Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama

Recenze (719)

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Nejprve bych chtěl říct, že před tím než sem se začal dívat na film, tak sem dal stranou to, jak se James Cameron chová, dal sem stranou jeho názory, myšlení a díval sem na to nezaujatě. Je důležité tohle napsat, protože se k Jamesovi Cameronovi, dlouho době vyjadřuji kriticky, ale hej, film sou filmy, osobní problémy, spory a podobné věci, se do toho nemají plést. Takže teď k filmu.....a logicky začnu tím co mi nejvíc vadilo a to sou postavy Jake a Neytiri, z těch všech filmů, kde rodiče bojují za své děti a snaží se je ochránit, je tahle dvojice naprosto a totálně nejhorší. Jake nejprve vezme své syny, na přepadnutí konvoje a pak se hrozně moc diví, že oba dva rabují zbraně z vlaku. Jako co čekal ? Jejich neukázněnost a zbrklost, vychází z výchovy jako Jake a Neytiri mají a praktikují. Neteyam je tedy ze začátku, dost divokej, ale v průběhu filmu se zklidní. Nicméně i tak dostává od svých rodičů zabrat, a je úplně jedno, že za danou věc buď nemůže a nebo naopak je v právu a jeho rodiče, mají stát při něm a podpořit ho. Neteyam prostě dostává zjebáno za všechno, on se nadechne a Jake už u něho stojí a dává mu přednášku. Další velká věc, co mi vadila na filmu bylo to že Jake a Neytiri, seberou tedy své děti a hledají jinde útočiště, protože nechtějí ohrozit lesní Na'vi, ale přitom vědomně ohrozí vodní Na'vi, kterým sou vypalovány a drancovány vesnice. A nejlepší na tom je, že oni ví že tam někde je Quaritch a hledá je, a místo toho aby s tím něco začali dělat, tak si hodí nohy na stůl a sou vysmátý. To je s prominutím vrchol kreténismu. Další velká věc, je to že bych dovedl pochopit, ten béčkový příběh, kdyby se to však zaměřilo na postavy, jejich vývoj, proměnu a kdyby někam směřovali, ale hodinu a půl sem se díval, na rodiné trampoty a šarvátky, mezi rybama. Nemluvě o tom, že tady byl skvělý potenciál mezi Quaritch a Spiderem, kdy by se film zaměřil na tyhle dvě postavy a ony by si prošli vývojem a je jedno, jestli by ho Spider obměkčil a nebo jestli by ho Quartich přesvědčil, že ho Jake a jeho rodina, nikdy nebudou brát za člena rodiny. Tady film mohl být svým způsobem hrozně dobrej, kdyby se Quaritch a Spider, oddělili od zbytku skupiny a mohl se jejich vztah nějak vyvíjet, kdyby bloudili po planetě a nějak víc ji prozkoumávali. K tomu se váže další zmařený potenciál filmu, kdy z Pandory prostě nic nevidíme, když se vezme v potaz že Cameron se chvástal, jak úžasný vodní svět vytvořil, tak dle všeho vytvořil jen akvárko, se třema rybama. Tady takový James Wan v Aquamanovi, vytvořil mohem lepší a propracovanější vodní svět, který je plný mořských živočichů, národů, v tom filmu je vidět jejich kultůra, jejich zvyky a tradice, sakra i Dagonovy děti tam sou. Tady je to hrozně prázdý a nevyužitý. Je tady asi milion dalších věcí, které mi vadí a vypsat je, to je na dlouho....hodně na dlouho. Ale abych končil pozitivně, tak postavy které se mi líbíly. Neteyam je hodnej kluk, jo ze začátku filmu udělal blbost, ale jinak je fakt v pohodě. Spidera mi bylo líto, nepatří nikam a svým způsobem, ho má ráda jen Kiri a Neteyam. Kiri je tak trochu opředena tajemstvím, to co dokáže skýtá potenciál, ale je laskavá a obětová, je to ten typ postavy, který víc myslí na ostatní než na sebe. PS : Už se nedivím, že Josh Brolin, odmítl hrát v tomhle filmu.....vůbec se mu nedivím.

plakát

Renfield (2023) 

Renfield možná neni taková bejkárna jako Drákuloviny, což mně trochu mrzí, ale furt se jedná o zábavnou akční komedii. Které dominuje samotný Nicolas Cage, jehož ztvárnění Hrabě Papuly, je naprosto skvělý. Cage tak balancuje, mezi démonickým hrabětem Drákulou a dětinským hrabětem Papulou, což v jeho podání je naprosto fantastické. Hoult co by jeho rohožka, je taky skvělý a hrozně se mi líbil jeho vývoj a jeho pojetí Renfielda, který se snaží vymanit z moci šílence. Kdo mi tak nějak úplně nesedl, byla Awkwafina, její linka byla tuctová a její postava nudná. Co se týče akce, je to paráda a líbilo se mi, že se to celé snažilo být co nejvíc absurdní. Na odreágování naprosto skvělý.

plakát

Zaklínač - Série 3 (2023) (série) 

Tak mám za sebou třetí sérii a je až s podivem, jak moc se třetí série drží knih, logicky je mu to vyčítano, tak jako v předchozí sérii, se zase vyčítalo to že byla z větší části vymyšlená. A řeknu to na rovinu, první čtyři epizody byli takové kostrbaté, né že by byli špatné, ale příběhově to občas drhlo, ale pak přišla páta epizoda a ta to posunula do těch míst, ve kterých to mělo být už od začátku. Co se mi líbilo, že každá postava tady váhá nad svými činy, má osobní dilema co by měla udělat, komu věřit, na čí stranu se přiklonit, jako volbu učinit, protože každé rozhoduntí má své následky. Ale zkrátíme to, tahle série mi nabídla intriky, perfektní souboje, monstra.....v tohmle směru jedno vypadlo asi ze Dark Souls a písně, opět po hudební stránce radost poslouchat. Původně to mělo být za čtyři, ale když kouknu na ty odborné recenze, tak tam těch pět s chutí dám a sem s čvrtou sérii. Jo a snad se bude Henry Cavillovi dařit u DC, má tam prý nosit kafe a zákusky, takže v tomhle směru je to kariérní postup.

plakát

Tajná invaze (2023) (seriál) 

Na jednu stranu sem rád, že se seriál vydal tou komornější cestou, zatímco v komiksu se to řeže hlava nehlava, ale na druhou stranu seriál má svoje mouchy. Ke kterým se dostanu, ale nejdříve chvála a ta patří hercům, kteří odvedli výbornou práci se svými postavami. Hlavně bych rád vychválil Kingsley Ben-Adir, který hraje Gravika, jeho pojetí je možná tradiční, ale ta šílenost která se u něho stupňuje, je úplně perfektní. Jeho svaté řeči, o tom jak chce pomoct a zachránit svoji rasu, aby ji pak klidně nechal povraždit, tady mně Gravik prostě bavil, je to psychopatická postava, která jde za svým cílem a jemu jedno, co přitom obětuje. A pak ještě Olivia Colman, její postava je prostě Dolores Umbridge akorát v Marvel vesmíru. Ostatní herci byli hrozně fajn, ale Olivia a Kingsley, ti předvedli něco víc a v tomhle směru to stálo za to. Co se mi i líbilo, byla akce, když dojde na bitky a nebo přestřelky, je to paráda, má to výborný tempo, místy je to i dost drsný a ta choregrafie je na vysovký úrovni. Proto mně mrzí, kdy v poslední epizodě se ta akce zvrhne v klasickou mlátičku, dvou op postav a vytratí se z toho všechno to napětí a adrenalin, které předchozí akce měli. Co mně však mrzí ještě víc, je to že tenhle seriál, nemá duši, jakoby režiséři odvedli svoji práci a nazdar, což může být způsobeno scénářem a nebo nezájmem z jejich strany, či obojí dvojí, ale když se podívám na předchozí seriálovou tvorbu Marvelu, tak takový Moon Knight, je vyloženě dělaný s laskou a péčí a na tom seriálu je to vidět. Svým způsobem to neni špatný seriál, ale je dost chladný a odtažitý, takže zatímco u Moon Knighta a nebo Lokiho, sem se těšil na každou epizodu a každá epizoda, byla perfektní, tady sem spíš těšil na ty herce a jejich postavy, než na samotný seriál. Jo a ještě k tomu, že Furymu se vyčítá, že díky Skrullům dosáhl takových úspěchů a že na tom nemá žádnou zásluhu. Podle mně překacet patnáct mimozemšťanů, aby pro mně dělali černou práci, je podle mně úspěch. Vyžaduje to obrovskou míru manipulace, velké charisma a výřečnost, ono se to moc neví, ale v komiksech je Fury regulérní mistr manipulací, on byl schopen překecat několik hrdinů, aby v Sokovii rozpoutali válku. Ve výsledku můžeme být rádi, že nemáma Furyho z komiksů, protože Fury z komiksů je řezník a vlastně všichni mohou být rádi, že kope za Zemi. Je to takové mezi slabšími čtyřmi až silnějšími třemi hvězdičkami, ale bohužel tentokrát to budou silnější tři hvězdičky. Snad se Marvels povedou.

plakát

The Walking Dead: Dead City (2023) (seriál) 

Asi sem se na tenhle seriál dívat neměl, protože ta mezera mezi tím, co jsem neviděl je tedy masivní, ale jméno Negan naláká prostě každého. A do jisté míry, seriál splňuje to co sem čekal, někdy po konci čtvrté série a to že se parta, pomalu začne přesouvat do nějakých těch měst. Logicky nic z toho se nestalo a oni se dalších sedm sérii, plácali po lesích a polorozpadlých budovách a řešili nějakou tu osvětu, spásu a lepší zítřky. Záporák Chorvat dokonce i splňuje, to co bych od někoho jako je on, očekával vyšinutý magor, který ze sebe sype jednu zvrácenost za druhou. Je proto tak trochu škoda, že je to vlastně jen vzteklý pes, který potřebuje někoho aby ho vedl, protože sám se nezmůže skoro na nic. Ale jinak je seriál slušný, dobře utíká, každá epizoda má v rukávu nějaké to eso a pátá se tedy vytáhla, kdy v kanálech číhá Král krys a to vám povím, byla radost vidět tuhle ohavnost. A tak nějak si říkám, co bude dál s Neganem, jestli zase bude tím čím býval a nebo jestli tomu odolá a obstojí tomu pokušení.

plakát

Tengoku-Daimakyo (2023) (seriál) 

Nejkontrovrznější anime, za posledních pět let ? Tak trochu jo, ale je díky té kontroverzi i dobré ? A odpověď je, je to dobrý anime, je to víc než dobré anime, je to anime které si vás už v první epizodě získá a po celou dobu si vás udrží. Protože má to inteligetní příběh, skvělý postavy a přestože to v sobě kombinuje několik žánrů, tak je kombinuje velice zdatně. Tohle anime má dva příběhy, první příběh je venku a druhý je ve škole, každý z těhle příběhů, má svoje vyprávěcí tempo, postavy, děj který je vzjámně propojený a spoustu dalších věcí. Co však děj venku má a ve škole to neni, je humorná stránka, může být pro některé problém. Nebo aspoň pro mně byla zhruba do poloviny, nejdřív mně to rušilo, říkal sem si že se tím narušeje ta závažnost toho příběhu a osudu těch postav, ale pak sem došel k názoru, že chyba je u mně. Přestože svět venku je krutý a nemilosrdný, ten humor, smích a kousek toho ráje v těch postavách je a je to dobře, kdyby o ten svůj ráj přišli, svět a všechno v něm, by se zdálo nepřekonatelné, ale když Kiruko a Maru po tom všem, dovedou být stále veselý, tak má svět ještě naději. Je zajímavé, že humor ve škole vůbec nebyl. Ale zpět k anime, jak příběh venku tak i ve škole, má svoje velice znepokojivou auru a nejde o příšery, které se venku prohánějí, jde o to propojení se školou a právě to propojení se školou, je asi nejvíc děsivé a zrůdné. Tohle anime je hrozně skvělé, kontroverze nekontroverze, je to napínavý, je to návykový, je to místy veselý, aby to pak zase bylo smutný a celé to výborně funguje a zapadá to do sebe lépe než lego. Fyzicky mně bolí, že něco takového má jenom třináct dílů a přitom ten příběh, neni celý odvyprávěn a nikde neni záruka, že vznikne pokračovaní, tak aspoň těch pět hvězdiček dám.

plakát

Mashle (2023) (seriál) 

Co se stane, když Kageyama Shigeo získá sílu Saitami ? No přece milovník větrníků a to je asi tak všechno, co by se dalo o hlavním hrdinovi říct, miluje větrníky a cvičení, nepřítele dá na jednu ránu a jeho vývoj je prostě nula. Takhle plochého a nudného hrdinu, sem už dlouho neviděl, ale přitom je jinak seriál v pohodě, je zábavný, ostatní postavy sou docela fajn, některé sou i dokonce dobře propracované a akce je taky nápaditá. Na seriálu lze vychválit, i různá kouzla a magické kejkle, velká většina jich je originálních a některá sou i docela děsivá. A ten plot twist ? No tak ten byl vynikající, takže nebýt toho že hlavní hrdina je suchar, tak bych šel na pětku, takhle získává Nebelvír je čtyři hvězdičky.

plakát

Angličanka (2022) (seriál) 

On byl součástí mnoha bitev a teď hledá klid, ona chce rozpoutat bitvu, na kterou však nemá a proto je osud svedl dohromady. Tenhle seriál, je něco krásného, ta paleta barev, ta krajina , ten soundtrack a ti herci, kteří hrají uvěřitelné a lidské postavy, ke kterým si vytvoříte vztah. A pak ten příběh, máme tu příběh který je do detailu promyšlený a výborně napsaný, takže každý díl přináší něco nového a posouvá tak příběh dál a žene postavy k finálnímu zůčtování. Ta cesta kterou ona dvojice podnikne, je změní, on se postaví čelem ke svým démonům a nebudu již jen přihlížet a ona najde v sobě sílu, kterou vždycky v sobě měla. Ale kde je krása, musí být i temnota a tak v každém díle, naše dvojice potkává různé lidi, pár jich je dobrých, ale většinou potkávají zloděje, vrahy, násilníky, psychopaty a dokonce i monstra. A na konci toho všeho, sem doufal a přál si, aby to dopadlo dobře, aby oba dva našli štěstí a klid. Lze tedy doufat, že oba dva nakonec, mezi hvězdami našli k sobě cestu. Emily Blunt má zde, jednu z nejsilnějších rolí a Chaske Spencer je své roli naprosto přirozený a uvěřitelný. Škoda že tahle cesta, nebyla o dva díly delší, ale i tak naprosto bezchybné.

plakát

John Wick: Kapitola 4 (2023) 

Všechno hezké jednou končí a tahle série, pro Keanu Reevese také končí (dočasně) a musím říct, byla to skvělá jízda. O to víc mně mrzí následující řádky, které však musím napsat, protože hodnocení beru zodpovědně a nedokážu lhát. Nemohu tak říct že mně film bavil a že sem si ho užil a že sem totálně nadšený a spokojený, protože to by byla lež, faleš, klamání a to je něco, co ve svém životě nedělám. Předchozí filmy měli jednoduché příběhy, ale i přes svoji jednoduchost měli směr, tenhle film se ze začátku ani neví kam bude směřovat a když pak ten směr - duel má, tak tu mezeru mezi tím dulem, neumí kvalitně zaplnit. Nevím jestli se mi to zdálo, či ne, ale přišlo mi že Keanu to už tolik nebaví a ta akce už neni taková jako u trojky, ve trojce to bylo celé napumpované a to tempo bylo šílené. Tady až na pár vyjímek, ta akce jako by zvolnila, co se týče tempa a už se to neřítí, takovým tím šíleným tempem ku předu, tak jak to třeba dělá druhý Extraction 2 který vás nenechá ani vydechnout. Ale neni to jen o Keanovi, ale i o dalších postavách, je fajn že Donnie Yen, si zahrál zase pro změnu v něčem co neni progandistický film, ale k jeho postavě sem si nedokázal najít cestu, nevěděl sem jestli tu postavu mám brát vážně či odlehčeně, jestli je jeho postava nepřítel, či spojenec. A přesně takhle to s jeho postavou je, neví co chce být a tak v jednu chvíli Wicka chce zabít a pak mu pomáhá. O Stopařovi/Nikdo taky nelze moc pozitivně psát, má deník a podle toho stopuje Wicka a tótéž, nejdřív mu pomáhá a pak ho chce zabít, neni to ustálená postava, ke které si vytvořím nějaký vztah.......a jo má psa a asi ho má rád ? Protože umřímně nevím, jak se to se Stopařem má. Ale postavy, které fakt mají něco do sebe a bavili mně, sou Killa - Adkinse to bavilo, Shimazu - vždy vynikající Sanada, Chidi - Zaror který byl víc nebezpečnější než Donnie Yen a Akira - Sawayama která mně bavila už od začátku a doufám, že její postavu možná nějak víc rozvinou. A byť je fajn, že se film snažil udělat nějaké ty dopady, kdy kam Wick příjde tam po něm zůstanou jen mrtví a nebo ti kteří o někoho přišli a tak se mu chtějí pomstít, ale je škoda že právě tohle neni zde rozvinuto, že zde neni dán větší důraz na to, co Wick za tu dobu spáchal, jaké mají jeho činy následky. Je fajn, že tvůrci mají stále nápady a chuť rozvíjet tenhle svět, ať už jde o to přenést akci k Vítěznému oblouku, či k Rue De Mont Cenis a nebo přenést na plátno různé nové věci Dračí dech a vše z Japonska, doslova křičí o svůj vlastní film/seriál. A byť je můj komentář kritický, tak nechci aby tak byl vnímán, nepíšu ho naštavaný a nebo zklamaný, tahle série je skvělá a ukazuje, jak sou akční filmy zábavné a že v nich, lze stále posouvat hranice, bořit zajetá pravidla a přenášet akci, do nových levelů, dělat ji originální a plnou života. Sou to snad, ty nejsilněší tři hvězdičky, které mohu dát.

plakát

Čmuchalové (2023) (seriál) 

Když pominu první díl, který je až přes míru romanticky stilizovaný, tak díl od dílu je to drsnější a drsnější a vyvrcholí to v šestém dílu. Zbylé dva díly, mi přišli možná trochu uspěchané, uvítal bych ještě jeden díl, ale to nic nemění na tom, že je to naprostá pecka. A opět se potvrdila jadna věc, je jedno jestli tyhle Jihokorejské seriály a filmy, se odehrávají v roce 1400 a nebo 2399, furt budou mít aktuální témata a postavy. A tak se snimi divák, mnohem lépe sžije a pochopí jejich motivaci, pochopí když udělají něco špatného či něco dobrého, protože je šance že i divák měl podobné problémy či má. Takže tohle je důvod, proč v tomhle směru Jižní Korea dominuje. A nelze nic vytknout, herci, akce, příběhy, motivace vše funguje a rozepsat to nejde, protože bych nedokázal dobře popsat co se musí vidět.