PetrPan

Merenda je štramák a docela mu sednou role jednoduchých akčních hrdinů, jakmile má ale něco hrát, je to už trochu horší. V první psychologizující půli akčního dramatu o únosu dětí není naštěstí ponechán svému hereckému osudu a pomocnou ruku mu při emotivních scénách vždy podává živelný Vittorio Caprioli jako komisař Magrini. Přesto mi ta první půlka přišla zbytečně natahovaná a až nezvratně tragické vyústění ji v závěru dodalo trochu šťávy. A plynule přecházíme do druhé, akční polohy snímku a tady už Merenda předvede svůj pohodový standard drsoně.  Závěrečná odplata zločineckým šéfům pak ale patří k nejhůře natočeným masakrům, co jsem měl možnost v italském poliziotteschi zatím vidět. Že se zrovna Di Leo posere a celou scénu natočí bez jediné kapky krve, to bych opravdu nečekal. Zvláštní, že ve finálním souboji s vrahem Collelova syna se už té krve zase dočkáme. Jen neurážející průměr, bohužel.

"Trénujeme na slepicích, dokud nepřijdou ženský" Mistr bizáru v nejlepší formě a nic pro neosvícené aneb všechno, co jste nikdy nechtěli vidět. Úchylné naprosto ve všem a zcela bez hranic. Jít to pak do kin třeba s nálepkou rodinná komedie, mohl by z toho být i fenomén. Pět bratrů hledá lásku, jakéhokoliv druhu i věku...

Hodnej Žid, praktikující muslim a  pomocná ruka pro rasově různorodé puberťáky nad propastí. Vše zasazeno do vydírajícího a odzbrojujícího téma autistů. Jasný odpad! Nebo ne?  Rozhodně kurva NE! Hysterický antiaktivismus, který se v jistém procentu lidí probudí vždy, když uvidí duhu, hodného černocha, altruistického muslima či něco podobného je naprosto stejně trapný jako extremismus na opačném pólu, kde je taťka Šmoula hnusný rasista a šovinista a Deset malých černoušků je názvem na indexu.  Jděte prosím už konečně, oba tábory, tam kam patříte. Tedy do prdele. Výjimeční je prostě výjimečným filmem o výjimečných lidech s výjimečným pohledem na svět. Se znalostí tématu neotřesitelných pět a navíc to bylo vtipné i příjemně dojemné.

Na severu se už léta daří zločinu tak jako nikde jinde. Myslím tím tedy tomu filmovému zločinu.  Nepoznamenán znalostí knižní předlohy a dokonce i bez povědomí o již vcelku rozrostlé filmové sérii jsem byl se zpočátku pomalu se rozjíždějící (docela typické) kriminálkou nadmíru spokojen. Dva různorodí detektivové, kde ten povahově méně konformní některým připomíná i člověka postiženého Aspergerovým syndromem a ten druhý by v dnešní době přivedl verbala k multikulti odpadům.  Jako přízdoba  (a v knižní předloze tuším i leitmotiv) drsného a doslova pekelně temného kriminálního případu o únosech dětí skvělé. Fajn je tu i místy docela komický střet cynického ateismu znuděného asociála Morcka a přirozené víry muslima Assada a i přes jistou dávku neuvěřitelností stran epicky odvážných kousků samozvaného Antikrista se nedá říct, že bych chtěl být výrazně kritický. Čili pro mě  v poslední době  obvyklá a otřepaná čtyřka.

Debut mistra úchylek, bizáru a zvěstovatele dobra se ještě pořád drží v jistých mantinelech normálnosti, přesto již sděluje poselství o sounáležitosti a přátelství  skrze narušené jedince  z okraje společnosti. Poutavě působí rozvedení příběhů gangsterských přátel pohledem do jejich dětství, kde každý ze skupiny má svůj malý krutý a bizarní příběh, jenž do určité míry vysvětluje jejich jinakost a osobitost. Nemůžu sice říct, že jsem  celou stopáž byl jako u vytržení, na druhou stranu chvíle (pěstí dívce do obličeje, drž hubu pro tu samou dívku, závěrečná přestřelka atd), kdy jsem byl z příjemné letargie vytrhován, byly moc fajn. Pohodovka, tak akorát za čtyři.

Vyděšení adolescenti nahrazeni skupinkou bezskrupulozních gangsterů s vojenským výcvikem a pokud si chcete druhé umírání ve tmě užít, nesmíte prakticky vůbec bazírovat na uvěřitelnosti. Ne, že by první část byla přehlídka toho, co by se dalo nazvat Natočeno podle skutečných událostí, ale tady už je těch nadpřirozených efektů víc než dost a vše korunuje finální střet s bastardy na cizím území, který už snese nejpřísnější kritéria filmové pohádky. Ale jak jsem psal, máte-li náladu či schopnost vypnout některá hodnotící filmová centra, zůstane vám pohledný, nezávadný  a napínavý flick, kde se zmrdům dostane i víc než jen spravedlivé odplaty a to někdy na čtyři hvězdy stačí, ne?  Z toho dvě osobně uděluji z lásky ke psům, rotvajler a pitbull a oba vlastně v kladných a významnějších rolích, pro pejskaře pochopitelně povinnost.

Freddy s Jasonem se ve svých sériích dočkali hravosti a odlehčení, Michael hrál prakticky vždy na vážnou notu. Asi nejzábavněji jej pojal Rob Zombie. David Gordon Green pak v roce 2018 natočil důstojnou poctu, o tom žádná. A u ní mělo zůstat. Dvojka hned od začátku jede v naprosto jiných kolejích a deformuje přímočarý slasher do psychologizujícího  komunitního příběhu o zmučeném Haddonfieldu. Nutno podotknout, že zcela neuvěřitelnému, nudnému a hloupě působícímu. Michaelovy vstupy, čti vražedné epizody, jsou sice zase moc fajn a kydlení  má svůj nezpochybnitelný krvavý půvab a náhodností a nesmyslností útoků báječně připomene osmdesátkové slashery, stejně jako Myersova nezranitelnost.  V závěru se pak Green vcelku originálně pustil jinou cestou než jeho vzory a místo zmrtvýchvstání v posledním díle volí vzpouru monstra ještě v tomto. No, jsem zvědavý, co má nachystáno na závěr. Nebýt těch kokotmunitních odstínů zůstal bych zase na čtyřech hvězdách.

Tři vyděšení adolescenti jako vystřižení z filmové příručky o zločinnosti americké mládeže.  Bohatý znuděný inteligentní Chlapec, avšak se srdcem,  chudá Dívka z rozvrácené rodiny s malou nevinnou sestřičkou a ozdobný Grázl z povolání bez větších hloubek, obvykle umírá první a umřel.  Trio se po nezbytném entrée, jež má naznačit jejich sehranou profesionalitu a drsnost (pchá),  vydává na svůj masterpiece do domu se slepým majitelem.  A všechno se samozřejmě posere.  Za sympatický se pak dá považovat vcelku originální přístup k tématu home invasion, není tu totiž jednoznačně stanoveno, kdo je hodný a kdo zlý. Jasná je jen role ošklivého.  Užívat si pak napětí, jehož byla velká kopice, bez fandění jedné či druhé straně byl rozhodně zajímavý zážitek. V závěru se pak vahadlo vychyluje spíš k vetřelcům, což zamrzí, krvavá remíza by rozhodně potěšila víc.  Celkově ale  povedený thriller.

Představa podobné dystopické společnosti s přísně regulovanou populací není něčím, co by stálo mimo reálné možnosti naší budoucnosti. Mrazivé., ale tím vše vážné de facto končí a Wirkola sype z rukávu akční sci-fi béčko se všemi švary i nešvary.  Akční scény jsou samy o sobě malým sci-fi, ale dokážete-li se povznést třeba nad fakt, že  skupina trénovaných zabijáků se při střetu s několika Noomiemi ihned mění v bandu neschopných debilů  a další podivnosti, tak vám výrazně nebude vadit  ani konec s veřejným odhalováním, tak oblíbeným třeba v osmdesátých letech. Mně se hned vybavil Running Man. Hodně odlehčené, až možná místy i jednoduché, dobrodružství vhodné třeba na sobotu, na tu obzvlášť... Silná trojka, já, sobota a třeba čtvrtek.

Celý by se to dalo shrnout jednou větou: Neserte Stathama, nakope vám prdel.  Křišťálově čistá filmová pomsta bez jakýchkoliv příměsí a prakticky bez bab, což se dneska moc nevidí. Mladý Eastwood tu pak skvěle zvládnutou zápornou rolí doslova dělá "ostudu" vždy kladnému tatíkovi a Stathamovi ten  ksicht zase  dokonale kameněl, tam kde měl. Já mám pro tyhle "cesty spravedlivých" slabost, za mě  five.