Martin_L

Dokument sází především na atraktivní téma, velmi působivé a vizuálně atraktivní záběry z kamery na dronu a doprovod silnou hudbou. Tempo snímku je ale i na dokument příliš pomalé a místy až nudí, byť je třeba uznat, že tak statické a nehýbající se téma jako je dálnice a s ní související soudní spory nevyžaduje tak dynamický střih jako třeba dokument o prezidentské kampani. Nicméně ve snímku mi scházelo trochu hlubší proniknutí do tématu, které je ve skutečnosti ještě mnohem složitější, než je nastíněno a vyznění některých informací je tak spíše zavádějící. Celkově jde o zajímavý počin, který ale zůstává někde na půli cesty a proto tři hvězdičky.

Jedním slovem perfektní. Výborná kamera, skvěle sestříhané a doprovodný komentář neobtěžuje, ale pobaví (ať už ten dodatečný, anebo přímo z terénu). Tempo je tak akorát, ani chvilku jsem se nenudil a skoro mi až na konci přišlo líto, že je to tak krátké. Nevidím tak žádný důvod, nedat tomu plný počet hvězd.

Tento film jsem viděl už nesčetněkrát, ale nikdy ne pořádně od začátku do konce. Teprve symbolické rozloučení s paní režisérkou mě přimělo podívat se na něj znovu a vychutnat si jej tak, jak se správně film má. Snímek patří k těm, které zrají časem a člověk si k nim nachází cestu pomaleji. Teď můžu s klidem napsat, že jde o vynikající sondu do různých lidských charakterů, od buranského, ale přesto dobrosrdečného vesničana (Bolek Polívka) přes vypočítavého a ziskuchtivého právníka (Leoš Suchařípa) až po posměšně působícího snoba (Ivana Chýlková). Některé gagy jsou ryze dobové (Mečiar v televizi), jiné nadčasové ("Tož vašu pí...") a z filmu je patrné, že si lidé společnost počátkem devadesátých let ještě nebyla jista, zda-li je totalita opravdu pryč ("A nemůžou mi to zase sebrat?"). Zvláštní ocenění zaslouží Anna Pantůčková, jejíž živelné (ne)herectví navazuje na tu nejlepší tradici nové vlny šedesátých let. Film zachycuje jedinečnou dobu stejně jedinečným způsobem a důvodem, proč nakonec nedám plný počet hvězd, je celková stopáž. V poslední třetině snímek ztrácí tempo, začíná místy nudit a mohl by být klidně o čtvrt hodiny kratší.

Říkám si, jestli nejsou tři hvězdičky pro oscarový snímek trochu málo. Možná můj zážitek deformuje sledování v obývacím pokoji a po návštěvě kina se širokoúhlým plátnem a prostorovým zvukem bych dal o hvězdu více. Třeba i o dvě. Ale i to patří k subjektivnosti hodnocení a já zůstanu u svých třech hvězd. Jedna bude určitě za vizuální stránku filmu, něco takového jsem doposud neviděl. Další za zvuk, který jsem také nikde jinde neslyšel. A třetí za herectví Sandry Bullockové. Zejména poslední scéna, kdy se sápe z vody dokazuje její herecké umění (ale možná je to dáno tím, že je většinu filmu ve skafandru unášena kosmem a tam toho není moc co hrát). I přes některé fyzikální nelogičnosti jde o pozoruhodný a nevšedně pojatý film. Na více než tři hvězdy to ale opravdu nevidím.

Trailer k tomuto filmu ve mně vyvolal velké očekávaní a ta? Byla naplněna. Skvělé herecké výkony Anny Geislerové, Judit Bárdos a Igora Bareše člověk sleduje s téměř zatajeným dechem a ani na vteřinu nepochybuje o autenticitě postav. Odvážný příběh o neprobádaném tématu, kterého byl nejvyšší čas se chopit. Je pro mě potěšením, že tak bylo učiněno takto kvalitním způsobem. To vše s přehledem skryje nedostatky filmu - postavy občas jednají mírně nelogicky či naivně a některé dějové skoky se zdají být obtížněji uvěřitelné. Jindy se místy děj trochu zasekává. Ocenění si zaslouží i výběr lokací - na reálech se nešetřilo. Občasné zaškobrtnutí historické původnosti rekvizit je pro český film bohužel typické, tady bylo těchto momentů naštěstí jen pár. A ještě jeden bonus: Konečně novodobý film, u kterého jsou dost velké a pomalé titulky na to, aby se daly přečíst :-)

Jsem divákem detektivek a mám rád domácí tvorbu. Logicky jsem tak dlouho strádal a i přes četné pokusy českých televizí zůstával stále nejlepším dílem svého druhu letitý Malý pitaval z velkého města. Až donedávna jsem za nejlepší novodobé domácí detektivky/kriminálky považoval "anděla" a "staré město" (sice slovenské, ale koprodukční a tedy částečně domácí). Tím bodem zlomu se stalo shlédnutí několika prvních dílů Případů 1. oddělení. Tento seriál navazuje na to nejlepší z dědictví "pitavalu" a přidává k němu to, co dnešní divák vyžaduje - rychlejší tempo. Pro seriál beze zbytku platí, že skuteční lidé řeší skutečné případy, což v tomto případě není klišé. Žádní stylizovaní hrdinové, ale lidé, kteří dělají chyby a mají mezi sebou osobní spory a i přesto dokáží úspěšně řešit zajímavé případy. Pozoruhodné herectví všech postav, skutečné metody, lokace i auta. Věřím, že nezůstane jen u jedné řady a ČT bude v této skvělé práci dál pokračovat.

Když se řekne Jako jed, naskočí člověku hned i podobný film Co je vám, doktore?. Režisér, kameraman, skladatel hudby i představitel hlavní role jsou stejní a stejná je i ústřední zápletka -stárnoucí muž a mladá žena. Vše ostatní je ale jiné. Femme fatale mluví slovensky, místo zubní ordinace a výpočetního střediska se pohybujeme především v prostředí stavebního podniku nastěhovaného v rozpadajícím se malostranském pavlačáku. Za mimomanželským poměrem hlavního hrdiny není snaha změnit způsob života, ale spíše (s asexuální manželkou) neukojitelný pohlavní pud. Liší se i závěr filmu, když se záletník vrací ke své ženě, která by rozpad manželství vnímala jako osobní selhání. Celkově jde o film méně společensky kritický, ale více se věnující tématu druhé mízy, byť detailní záběry zdechlých holubů dobře ukazují neutěšený rozklad znárodněné ekonomiky velmi dobře. Více komedie s více vtipnými momenty a celkově opět velmi solidní snímek, který ani po letech neztrácí nic ze svého kouzla.

Osmdesátá léta přinesla po normalizačním temnu mírné osvěžení a i ve filmu bylo možné odvážněji se dotknout do té doby nevyslovovaných témat. Jedním z nich byl i tristní stav životního prostředí, které se tehdy nacházelo v nejhorším stavu, kam ho dosud člověk (a socialistický obzvlášť) dostal. Film Co je vám, doktore? na pozadí marného úniku z civilizace rozehrává příběh stárnoucího muže, který zjišťuje, že soužití s kariérně zaměřenou moderní ženou není pro něj a zamilovává se do mladé dívky, která sdílí jeho představy o romantickém životě v přírodě. Svoje úlohy výborně ztvárňuje nejen Zdeněk Svěrák, ale i méně známí herci v hlavních (Ivona Krajčovičová, Iva Hüttnerová) i vedlejších (Vlastimil Fišar, Erna Červená) rolích. Výborná kamera Oty Kopřivy, atraktivní reálie průmyslového Ostravska i z dnešního pohledu úsměvný pohled do soudobého výpočetního střediska a důkaz, že bydlení v satelitu není úplně porevoluční vynález (návštěva u sestry) nenechají diváka ani chvíli podřímnout. Na první pohled by se mohlo zdát, že plynutím času film ztrácí obsah a dnešnímu divákovi nemá co říct. Byť je dnes vztah k životnímu prostředí nepoměrně lepší než tehdy a únik z civilizace je snadněji realizovatelný než dříve, téma je nadčasové. Výborná podíváná se skvělou hudbou Jiřího Stivína.

Na pravděpodobně divácky nejúspěšnější film letošní sezony jsem přicházel s nulovými očekáváními. Zážitek z prvního dílu a vědomí, že "dvojky" bývají i o dost horší než "jedničky" nastavilo předpokládanou laťku hodně nízko. Samotného mě proto překvapilo, jak mě film dokázal překvapit. Není to totiž ještě větší "ptákovina" než první část, dokonce se zdá, že je to o něco lepší. Ubylo rvaček, kopanců do genitálií i vulgarismů (byť jich je stále mnohem víc, než s kolika si dokáže dobrý film vystačit) a snímek víc sází na jemnější "crazyovost" (zhulená babička, minové pole), byť je stále na hony vzdálená marketingově zdůrazňovanému vzoru - trilogii Slunce, seno. Film netrpí symdromem nastavované kaše a recyklováním zápletky, což je nejspíše dané tím, že scénář všech třech připravovaných filmů tohoto cyklu je dávno hotový a není třeba vařit z vody. Zůstává vlezlý product placement, kdy snad všechny postavy jezdí v Citroënech na Dobrýchpneu.cz a při každé příležitosti něco hnojí a hubí Travexem. Zůstává i řemeslná kvalita - film je dobře nasnímaný, ozvučený, sestříhaný a je barevný a hýbe se. Herci ale nehrají, jen jsou anebo přehrávají. I přes určité zlepšení oproti "jedničce" to tak snímek nedotáhne dál než na 1,5 hvězdy, kterou raději zaokrouhlím dolů. Třeba "trojka" dosáhne i dvou hvězd.

Zajímavé téma, mohutná reklamní kampaň i příznivé hodnocení zdejších uživatelů přispěly k tomu, že jsem film Kandidát zařadil do plánu svých návštěv kina a to dokonce v den české distribuční premiéry. Vysoké čtyřhvězdičkové očekávání bylo po vizuálně atraktivním intru lehce zchlazeno o dvě hvězdy níže. Pomalu se rozbíhající příběh ze začátku trochu nudí, ale vše dostane ten správný spád po uzavření šílené sázky. Film se dostane do správných obrátek a kvalitativně vystoupá zpět do předpokládané roviny **** a tam zůstane až dokonce. Povedená kamera, dobře vykreslené charaktery, profesionální a odvážný inovativní střih (průjezdy Lambertova Mercedesu) potvrzují vysoké hodnocení. Ocenit je nutno i odvahu se kterou tvůrci vykreslili negativní roli vysokého církevního hodnostáře, které v Česku nepřekvapí, ale v nábožensky laděném Slovensku ano. Kombinace thriller/komedie se zdá být lehce krkolomná, ale film ji beze zbytku naplňuje - obě polohy jsou jasně odděleny a komediální scény obstarává výhradně dvojice Kubovčík / Dlouhý, jejichž dialogy jsou skutečně vtipné. Celkový dojem tak kazí jen dabing hlavního hrdiny - hlas Martina Stránského je natolik výrazný a v poslední době všudypřítomný, že už obtěžuje. I tak ale velmi kvalitní - čtyřhvězdičkový zážitek.