Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (4 687)

plakát

3 from Hell (2019) 

Vlastně zcela zbytečný dovětek, který potřeboval hlavně Zombie, protože slušně rozjetou kariéru drsného úderníka si pokazil druhým Halloweenem. Takže se znovu na scénu vrací Baby s Otisem. Baby je pořád stejně praštěná, zatímco Otis už občas dostává i rozum, samozřejmě je pořád stejně nemilosrdný. Třetí do party mě moc neseděl. Určitě jsem čekal daleko větší kravinu, ale nakonec slušný průměr z toho vypadl. Jsem zvědavý jestli se ještě někdy vrátí tihle řezníci na scénu. Občas člověk rád koukne na takovouto špinavou nechutnou záležitost. 55%

plakát

Dům tisíce mrtvol (2003) 

Rob Zombie má zřejmě hodně zvláštní sny nebo bere drogy, které rozhodně neprospívají jeho duševnímu zdraví. To co ještě docela zajímavě začalo se ke konci zvrhlo v neskutečně nepříjemnou hnusnou hloupost, která je ztěží sledovatelná. 20%

plakát

Na pokraji smrti (2002) 

S odstupem času docela snesitelná Seagalovka, která se snaží trošku oživit Přepadení v Pacifiku za pomocí Con Airu ve Skále. Tuším že se tehdy jednalo na nějaký čas o posledního Seagala co šel ještě do kina. 35%

plakát

Profesionál (2001) 

Ve své době byl Profesionál nejhorší snímek Stevenovy dosavadní kariéry, poté jej ještě několikrát překonal. 15%

plakát

Pod vysokým napětím (2015) 

"Krásný" snímek oslavující lidi, kteří pracují pod vysokým napětím. Za tohle by se nemuseli stydět ani soudruzi v bývalé ČSSR. Naštěstí je nám připomenuto, že eletřina nás drží při životě, takže příště očekávám hrdinskou ódu na popeláře. 35%

plakát

Jsem matka (2019) 

Kdybych byl absolutně nepolíbený sci-fi žánrem, zřejmě bych chrlil superlativy, jenže...to samozřejmě nejsem. Sci-fi jako žánr mám velmi rád a v minulosti jsem jej hodně načetl a později i nakoukal. Jsem matka umí potěšit nějakou tou napínavější scénou, neustálou tajemnou atmosférou, kdy divák přesně netuší kdo je kdo a co se vlastně skrývá venku, ale na můj vkus je zbytečně dlouhé, často trošku lacině působící a chybí nějaký zásadnější moment překvapení. Na jedno zkouknutí ovšem bezproblému zabaví. 60%

plakát

Tajný život mazlíčků 2 (2019) 

Klasická dvojka, oblíbené postavy se vracejí na scénu, aby prožily nové dobrodružství. Dvě ze tří jsou naprosto v pořádku. Návštěva venkova nebo mise za ztraceným míčkem jsou naprosto v pořádku. Harrison Ford jako zkušený veterán ze statku je boží. Bohužel třetí linie sleduje jakéhosik evidentně čínského tygra a jeho osvobození. Tady se zase jednou lezlo do zadku pro čínské juany. 55%

plakát

Noční můry z temnot (2019) 

Moc mě to nenadchlo. Čekal jsem něco trošku jiného než celovečerní Stranger Things. Ona záhada kolem tajemné knihy mě nechávala zcela chladným a celou dobu jsem tak nějak tušil že závěr být skutečným závěrem vůbec nemusí. Parta dětí mohla být obsazena trošku lépe. Další teenage horor, u kterého se divák nemusí obávat krvavých cákanců. Přístupnost od 12 let hovoří myslím za vše. 40%

plakát

Spider-Man: Daleko od domova (2019) 

Nešmakovalo mě to, ale může se to samozřejmě časem změnit. Na můj vkus je to moc rozlítané a předchozího záporáka Keatona jsem měl určitě raději. Chápu že se velmi těžko hledá cokoliv nového, ale... Jednička mě svou zemitostí vyhovovala zkrátka více. 70%

plakát

Devadesátky (2018) 

Tady stojí že co se týče žánru jedná se o drama/komedii. Komedie to prosím vás není. V Pátku 13. se člověk taky usměje, když nějakému trdlu skončí mačeta zaseknutá v hlavě a rozhodně bych jej neoznačil za horor/komedii. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomuhle vyjádřit, protože pak Devadesátky spadnou žebříčkově do komedií a tam rozhodně nepatří. Takže jednoznačně drama. Mladý Steve neví kam patří, vždy tak nějak kouká po starších a když se mu nedostane uznání u staršího bráchy vyrazí přímo do ulic. Samozřejmě má to štěstí že se zkamarádí s jednou tuze odrzlou partičkou stejkáťů a divák tak nějak tuší že to nemusí dopadnout happy endem, protože Steve skotačí na pěkně šikmém prkýnku. Nejsem a nebyl jsem nikdy stejťák, nicméně Jonah Hill prokázal tolik režisérského umu a za pomoci parádního soundrtacku, snadno zapamatovatelných a jasných charakterů dodal snímek, který u mě vystřelil pocitově dosti vysoko. Hrozně bych si přál mít jako bráchu Raye, ale Fuckshit skvěle topil pod kotlem. 75%