Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (2 498)

plakát

Andula vyhrála (1938) 

Já mám tricitkovy komedie docela i rád, ale tahle mi nepřišla moc vtipná. Nejhorší byl bratr Anduly, to byl i na tehdejší poměry megatrapák.

plakát

Věc: Počátek (2011) 

Původní Věc byla hodně paranoidní film. Nešlo ani tak o to, jak moc hnusné je "to", ale kde, tedy spíš "v kom" se to skrývá. V tom novém tohle zmizelo, zato přibyla vědkyně a gore efekty s monstrem, co mění podobu. Celkově je to dost zbytečný film.

plakát

Co teď a co potom? (1991) (seriál) 

Těžko to hodnotit jako celek, protože samotná část s terapií a Hartlem není špatná, je kvalitou konzistentní a zasloužila by si kolem 3 hvězdiček. Ovšem část, která se věnuje soukromí lidi z terapie, ta je hodně proměnlivá. Stěžejní příběh v prvních 4 dílech, kde je Chýlková, Heřmánek a jejich dítě (a nová rodina), funguje na 5, i ta holčička to hraje dobře. Jenže ty ostatní už tak zajímaví nejsou a postupně mě to už moc nebavilo... Šulcová ok, ale tu další byli spíš slabí. Celkově dávám tři... Ale kdybych hodnotil jen první polovinu seriálu, šel bych určitě výš.

plakát

Zvíře (2001) 

Zajímavý, jak pozdě jsem přišel Schneiderovi na chuť. Je to pakárna, ale přímočará, nezdržuje nesmysly a poučováním a romantickou traparnou. Kde jinde se člověk zasměje chlapovi, co chce zcela vážně ošukat kozu?

plakát

Pikantní tajemství (2005) 

No jsou to takový slabší tři. Začátek je dobrej, rodinka správně weird a do toho střihlá tím, že jsou Židi a slaví pesach. Dcera sexuální asistentka, syn wannnabe chasid, otec každou větou zmiňuje válku a do toho stavitel stanů, co vypadá jako Moše Dajan. Jakmile se hlava rodiny sjede extází, začne to být vtipný, jenže asi po 20 minutách se nápad vyčerpá a začne to být dost nuda, což vydrží až do konce. Chtělo by to lepšího scénáristu.

plakát

KOndoMEDIE (2001) 

Je to hezká komedie. Taková ta, kde se člověk spíš směje dialogům a tomu, jak se lidi tváří... Nesmál jsem se vyloženě nahlas, ale bylo to strašně milý. A není to pushy ani nějak nátlakově korektní. Navíc to má skvělej soundtrack od Vladimíra Cosmy, která zní jak z pecek s Richardem nebo Funesem ze 70. let.

plakát

Vyloženě rodinná historie (1969) (TV film) 

Jako satira a ukázka života v totalitě to funguje dobře. A ve své době to určitě lidi muselo oslovit (kdyby to někdo dovolil pustit). Ale dneska už to dost zestarlo a ne všechno úplně funguje. 70 procent.

plakát

Neslušný návrh (1993) 

První půlka je super film o lidský psychice. Pracháč přijde, zkusí to a ona (ale spíš on...) se dá koupit. A všechno se tím rozbije. Jakmile nastoupí romantická nota, už se tomu nedá moc věřit a taky se všechno dost protahuje. Kdyby to nemělo tenhle vývoj, dal bych víc.

plakát

Sběratel polibků (1997) 

Je to fajn film, i když ne tolik, jako jiné napínavé filmy o divnych, ale sofistikovaných vrazich. Hlavně ke konci mi to nedávalo úplně smysl.

plakát

Byl by to hřích (2021) (seriál) 

Na produkci HBO je pokaždé znát, že to nešidí. Technické věci jako kamera nebo střih jsou na úrovni celovečerního filmu. Hodně vysoko je i soundtrack, který dokresluje jak dobu, tak homosexuální prostředí. Pokud je to vskutku autobiografické, musel si autor ty roky užít plnými doušky, doslova. Parta homosexuálů a jejich kamarádka, kteří spolu bydlí, spolu střídavě chodí a nechodí a mezitím souloží s náhodnými lidmi, které různě potkávají. A do toho nastupující AIDS, o kterém se ví zpočátku jen to, že se přenáší sexem mezi muži, což ovšem většina komunity nebere nijak zvlášť v potaz. I když to má většinu času veselý styl, celkem otevřeně tu popisuje některé ne moc pěkné jevy, jako je obrovská promiskuita, nechávání se vydržovat, nebo pokračování v nechráněném sexu i po pozitivním testu na AIDS. Mám tam v podstatě problém se třemi věcmi - že není úplně jasné, jaká je role Jill, že od 3. dílu se to dost opakuje (nějaká postava má kašel-léze-pohřeb) a potom se závěrečnou moralitou, že viníkem toho, že hlavní hrdina nakazil vědomě stovky dalších lidí, je vlastně jeho matka (jako symbol netolerantní společnosti?), protože se jí nemohl přiznat.