Kmotr76

Podivné, i když ne tolik jako "Jídlo." Věcný dialog mi přišel zbytečně dlouhý, vášnivý dialog byl skvěle udělaný a suverénně nejlepší byl podle mě poslední dialog, vyčerpávající. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže Švankmajer vykouzlit s kusem plastelíny.

Oproti Muto z roku 2008 trochu slabší, možná proto, že jde o druhá takto zpracovaná animace a zas tak nepřekvapí. Přišlo mi to trochu nevyužité, ale přesto velmi pěkné a mnoho zajímavých momentů se našlo. Na rozdíl od Muta využívá kromě barev na zdi i zdi samotné, nejvíce toto vynikne až v posledním film Big bang big boom.

Ani nevím, jestli je lepší kniha nebo film, ale to je celkem jedno. Vůbec mi nevadí, že je film stručnější, je to i tak na hranici přehlednosti. Některé fóry působí lépe v knize, celkově bych ale řekl, že nejrůznější gagy jsou mnohem lepší ve filmu. Samozřejmě nejzábavnější jsou staříkovi vzpomínky (Stalin párty, dvojitý agent, Herbert Einstein...ještě vtipnější než v knize), hlavní dějová linka však taky není k zahození. Jenom ten stařík mohl vypadat více staříkovsky mile, to by ale pak moc nesedělo k jeho zálibě ve výbušninách atd., na herce si tedy taktéž stěžovat nemusím. V podstatě příjemná, dobře zpracovaná komedie, která nemá daleko k černému humoru...co víc si přát?

Pokud se vám to nechce číst celé (a ani se vám nedivím), přečtěte si alespoň poslední odstavec. _._._._._._ Před shlédnutím nové Godzilly v kině jsem se rozhodl shlédnout některé díly z původní série. A udělal jsem dobře. Bez znalosti původní Gojira série bych asi šel s hodnocením jako mnoho zdejších uživatelů níž. Jinak by mi přišel modrý plamen, který monstrum plive, jako totální blbost, odkaz na rok 1954 (1. Godzilla) by mi nic neřekl a na schématu Godzilla-ochránkyně vs. "monstrum XYZ", které je pro většinu Gojira filmů typické bych neviděl nic zajímavého. A všechny zápory filmu mají i původní Godzilly, tj. přihlouplý nelogický děj a nudné, nepotřebné rádoby dojemné osudy "hlavních hrdinů" (tím skutečný hlavním hrdinou je samozřejmě Godzilla) - tady ale nejsem schopen posoudit, do jaké míry jde o záměr. _._._._._._ Ocenit musím velmi pěknou japonskou stylizaci. Bojuje se sice v San Franciscu, východní atmosféru filmu dodávají scény z čínské čtvrti a občasné japonské prvky v soundtracku. Efekty jsou samozřejmě špičkové a naštěstí nejsou kýčovité, naopak střídmé a velice přesvědčivé, film tak působí velice stylovým (nehezké slovo, nic lepšího mě však nenapadá) temným dojmem. Vypíchl bych tři esteticky dokonalé scény: a) rudé lampiony s Godzillou na pozadí, která se vynořuje z černého oblaku prachu b) volný pád vstříc bojem postiženému San Franciscu za doprovodu magické hudby, která není nepodobná té z Vesmírné odysey (monolit na Měsíci). c) epické chrlení "modrého ohně", který ozářil SF skryté v kouři. _._._._._._ Takže... Nová Godzilla funguje skvěle jako pocta bezmála třicítce klasických Gojira filmů, a to díky výborné japonsky laděné temné atmosféře a odkazům na původní filmy. Jak funguje bez znalosti starých snímků o obřím ještěrovi nedovedu posoudit, ale věřím, že by dojem z filmu částečně zachránil alespoň vytříbený vizuál.

Jak mohl stejný režisér natočit TOTO a 30 případů majora Zemana?!

Hořká komedie odehrávající se v Kladenských ocelárnách v letech 50. Už jen místo a doba napovídá, že půjde o komedii výjimečně hořkou. Divák se mnohým momentům a hláškám od srdce zasměje, brzy mu však úsměv tuhne na rtech. Nechybí typická Hrabalovská poetika, není však tak kouzelná jako ve Slavnosti sněženek, kterou považuji za nejlepší film dvojice Hrabal-Menzel.

Oproti první (a koneckonců i druhé) Godzille a dalších kaiju společnosti TOHO sledujeme jasný kvalitativní propad, který ale vůbec nevadí. Přesně ten film, který je tak hloupý, až je zábavný. Scéně, kdy King Kong rve strom Godzille do tlamy, se nelze nesmát. Stejně jako souboji King Konga s obří chobotnicí nebo Kongově jízdě po zadku z hořy Fudži. Souboj dvou legendárních příšer zcela naplnil má očekávání, možná je i po shlédnutí první Godzilly předčil.

Ještě seriózně pojaté a první kaiju. Teprve desítkách pozdějších nechtěně zábavných béčkových filmů to divák ocení.

Nemám rád psy, natož kočky, ale Srstka mě prostě baví!

V porovnání s ostatními "dokumenty" tehdejší doby se mi záběry na Kalkatu z přelomu 19. a 20. století velmi líbily a bylo to prostě něco nového, na rozdíl od záběrů na Londýn, New York, případně nějaké méně známé euroamerické město, protože to všechno vypadá stejně. Tyto záběry jsou navíc zachované ve slušné kvalitě a jsou z toho prostě cítit ty dálky, vůně indických tržišť...prostě exotika.