neo93

Celkem dobrý upírský film na odregování. Abraham Linocoln jako lovec úpírů je pro mě zábavnější než vážnější a serioznéjší snímek s Daniel Day-Lewisem v hlavní roli. Není uplně fér porovnávat tyto naprosto odlišné snímky, ale u tohoto jsem se aspon trochu bavil. Akce je tu dost na to abyste se bavili, pokud nebudete přemýšlet nad tím, jak něktěré věci fungují. Ve výsledku dostanete to co jste nejspíš čekali.

Úžasná komedie s drobným, jemným humorem, která ovšem moc potěší. Po dalším zhlednutí se mi jen potvrzuje to, že se opravdu jedná o skvělý film, který je velmi nadčasový. Příběh mladíka Benjamina, pilného, ale trochu ostýchavého studenta, jenž se vrací po promoci ke svým rodičům, kteří ho s otevřenou a pyšnou náručí vítají zpět a na jeho počest pořádají ohromnou párty, ale se svými stejně starými přáteli. On však o nějakou oslavu vůbec nestojí a chce mít jen svůj klid. Jenže to se mu nedaří. Naopak. Je sveden přítelkyní jeho rodičů, paní Robinsonovou. Aby toho nebylo málo, po nějaké době přijíždí dcera paní Robinsonové Elaine, do které se bezhlavě zamiluje. Dokonalý Dustin Hoffman, který je naprosto excelentní v hlavní roli, elegantní Anne Bancroft jako paní Robinsonová rovněž předvádí své herecké kvality a okouzlující Katharine Ross, která hraje Elaine je taktéž velmi přesvědčivá. K tomu všemu zní geniální hudba od dua Simon a Garfunkel, která přesně zapadá do celého snímku. Film, který jen tak nezapadne, vyprávějící o mládí, dospívání i velké lásce, která nezná mezí.

Dokument režiséra V. Kvasničky pojednává o punkové mládeži na konci 80. let. Zaměřuje se na tři mladíky, především ale na 18letého Václava. V reportážním stylu nám představuje jeho životní osud, a to, jak se dostal tam, kde je, tedy k drogám, do vězení i k této samotné skupině. Snímek poukazuje na nelehký život těchto lidí, kteří to mají velmi obtížné se vrátit do normální společnosti, i když by třeba i chtěli. Film pracuje také s názory doktorů s odvykacích zařízení, vyšetřovatelů VB, tak i obyčejných lidí, kterých se ptá na názor ohledně punkáčů. Je pozoruhodné pozorovat, že většina z dotázaných nemá žádný názor na ně, či vůbec netuší, o koho se jedná. Zajímavý pohled na tuto problematiku z 80. let.

Skvělá česká kriminální komedie. Již dlouhou dobu jsem se chtěl zhlédnout tento snímek, ale až nyní se mi to konečně podařilo. Ač sem viděl nebo znal některé střípky či pasáže z filmu jako např. závěrečné scény s Adélou, nikdy jsem jej neviděl celý. A už vůbec jsem netušil o jaký ucelený, komplexní ale především zábavný film se jedná. Už jen ty skvěle napsané a zahrané postavy. Neohrožený a důmyslný detektiv Nick Carter, který vyřeší každý případ, jeho český kolega nenasytný komisař Ledvina, který miluje zlatavý plzeňský mok, ale neodmítne ani žádnou pochoutkou, zlomyslný a vynalézavý zločinec baron Kratzmar a jeho poslušný sluha a kumpán, božská, ale proradná slečna Karin nebo roztomilá a laskavá dívka Květuška. Zejména u výborného hereckého dua, Michal Dočolomanský a Miloš Kopecký, kteří ztvárňují úhlavní nepřátele, nelze nepoukázat na jejich důvtipné vynálezy a vychytávky, které opravdu stojí za to. Za takové nástroje by se nestyděl ani agent Jejího veličenstva, James Bond. A v neposlední řadě také pověstný český humor. Co víc si přát.

Tento film mě dostal. Nečekal jsem, že si ho tak oblíbím i další dva následující. Tady začíná Jason Bourne svou cestu za odhalením kdo je, kdo byl. Strhující tempo a skvělý Matt Damon v titulní roli. A ještě na jednu věc si vzpomenu na tomto filmu (byla vlastně ve všech dílech) a to fámozní závěrečná písníčka Extreme Ways by Moby

Zajímavý a hlavně působivý film od Stevena Spielberga. Dlouhou dobu mě tato sci-fi jak si míjela a jako fanoušek také sci-fi jsem rád, že jsem se k ní konečně dostal. Rozhodně stojí za to vidět. Příběh, který vypráví o novém druhu robota, jenž je prvním svého druhu a který chce být člověkem. Ta první dějová linie se sbližováním v rodině mě docela bavila a určitě bych se nezlobil, kdyby tak pokračovala. To, co potom následuje je slušná vizuální jízda i se dobrými efekty a jde poznat, že tady si autoři celkem vyhráli, ale obsahově mě to nic neříká. Konec snímku mě, ale zase nakonec vrátil tam, kde v podstatě začínal a to se mi už líbilo. Velkou zásluhu na tom všem má samozřejmě Haley Joel Osment, který po Šestém smyslu znovu exceloval a také hudba od Johna Williamse.

Skvělé. Nakonec velmi napínavý a povedený snímek od Stevena Spielberga. Ale nebylo to jednoduché. Prvních přibližně čtyřicet minut filmu, po velmi zajímavém intru přímo ve válečném Vietnamu, je docela náročných na pochopení. Není snadné proniknout do příběhu, jenž se točí kolem odtajnění tajných dokumentů, týkajících se války ve Vietnamu. Právě v první polovině snímku dostáváme spoustu informací, sledujeme několik linek s různými postavami a přesně nevíme, jak která postava souvisí s daným problémem, ke které straně patří, jakou roli zastává, zvláště pokud vůbec neznáme souvislosti ohledně tohoto tématu. Ovšem stačí určitým způsobem přečkat tuto část a poté, si již užijete napínavou a dramatickou jízdu, která se už nezastaví až do konce snímku, ve kterém jde hlavním aktérům, tedy zejména společnosti The Washington Post a jejím veškerým společníkům, o všechno. O prestiž, odkaz a značku firmy, samotnou firmu i práci jako takovou, tak i o nezávislost tisku. V ruku v ruce s napětím jde také výtečná hudba, což se nemůžeme divit, když je pod ní podepsán slavný skladatel John Williams. K tomu si rovněž přidejte Spielbergova dvorního kameramana Janusze Kamińskiho a můžete si být jisti, že o zábavu je postaráno. Veškeré toto dění nám zprostředkovávají, jak jinak než výborní, Tom Hanks jako šéfredaktor Ben Bradlee a Meryl Streep v roli majitelky novin Kate Graham. Nebýt onoho úvodního, trochu nezáživnějšího úseku, šel bych do plného hodnocení.

Skvostný snímek, jejž natočil dnes již bohužel nežijící režisérský mistr, Miloš Forman. Film, který ho už definitivně poslal do těch nejvyšších příček světové kinematografie, o čemž svědčí šest cen Americké akademie. Jen asi Miloš Forman mohl vytvořit takový to film, jenž nabízí pohled do duše ztřeštěného, bláznivého, rozpustilého, přesto nadaného a geniálního člověka, který se zapsal do historie nejen hudby. A právě famózní hudba stojí v popředí filmu, a zároveň nás také přímo doprovází celým příběhem. Nemůže tomu být ani jinak, když se vypráví o jednom z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob. Nelze opomenout ani herecké výkony Toma Hulce jako Mozarta a F. Murray Abrahama v roli Antonia Salieriho. Vskutku významnou složkou filmu jsou taktéž nádherné kostýmy Theodora Pištěka, nebo výborná kamera dalšího českého spolupracovníka Miroslava Ondříčka. Je to ale především o hudbě jako takové, která jde cítit z každého záběru, jenž nám nabízí jedinečný příběh od mimořádného autora.

Úžasně krásný film, který je ale asi nutné zhlédnout vícekrát, abyste pochopili celou skládanku příběhu. Alespoň já jsem to tak měl. Podruhé mi už ale stačilo vidět jen prvních pár minut, aby mně naprosto učaroval a abych si dokonale vychutnal každou sekundu tohoto vyjmečného díla. S lehkostí a úsměvem na tváři, se kterým byl snímek natočen, musí potěšit a rozveselit snad úplně každého. Nemusíte vlastně ani pozorovat film, postačí, když se zaposloucháte do hlasu vypravěče a on vám už prozradí vše, co se na scéně děje s každou danou postavou, navíc když v pozadí hraje skvělá hudba. Sledovat příběh Amélie je prostě úchvatný zážitek, který se nikdy neomrzí, zvlášť pokud můžete spatřit nádhernou a okouzlující Audrey Tautou v této nezapomenutelné roli.

Silné, intenzivní, zároveň však tak lidské. Velice dobře rozumím tomu, že snímek Anatomie pádu získal spoustu ocenění, včetně Zlaté Palmy v Cannes a má také několik nominací na letošní Oscary. Tento film si jej rozhodně zaslouží. Již samotná ústřední zápletka snímku je nevídaná. Spisovatelka Sandra žije se svým manželem Samulem v osamoceném domě uprostřed francouzských Alp, kde vychovávají 11letého syna Daniela, který po těžké nehodě přišel o zrak. Když jednoho dne právě Daniel nalezne tělo svého otce nehybně ležet před domem, volá o pomoc svou matku, je však už pozdě, jeho otec je mrtev. Začíná vyšetřování, které má vyjasnit, zda šlo o nehodu, sebevraždu či dokonce vraždu. To co následuje, je strhující podívaná, která se každým okamžikem stupňuje. Výslechy, rekonstrukce činu až soudní líčení, které nám poodhalují pravdu o všech aktérech osudného skutku mě naplno pohltily. Nejlepší na tom všem je, že film nám neustále předkládá obě možnosti, jak mohl skončit Samuelův život a to bud vlastním či jiným přičiněním. Zejména to lze sledovat při soudním přelíčení, kde se k nám dostávají fakta, výpovědi svědků ale i různé hypotézy, co přesně se mohlo stát. Hlavní podezřelou se samozřejmě stává Sandra, jenž jako jediná byla v danou chvíli doma. V tomto ohledu výtečným způsobem ztvárnila roli Sandry, Sandra Hüller, jejíž postavě jsem hodně věřil, to co říká, zároveň u ní vyplývaly napovrch jisté pochybnosti a problémy v jejich manželství. Pochvalu si jistě zaslouží také dětský představitel Milo Machado Graner jako Daniel, tak i další herci ve vedlejších rolích. Závěr filmu mohl být o něco lépe zpracován, ale ani to mi nezkazilo celkový filmový zážitek, který byl výjimečný, zvláště po emoční stránce.