NiWi

Mario bezpochyby boduje u dětí, a u starších kteří na jeho hrách vyrostli. Jsou tu evidentní tuny různých easter eggů, pomrknutí na fandy, sem tam i nějaká ta originální sekvence ve stylu her. Já ale nepatřím ani do jedné ani do druhé skupiny, a film pro mě nenabízí téměř nic díky čemuž bych si ho zapamatoval. Animace je fajn, ale příběh je neoriginální a předvídatelný, humor je zkrátka dětský a celkově mě to spíš nudilo. Naštěstí to celé rychle uteče. Děti a fanoušci Nintendo her to budou milovat, a filmová série je nevyhnutelná, já u ní jako divák ale nejspíš nezůstanu.

Za líbivým near future vizuálem se skrývá naprosto fádní a ničím výjimečný příběh poslední naděje AI lidu proti skutečnému lidu. Obdiv k tomu co dokázali trikaři a režisér na plátně vymyslet (a za jak nesmyslně malé peníze) se rychle změní v nepochopení toho jak je vlastně film prázdný, nedokáže pořádně rozvinout žádnou zajímavou myšlenku a dokonce ani nedokáže naplno prodat žádnou svoji postavu. Ta hlavní pak není rozpolcený chlapík mezi dvěma světy, ale ubrečený chudák který se za celý film nepostaví mezi jediné těžké rozhodnutí, nemluvě o značně předvídatelnosti toho jakým směrem se bude ubírat. Stvořitel je příkladem filmu, kde forma zkrátka vítězí nad obsahem na plné čáře.

To co na první pohled vypadalo jako romantické drama je vlastně mysteriózní thriller, což divák zprvu nečeká a pozitivně mě to překvapilo. Řemeslně velmi dobře zpracovaný film, příjemně natočený, nasvícený, prosluněná atmosféra říznutá tajemstvím dobře zvládnutá. První polovina slušně buduje napětí a pokládá otázky, na které ale druhá polovina zas tak dobře neodpoví, a finální rozuzlení je dost urychlené a odfláknuté. I přesto jsou zde hlavní motivy zřetelně vidět, a myšlenky které má film předat se dají jasně definovat, jen tomu chybí určitá finesa a řekl bych režisérská vyzrálost. Film je navíc docela roztahaný a působí delší než ve skutečnosti je, i když se na něj dobře dívá. Florence Pugh opět skvělá.

Zajímavý a zároveň podivný příběh o osudové lásce. Skvělé herecké výkony obou herců v hlavních rolích. Jim Carrey svůj nezpochybnitelný herecký um dokazuje právě v těchto vážnějších rolích, Kate Winslet bych si nikdy netipl že v této dvojici bude ta ulítlejší, ale neméně herecky zdatná. Scénář je trochu pomatený, což na druhou stranu nabízí vizuálně zajímavé momenty a Michael Gondry zde ukazuje svůj řemeslný um. Vedlejší postavy jsou značně do počtu, i když dobře obsazené tak ne příliš zajímavé. Stejně tak vedlejší dějové linky sice slouží příběhu, ale působí poněkud prvoplánově. Většina však opěvuje film výrazně víc až po druhém shlédnutí, do té doby se však jedná o originálně zamotaný romanťák se skvělými Carreym a Winslet.

Velká deprese a houpačka emocí, která odvážně končí na negativní straně. Aronofsky je skrze svoje filmy zvláštní vypravěč, ale už tady předvádí to nejlepší a nejoriginálnější ze sebe. Celý dějový oblouk míří z nuly na sto a pak zpátky dolů až do mínusu, je skvěle napsán a dokazuje jak je život vratký. Nesnaží se poučovat, ale servíruje drsnou realitu se kterou se musí poprat jak postavy, tak i divák samotný. Snímek ukazuje jak snadno a někdy i nevinně se dá spadnout do zničujícího kolotoče jménem závislost, to vše podpořené režisérskou invencí, podmanivou hrou s obrazem a skvělými hereckými výkony.

Druhý Shazam sice není tak infantilní jako první díl, ale je stejně nevýrazný a nepřidává nic moc navíc. Rodinná chemie zde funguje o něco líp, pár emotivních momentů se najde, ale jediný důvod proč si film pamatovat jsou okouzlující Rachel Zegler a Grace Currey, což je trochu málo a ještě to zavání simp elementem (z mojí strany samozřejmě). Největší devízou snímku má být humor, jenž mě nechytl už v jedničce, a nepovedlo se ani napodruhé. Film je zkrátka generická komiksovka, která navíc v širších souvislostech postrádá smysl, a snaha herců to bohužel nespasí.

Rutinní páření zbavené vášně.

Sérii Transformers Michael Bay vytěžil tak, že už se horko těžko hledá cokoliv čím vesmírní roboti zaujmou. Bumblebee dal naději a ukázal, že jednou cestou je emotivní osobní příběh hlavní lidské postavy, a silná vazba na sympatického robota z vesmíru. Nová „týmovka“ ale ničím takovým nedisponuje, a nabízí Transformers 2007 z Wishe, ještě k tomu nudnější snad ve všem. Záchrana světa životními outsidery, mocný artefakt s vesmírnou mocí, bla bla bla nuda nuda šeď šeď. Jedinými zajímavějšími aspekty filmu jsou názorová proměna Optima Prima ohledně lidí, a v rámci možností docela sympatický hlavní hrdina Anthony Ramos. Akce je tuctová, vizuálně nudná a ještě k tomu ne moc dobře natočená. Efekty jsou horší než v prvních Transformers a celkově film zkrátka nenabízí nic co by vás mělo upoutat, pokud vám není 10.

Moderně natočené drama, které vyniká svojí atmosférou a silnými intimními scénami. To vše podpořeno minimalistickým soundtrackem. Eliška Křenková v hlavní roli skvěle zvládá emoční momenty a její postava má správné progresivní myšlení, což je v sympatickém kontrastu s tehdejší dobou a názory ostatních, kteří ji házejí klacky pod nohy. A co je nejdůležitější, scénář zvládá tyto témata argumentovat. Matěj Chlupáček umně zvládá všechny aspekty moderního a emocionálně silného filmu. Snímky jako tento , Bod obnovy či loňský BANGER jen potvrzují mírný vzestup mladých českých autorů kterým moderní a autorské pojetí není cizí.

Nadstandardně natočený, ozvučený a nasvícený minimalistický snímek, jímž se prolíná plíživá, studená atmosféra kolidující s tématem filmu. Za mě však chybí jakýkoliv výraznější moment, který by snímku dodal zapamatovatelnost, něco jako návštěva sklepa v Zodiacovi, jenž také nepatří mezi nejvýraznější režisérovi snímky. Příběh precizně zobrazuje komplexitu práce nájemného zabijáka se všemi pravidly, nicméně se drží šablonovité struktury a nijak z ní nevybočuje, což nelze považovat za pozitivum. Emočně je děj velice chladný, což považuji za záměr a osobně s tím nemám problém, avšak ne každého diváka tím snímek osloví. I přesto alespoň vše utíká a pomalejší konverzační momenty patří mezi ty nejlepší scény. Forma tak nakonec vítězí nad obsahem v tomto nejnovějším počinu Davida Finchera, a od Zmizelé se jedná už o druhý film který mi sice v paměti neutkví, ale svoje kvality má a nelze považovat i přes všechny výtky za průměr.