B_Dup

Michael Bay přišel vcelku se zajímavým nápadem, i když problematika klonů není na filmovém plátně nic nového. Příběh však oblékl do akcí prošpikovaného kabátku a orámoval honbou dvou hlavních hrdinů za morální ideou tehdejšího futuristického světa. I klony jsou přeci svým způsobem lidé! Úvod slušně nastíní, o co ve snímku vlastně jde, proč se Lincoln 6-Echo budí ze spaní a tuší, že se v komplexu děje něco nekalého. Naštěstí je tu i Scarlett, která mu zdatně sekunduje. Dobrá a neutuchající akce, skvělé efekty, kvalitní závěrečné instro a zajímavý příběh s rychlým spádem - to je hlavní devíza tohoto filmu.

Snad jen další díly, které osvětlí záhadné účinky "prachu", mohou tuto trilogii zachránit. I když se obávám, že by i pokračování zabředlo v nekvalitním zpracování příběhu, psychologie postav i důležitých dějových scén. Zde nepomáhá ani slušné herecké obsazení. Těžkopádné vysvětlování (Jde vůbec o vysvětlování?) problematiky cest v jiném světě, tajuplný prach, jenž má mít snad pro člověka nepochopitelnou moc, a "nějaký" zlatý kompas, jehož smysl mně dlouhou dobu unikal... Rádoby epická bitva v závěru snímku je nezajímavá a končí tak, jak by si každý divák mohl v klidu duše představit. Pokud je řeč o duších, líbí se mi nápad s démony, kteří v různých podobách doprovázejí lidi a jsou s nimi takto spojeni. Efekty a severská krajina rovněž neurazí. Ale to je vše. Více nám totiž scénárista a režisér v jedné osobě nenabídne. Bez pokračování je tento film jen "tělem bez duše".

Holmes a jeho kumpán Watson (většinu doby bez své ženy, přitom stále na líbánkách) křížem krážem Evropou na konci 19. století. Válka mezi jednotlivými mocnostmi je nevyhnutelná, stejně jako rozvětvenost cest obou hlavních hrdinů - ve druhém díle se jejich důležitost celkem rovnoměrně rozprostře. Tato "roztahanost" po mapě Evropy mně trochu vadila, v každém městě sice byla přítomnost aktérů žádoucí a logicky podmíněná, ale nikdy nebyla taková, jakou by si člověk silně zapamatoval. Mimoto minomety, děla a likvidování lesního porostu, to vše pod taktovkou německé artilérie, mně vůbec neseděly do příběhu o legendárním Sherlocku Holmesovi a jeho neobvyklých metodách vyšetřování těch nejzapeklitějších případů. Nutno říci - humor, šarm a známá schopnost do detailů rozpoznávat složitost dané situace mu rozhodně nechybí. Zpětné vysvětlování rádoby stěžejních scén není špatně vyřešené, to Ritchie umí, to se ví. Kladem jistojistě je, že Moriarty, hlavní záporák, hraje Holmesovi důstojného a rovnocenného soupeře, což je jedině dobře. Chválím rovněž závěr filmu, snad až na ten otazník...

Povedené moderní zpracování příběhu detektiva a jeho kumpána, pana doktora Watsona, z potemnělého hlavního města Anglie 19. století. Hodně akčních scén dává filmu trochu jiný ráz, než tomu bylo kdysi, a není to vůbec na škodu. Slušné dialogy i herecké výkony udržují kvalitu snímku nad zdejším průměrem. Mě snad zklamal pouze závěr v parlamentu a pod ním, i přesto, že samotná bitva na rozestavěném Tower Bridge byla celkem napínavá. Čtvrtou hvězdu jsem dal za zpětné vysvětlování stěžejních momentů. Jinak lepší průměr.

Chvíli mi trvalo, než jsem se v kompozici příběhu zorientoval - vyprávěno rámcově, kdy se v závěru vrátíte do syrové reality boje o svobodu Řecka. Je dobře, že se scénáristé přesunuli od problémů Sparty k problémům Athén (potažmo Řecka). Samozřejmě, při sledování musíme nechat stranou historická fakta. I tak si ale myslím, že jako nástupce prvního 300 si Vzestup říše nevedl vůbec špatně. Akce plyne jako voda v Egejském moři, krvavé řežby jsou jako na běžícím pásu a finální souboj se neúprosně blíží. Hlavní pozornost je upřena k bojům na moři, což jako oživení, dá se říci série, rozhodně není špatný krok. V ústraní je rovněž sám král Xerxes, jeho biografie je tu jasně vysvětlena, a stěžejní roli tak přebírá dvorní komandérka Artemesia v podání nádherné (stále ji vidím před očima...) Evy Green. Je radost ji sledovat! Příběh je nastaven paralelně k souboji v soutěsce Thermopyly, proto se většina scén odehrává na vodě. Stapleton jako hlavní hrdina nemůže (a pravděpodobně ani nechce) nahradit Butlera, to opravdu nejde. Každopádně charisma mu nechybí a pokud divák chce, zvykne si na něj snadno. Pro mě 300 Nr. 2 zklamáním nebylo.

Mexická jízda velmi přesně a názorně ukazuje, jak se může výrazně proměnit život teenagerů po jedné výletní eskapádě se zralou ženou. Cuarón nechtěl zobrazit pouze erotické choutky dvou mladíků nebo nalezení smyslu života smyslné Španělky. Zaměřil se i na historický a politický kontext té doby, té dané země. Ráz tomuto snímku dodává vypravěč, který nenásilně komentuje dění a doplňuje tak vlastně to, co samy postavy nám říci nedokážou. Neobvyklý film ještě umocňuje finální pointa.

Legendární kriminálka s Gene Hackmanem a "žabožrouty" v hlavní roli.

Webbův Spider-Man mně nepřišel tolik odlišný od toho, kterého představil před lety Sam Raimi. Nový pohled na to, jak se z obyčejného teenagera z newyorské střední školy stává napumpovaný vtipálek lezoucí po zdech mrakodrapů. Hlubší familérní příběh, solidní akce a velký prostor pro pokračování - to jsou asi hlavní pozitiva nového pavoučího muže. Nutno dodat, že filmu nechybí ani špetka humoru, což u marvelovských věcí není nic neobvyklého. Nesmím zapomenout ani na okouzlující Emmu Stone. Trochu mně vadila jen přetažená stopáž (závěr se příliš nafukoval) a rádoby děsivá maska (zjev) dr. Connorse při přeměně v obřího ještěra.

Hulk mě bavil od začátku až do konce. Slušné akční scény, smysluplné dialogy, krásná Jennifer Connelly (okamžitě jsem si ji oblíbil ;-)) a solidně graficky zpracovaný Hulk. Kupodivu mně hlavní hrdina v přeměně nepřišel vůbec přehnaný nebo komický. Stejně jako uživateli golfistovi se mi velmi zamlouvalo použití více pohledů z různých kamer v jednom obrazu, tohle musí zaujmout. Škoda snad jen, že některé pasáže obsahovaly příliš mnoho "vědátorských aktivit" a že scénáristé celkem odflákli závěrečnou bitku.

Podobně jako tomu bylo u Spidermana s Tobeym Maguierem jsem se obával, že rovněž zde půjde kvalita série dolů ruku v ruce s dalším pokračováním. U pavoučího muže to naštěstí nebylo tak viditelné, u železného muže však ano. Kolik že tam bylo vlastně akčních scén? Bojů? To je přeci na "marvelovštinu" žalostně málo... Jestli má film stát pouze na úsečných (i vtipných) dialozích a moderních efektech, pak to musí být hotová bomba, která vám při promítání otevře pusu. To se u mě ale nekonalo. I Rourkeho příběh se dal formulovat rozhodně zajímavěji, než nám ho scénáristé naservírovali. Pro mě částečně zklamání.