Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (666)

plakát

Cars Toon: Burákovy povídačky (2008) (seriál) 

Burák vypráví Bleskovi McQueenovi o svých bývalých extrémních sportech a bizarních příhodách, kde má roli i sám McQueen, který schytá tu největší smůlu, ale ten si nic nepamatuje a ke konci Buráka odbyje. Ovšem potom se většinou objeví důkaz, že si nevymýšlel. Jako krátká věc mezi pořady pro středně velké děti fajn. Ta jakoby Tokijská jízda byl skvělý díl, ostatní se snadno ztratí mezi sebou.

plakát

Surfoví náckové musí zemřít (1987) 

Je to trash. Ale zábavný. I takto krátká stopáž je pro tu scénáristickou prázdnotu trochu moc, ale za tu revenge na konci to nemůžu odstřelit.

plakát

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997) 

Přijde mi osobně trochu těžké hodnotit film, u kterého se místy pobavíte, ale ve výsledku není moc na co vzpomínat. Je mi to jasné, je v tom nadsázka, světem oblíbený génius (a) komik Rowan Atkinson hraje svou komediální figurku, která byla přesunuta z britského poloněmého groteskního sitcomu do vod amerických hollywoodských komedií. Na tom to celé stojí a padá. Mezi britským a americkým rodinným pojetím je však dost značný rozdíl a film dost tvrdě naráží na své limity, jež praskají pomalu jako drůbeží skořápky při líhnutí. Navíc zápletka s obrazem, která zahrnuje nejvyhrocenější scény z filmu, je dořešena až moc dementně, že se o jakékoli vnitřní filmové konzistenci nedá mluvit. Mr. Bean už není groteskní one-man-show figurka, je to prostě podivín jako třeba pan Tau, jen bez kouzel a po lobotomii. Netřeba říkat, že mluva našeho hrdiny dost silně nekoresponduje s těmi ostatními. Některé scény jsou zrecyklované ze seriálu, aby to mělo ten beanovský feeling, ale ve výsledku jde o jakýsi slepenec na půli cesty, který neví, čím chce opravdu být.

plakát

Méďa (2012) 

Výborná parodie na pohádky a současné sračičky jako 'hraní' čipmankové. Geniální úvod, spousta nekorektních a vulgárních narážek, odkazů a celkově vtipů. Vulgarita je přitvrděna, padá tu spousta sprostých slov, ale vždy je v tom nějaká sofistikovanost typů napsaných výše nebo vtipy ze života ve stylu Sethových animáků. Navíc jsem rád, že v českém dabingu zvolili původního dabéra Stewieho (mimochodem obě postavy v originále dabuje sám Seth). Ale nakonec i přesto se pod tím parodováním a nekorektních vtipů uvnitř skrývá pohádka samotná jako v případě prvního Shreka, ale tento film na to doplácí víc. To ovšem ještě neznamená, že to není skvělá zábava.

plakát

Hledá se Dory (2016) 

Že by to bylo tolik podobné jedničce, si nemyslím. Celkové vyznění je jiné, ale narozdíl od Aut 2 dává smysl a může být velmi dobrou inspirací pro děti i dospělé. Vtípky jsou v podobném duchu jako v prvním dílu a ani nijak výrazně horší, jak jsem se obával. Ovšem čtyři nedám, protože film až moc referuje na Nema (má i společnou scénu pro propojení děje), což je dost zásadní problém, protože filmy jsou od sebe 13 let. Veškerý příběh závisí na flashbacích, nemá zdaleka takovou oduševnělost jako jednička a stejně jako Auta 2 nemá své mantinely. Ne, žádné výbuchy a vraždy se nekonají, ale doslova se tu pohybuje po souši všemi možnými způsoby a jde místy i do absurdnosti připomínající Tučňáky z roku 2014, hlavně se svým šíleným odkazem na Nolanův Inception na konci. Nuda to není, je to celkem velká zábava, ale nevím, co si o filmu doopravdy myslet. Animace pixarovská špička, ale celkově to připomíná průměrný DreamWorks.

plakát

Mumie (2017) 

Dr.Jekyll a Mr. Hyde tomu teda nasadili korunu, že jsem se málem rozesmál. Nejhorší film s Tomem Cruisem, který si dosud pamatuji.

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Kdysi můj nejoblíbenější seriál vedle Foxových satirických animáků, Pepperidge Farm remembers když měl seriál ten drzý humor, který mohl někomu propláchnout střeva, ale v jádru vlastně nikoho nesrážel. Chuck Lorre uměl ten cynický humor, niche témata transformovat v mainstream masový úspěch. Ovšem na sklonku 00/10s, kdy se Hollywood radikálně mění, mu vlastně dojde, že se stydí za svůj starý styl. Rozšíření hlavního castu o dvě ženské postavy sice postupně vynalézavě dává prostor pro rozvinutí a hlavně dospívání známých postav, ale roste počet samoúčelných stereotypů a po humorné stránce se seriál sice nestává zrovna hyperkorektním, ale přesto velice velice přízemním. Jakási mutace teenagerovských dramat a popř. sitcomů 80/90s pro střední věk, přesto si beroucí mnoho z Přátel (výrazně více otrocky než HIMYM) a kde bych bez laughtracku potřeboval příručku, kdy se vlastně zasmát. Dokonalý příklad “jumping the shark”, pokud ne tohle, tak už nevím co. A to fyzikální vtipy, kterých byl původně celý seriál, byly kontrolovány odborníky. Nemyslím si, že jsem někdy měl podrobný přehled o zdejších popkulturních odkazech, ale ať už přímé či jejich “zesměšňování” bylo srozumitelné a velmi vzipné. Ale ty stejně jako už jsou taky prehistorie, vychází z toho jen nepříjemné zjištění, že to není, čemu se diváci opravdu smáli. Seriál se vždy snažil bourat předsudky přes drzé narážky, což dělal brilantně s určenými hranicemi do příchodu více ženských postav, ale po jejich debutu doprovázeným výraznou a zcela zbytečnou infantilizací původních postav a jejich backgroundů z toho suma sumárum vyznívá, že tomu doopravdy nevěří. Sem tam nějaká svatba a následné manželství to má omluvit, ale zdá se mi to málo, vzhledem k tomu jaká syntetičnost tomu dlouho předcházela a vlastně i s tím pokračuje. Takže čtvrtá vlastně ze silné nostalgie, protože existuje prvních pár sérií. Prostě jinak to nemám srdce udělat.

plakát

Hlasiťákovi (2016) (seriál) 

Jeden z nejlepších animovaných seriálů posledních let, u nějž je největším šokem, že pochází z produkce nekonečně prachy rejžujícího Nickelodeonu (SpongeBob, OddParents). Má svůj osobitý styl vycházející ze stylizace dětských komiksů a celou dobu o tom ví. Každý díl je chytře napsaný, má hodně humoru a velkého nadhledu, který mohou ocenit i starší, ale nejde zas do takového extrému v agresi scénáře jako Cartoon Cartoons z Cartoon Networku nebo výše zmínění OddParents. V každém segmentu je hodně dobře vloženo poselství à la Krok za krokem, ale dokonce s méně kýčovitosti. Pro nejmenší děti to ovšem úplně není, mnohé věci by si mohly vyložit špatně. Jinak potenciální kult, jenž nepotřeboval pro svou kvalitu dějovou linii jako mnohé jiné současné populární animované seriály a kterému přeji hodně štěstí do budoucna.

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Originál jsem neviděl, za což mě budou někteří kamenovat, ale tento typ filmů mi v posledních letech chyběl. A je mi jasné, že dlouho nepřežije. Vliv současného Hollywoodu je vidět, proč to popírat, ale máloco mě na projekcích dosud tolik bavilo.