden z jejích poskoků. A jinak se to blbě hodnotí, když to má člověk spojený s dětstvím...

Eastwoodův epilog westernů se povedl. Je už starej a v životě má jen děti a neúspěšnou prasečí farmu, aby to změnil (budoucnost dětí), vezme ještě poslední job. Little Bill je postava zábavná, znamená zákon a později možná i něco víc, přesto na konci shoří jak papír. Právě závěr je epickej natolik, že bych mu vyšvih 5 hvězd bez rozmýšlení. Ale ten film je delší a celou dobu jsem to viděl jen tak nějak kolem 80%, tak to tak i nechám - za to, že si tu pořezanou děvku neodvezl sebou.