PetrPan

Burgess Meredith má nesporný komediální talent, což dokázal  už ve své první roli v TZ,  tedy v Time Enough at Last.   Tentokrát pod taktovkou stejného režiséra opět hrajeme na nevážnou notu, ale v povídce která nabízí dětsky naivní zápletku o nadměrné síle či inteligenci a jak s těmito dary dokážeme jako nedokonalí lidé naložit. Lehce zapomenutelné dílko, které by se ale díky kostýmům mimozemšťanů dalo brát i jako pocta Edu Woodovi.  Za dva.

Další variace na oblíbené  téma TZ cestování časem, tentokrát se podíváme do slavného bermudského trojúhelníku a do jednoho letadla, které se dostává do časových vírů. Zajímavá zápletka, která v pohodě vydá i na seriál, kdo zná Ztracené, dá mi za pravdu, se tu trochu ztrácí  v heroizování posádky letadla, kde její absolutní profesionalita a klid působí zkrátka a jednoduše hloupě a neuvěřitelně, ale zase nachází pevnou půdu pod nohama s překvapivým ne-happyendem. Silné tři dobrodružné hvězdičky.

Žádné moralizování, ale povedený mysteriozní horor, kde si pointu sice uvědomíte chvíli před jejím odhalením, ale nijak zvlášť to nevadí. Žánrově čistá povídka, kde mi drobně nesedl jen charakter hlavní postavy. Její křik byl však báječný a Arlene Martel jako démonická sestra úžasná.  "Je tu i jiná místnost, drahá"  A já dodávám, že je to pokoj číslo 5.

Morálně hodně popletená povídka aneb jak ňouma, práskač a vyděrač ke štěstí přijde. Lapsus umně skrytý za romantickou veselohrou, na druhou stranu oduševnělá krása June Dayton, zde neuvedené, trochu oslazuje mé rozhořčení. Tři, ale trochu se za ně stydím.

Co do pojetí je povídka o  mimozemských Vetřelcích velmi originální. Nedočkáme se tu ani jediného dialogu a k tomu  tísnivá atmosféra předtechnického obydlí osamělé ženy, která svede bitvu o holý život s nezvanými návštěvníky. Formálně, stíny, zvuky, vzezření a chování vlastně  divé ženy vynikající a vybroušené, vše trochu kazí směšné hračky aka vlastní Vetřelci, ale to fanouškovi panenkových hororů nemůže příliš vadit. Jen škoda typické twajlajtovské pointy, být tentokrát jiná, opravdu překvapivá, dal bych této výjimečné povídce i plný počet.

Další komediální a přímočará epizoda, tentokrát na téma, co kdybychom nemohli lhát. Ve světě obchodníka s ojetými auty je to pochopitelně velký problém a co teprve v politice a třebas i mezinárodní... V hlavní roli exceluje vynikajicí Jack Carson, jehož protřelý obchodníček dodává celé této lehké povídce šmrnc a závěrečný vtípek musel tehdejší Američany hodně pobavit. Pohodová čtyřka.

Cesty časem a velké události v minulosti. Bylo by možné je změnit? Četli-li jste někdy nějaké sci-fi o cestách časem, určitě jste na tuhle otázku narazili. TZ se touhle řemeslně hezky zpracovanou povídkou vydává právě na toto pole a i když se jedná vlastně o otřepané téma, není co příliš vytýkat. Dokonce i pointu jsem už někde četl. Pěkná pocta H.G. Wellsovi, méně než čtyři hvězdy přeci nejde dát.

"Byla jednou jedna vesnice, postavena z rozpadajícího se jílu a shnilého dřeva. Ošklivá se krčila pod žhnoucím sluncem, jako prašivé nemocné zvíře čekající na smrt. Všichni lidé sdíleli stejnou nákazu. Vir bídy, beznaděje a ztráty víry. Ti bez víry, naděje a obtěžkáni bídou, tráví svůj čas pronásledováním ostatních." Úvod povídky, jejíž poselství by se nemělo jen tesat do kamene, ale genovými manipulacemi vpravit do samotné podstaty lidstva. Nic zde není nijak objevné, některé prostředky jsou prvoplánové, místy až sladkobolné, ale osobně tuhle povídku okamžitě zařazuji na piedestal "soumračné" lidskosti, tedy takové, jakou bychom měli mít a díkybohu pořád občas i máme. Pět zrníček kouzelného prachu letí vzduchem...

Sentimentální vánoční povídka na téma Happy Christmas. Na jedné straně jsou prý Vánoce o lásce, na té druhé je třeba rozdat kupu dárků. Americky prostý mainstream, na který je jednoduché plivnout a pak jít koupit dárek dětem. Nebudu velký pokrytec, jen průměrný.

Tak z mého pohledu zatím žánrově nejčistší komedie v Zóně, pochopitelně  černá. Nenáročné, morálně naprosto úžasné zkažené, byť padouchům se dostane spravedlivé a díky úplně poslednímu vtípku se nebojím říci i úplně nejspravedlivější odplaty. Vcelku unikátní v tom, že tu nenajdete ani jednu kladnou postavu a nevážné pojetí pak hraje ve všech ohledech naprostý prim.  Po Time Enough at Last další epizoda, kde mi po celou dobu nezmizel úsměv z tváře. Spokojená čtyřka (a velmi příznačná).