PetrPan

Díkybohu, že Dunu nedostal do spárů zavilý molekulárně-jaderný fyzik a onanista Nolan, vyšla by mu z ní  perfekcioinistická přehlídka vysvětlivek pod čarou,  třá  kde baron Harkonnen přišel k žaludečním vředům na kůži a kde mají červíci řitní otvor a proč.  Villeneuve je hračička a psychotik, tedy přesně ten typ, jaký se na zfilmování nezfilmovatelného hodí. Sice si tady  mnohem víc hrál než blbnul, ale věřím, že v druhém díle se nám ty světy a mysli budou štěpit, jak se patří. Vizuálně bombastické a přitom  příznačně mnohem tišší než (zbytečně) obsesivně  ukecaný Lynch.  U mě víc než dobrý.

Od začátku jsem byl trochu ztracený v překladu a pozadí příběhu o dávné zradě mi  unikalo. Ale nebylo proč to významněji řešit, protože esa téhle partie byla rovněž od počátku na stole a že bylo na co koukat. K  absolutnímu vizuálnímu orgasmu při soubojích chyběly jen vločky sněhu či provazce deště.  Zvláštní, zatímco na Východě se bez problémů dokážou vracet  s pompou ke svým dříve slavným žánrům a tématům. Západ v podobných věcech docela selhává. Třeba takový western je praktický mrtvý....

Stylová akční jízda připomínající mnoho dříve natočeného filmového materiálu na téma hodný, zlý a malá holka. Teda třeba Bessonova Leona. Ovšem pohybujeme se na Dálném Východě,  všeho je tedy o kapku více. Krve, vystřelených střel, výbuchů, nožů, šrámů a mrtvých, těch především. Dva hlavní antihrdinové jsou jeden lepší  a charismatičtější než druhý a jediné, co mě vlastně trochu zklamalo, bylo finální zúčtování. Čekal jsem větší  a delší full contact.  Osvěžující akční podívaná, přesně za čtyři bodné rány v bříšku.

Po velmi dobrém Vzkazu v lahvi jsem se pustil do prvního příběhu detektivů Mørcka a Assada. A dostal jsem tedy o něco slabší norskou kávičku. Přitom eskapády a schopnosti zdejšího arcilotra jsou o fous uvěřitelnější než ty Antikristova džina v láhvi. Mørck a Assad  zase v pohodě, ale trochu ztrácím obdiv k jejich psychologickým profilům, holt Most je jen jeden a Sága Norénová měla mnohem přitažlivější složku.  O chlup lepší než Vraždy v Midsomaru, což je vlastně pořád pochvala, ale u této druhé návštěvy  už jsem poposedával. Třetí odkládám na neurčito a pro výstrahu si tu nechávám viset jen tři hvězdičky.

Svěží vítr do Stmíváním znásilněného tématu nezavál. Upířina nikoliv jako řemeslo od rakve, ale nákaza, možná i virová, není v tomhle žánru zase žádná velká novinka a když vás na celém filmu opravdu baví pouze několikaminutový zasněžený flashback, tak to prostě nemůže být ono. Němci umí být a jsou dost často světoví, ale tady jsem se nedokázal zbavit pocitu, že se dívám na nějakou jejich levnější televizní produkci. Od hororu se navíc rychle přesunujeme spíš k jakési lehce nadpřirozené variaci na Smrtonosnou past, ale té jaksi chyběl Bruce a Alan Rickman byl taky lepší Skopčák než tunajší pan Scheer. Bez nadšení, tři  takové ty zuby zahnuté dolů...

Klasické "No, ty vole, to snad ne!" a na konci ještě : "To mě poser!" Jinak nemám moc, co bych dodal. Zhlédnuto navíc s drahou chotí, takže  i inspirativní. Po Vánocích se jede na chatu... Pět, pět, pět.

Vcelku zběsilá a mrazivá jízda v dříve jen strašidelném zámku, dnes tedy navíc nepříjemně připodobnitelná jistým skutečnostem. Vzhledem k rozuzlení  pak doporučuji konspirativním teoretikům, praktikům a milovníkům špaget, orgasmus zajištěn. Já si povzdechl jen něco o kurvách šikmookých a skutečně se cítil podveden jen dramatickými veletoči kolem hlavního hrdiny smolaře, jenž je a není, je a není a někdy je a není schopen pro záchranu své rodiny obětovat vše.  Čtyři doušky.

Burtonův první Batman vyjma Nolanova Batman Begins je bezesporu jedním z nejlepších filmových komiksů. Keaton hraje velmi pohodově a Nicholson jako Joker, to je prostě paráda.  29.8.2006 Příjemná připomínka předbombastických filmových komiksů, kterou jsem původně chtěl začít velký výlet do těchto končin, ale zatím zůstalo jen u ní.  Burtonovsky ostré kulisy vyvolávající představu rozlehlého jeviště potemnělého divadla dodávají prvnímu Batmanovi naprosto originální punc nerealistického světa, který se dá bez problémů přirovnat k prostorovému leporelu a já s chutí otáčel jeden obraz za druhým. Akce není zrovna dechberoucí, ale veškerou zábavu stejně obstarává naprosto skvělý Jack Nicholson aka Joker, a tak ani po letech nemám důvod měnit své původní hodnocení.  - někdy koncem října 2021

Snesitelný duševní voyerismus, milovníci ševelivých povrchností ruce pryč. Smutné, intimní, ale trochu příliš učebnicové.

Rozhodně tuhle sračku nemíním nadhodnocovat proto, že se jedná o jakýsi pokus vzkřísit  kdysi slavný a mnou milovaný slasher, když se to absolutně nepovedlo a slečně Janiakové bych doporučil, aby se pro příště věnovala něčemu jinému, ale určitě se nesrala do hororu.  Začnu ale tím dobrým, hudba, ta se opravdu povedla a na devadesátky parádně odkazuje. Nebýt jí asi bych to nikdy nedokoukal. Slibný byl i začátek s první vraždou, zvrhle vtipně podanou a já se díky tomu začal těšit na další průběh a lá devadesátky a třá Vřískot... A místo toho jsem dostal hromadu keců, lesbickou lásku,  narcistického honibrka , lesbickou lásku, kecy, kecy,  sem tam i žvásty a nesmím zapomenout na lesbickou lásku. Horšící náladu trochu vylepšoval ten povedený soundtrack a nakonec i pětiminutový masakr v úplném závěru.  Jinak krávovina v křišťálově čisté formě. Další díly vynechám, tam tuším, by ta  tunajší hvězdička byla i moc.