deac

Popravdě, já většinou moc japonskou kinematografii nemusím. Přide mi divnej ten expresívní přepjatej hereckej projev, nebo nesmyslný a nepřirozený haldy násilí. To se vždy objeví boom s korejskými, japonskými filmy, všichni se bez rozmyslu dají do sledování, pak většina zvesela hodnotí max. počtem hvězd. Pravdou je, že Kitanova tvorba něčím vybočuje. Zatím ještě asi nedokážu pro sebe pojmenovat čím, ale je originální. No a pak jestli tohle měla být komedie, tak i pojetí humoru je u Kitana poměrně zběsilé. Nebylo to tak úplně, že bych se popadal dvě hodiny za břicho, ale párkrát mě k ušklíbnutí donutil. Navíc mám k malířství intimní vztah po většinu života. A pokud si dobře vzpomínám, i já jsem se před mnoha lety za pomoci ohně, loučil se svou tvorbou, která pochopitelné tvořila pouhý zlomek toho, co vyprodukovala absurdní Kitanova postavička.

Jakmile se mi do uší zahryzla nervy drásající a uširvoucí hudba dua T-birds, pochopil jsem dvě zásadní věci. 1.To s těma kapslema, de fakto obětinama systému, nebyl až tak špatnej nápad. Bylo to tady v historii vždycky a nabízí se též vhodná alternativa jak mě ušetřit produkce podobného šíleného hudebního tělesa. I na naší hudební scéně se potlouká neuvěřitelné množství nedouků, rádobyumělců a exhibicionistů jimž by bylo záhodno učinit přítrž. Až by byla vyčerpána tahle zásoba pak může přijít na řadu naše vláda, parlament a senát....I zde se nachází nevyčerpatelná zásoba vyžírků a darmošlapů. 2.Další varianta jak ušetřit své zdraví, byla prostě přestat sledovat tenhle dojemnej doják.

Další citlivá a vkusná sonda do naprosto odlišného vesmíru, který pro nás muže, představuje ženská duše. Aamir tentokrát nepředváděl žádný epileptický záchvat, jeho chování bylo umírněné, i když značně podlé. Takže ok.

Kvůli afektovanému projevu Naomi, jsem chvíli přemýšlel, že dám o hvězdu míň. Ale závažnost tohohle snímku byla pro mě nakonec důležitější. Nejtragičtější ovšem je, že po nástupu ikony mnoha svobodymyslných lidí Obamy, se situace v ničem nezlepšila, v některých ohledech spíše zhoršila. Zabíjení civilistů pod taktovkou téhle loutky pokračuje. A aby toho nebylo málo podle kontraverzního zákona NDAA 2012, byla dokonce zahájená de fakto občanská válka, proti lidem kterým se nelíbí totalitní praktiky, těch několika procent obyvatel USA, které tuhle zemi vedou do .....Podstatné je, že většina lidí odkojených našimi devotními médii, nemají nejmenší potuchy o tom co se v USA děje.

Tak tohle byla opravdu síla. To co mi chybělo u Strašáků, nebo Honu, bylo u tohoto snímku zastoupeno plnou měrou. Tohle byla reflexe na Bushem vyhlášený boj proti terorismu, podle mého gusta.

Těch pár minut, během kterých komentoval Hanks árii Marie Callas bylo úchvatných, ale to bylo asi všechno co mě na tomhle snímku dojímalo. Odhalování Beckettových lézí u soudního dvora, jeho zhroucení, a pak nesnesitelné závěrečné rodinné defilé, bylo neuvěřitelnou trapnou a kýčovitou křečí. Film jsem ale dokoukal do konce, bez většího přemáhání, takže za tři.

Jsou filmy, u kterých vám vhrknou slzy do očí ani nevíte jak, je jich hodně málo. Tenhle mezi ně ale nepatří. Já osobně tam prostě jakejsi kalkul a hru na city viděl, i když to bylo decentní. Pár silnejch momentů film má. Třeba když se jeden otec snaží uplatit druhého. Proto za tři.

Srdcová záležitost. V porovnání s úpadkovou západní společností úplně jinej vesmír. Líp než to vyjádřil Pomo to asi nejde.

K tomuhle filmu se musím vyjádřit z toho důvodu, že je určitou výjimkou. S několikaletým předstihem jsem četl knižní předlohu, která mě nikterak zvlášť neoslovila. Nevím, čím to je ale film mě zaujal podstatně víc. Většinou to mívám v podobných případech naopak.

Mě osobně na tom nejvíc vadil ten nesnesitelnej patos, nad kterej sem se prostě nedokázal povznést.