Allan

Mimořádný film s mimořádným soundtrackem, který si bezpodmínečně zaslouží podrobnou, pečlivou a pravdivou recenzi, kteroužto během několika dní také hodlám spáchat. Avšak celkové resumé již nyní může zní takto: MUST SEE!

Každý další díl této úchylné série mne utvrzuje v domnění, že mé intelektuální kapacity jsou omezené a že na některé filmy prostě nemám a nikdy mít nebudu. Gratuluji autorům k téměř kafkovské rafinovanosti!

Moje maminka se mi posmívala, když jsem se začal dívat na tento film a od prvních minut bylo jasné, že se bude jednat o velmi strohou filmovou adaptaci divadelní hry. A ona dobře ví, jak velký problém mám s divadelními hrami obecně, natož pak převedenými na filmové plátno. Místo slova "převedený" bych měl použít "překopírovaný" nebo "zaznamenaný", protože tenhle film je jen dalším příkladem toho, jak režisér zcela rezignuje na filmovou řeč, vezme partu divadelních herců, postaví do každého rohu jednu kameru a za týden má hotový film. Zdali je takovéto dílo životaschopné, už ho příliš nezajímá. A Marat - Sade toho očividně schopen není. Není to muzikál. Není to drama. Už vůbec to není to, co je napsáno zde v záhlaví na ČSFD, tedy "Drama / Horor / Mysteriózní / Thriller". To jsem se opravdu nasmál, když jsem to zpětně četl. Jakmile má nějaký film více než dvě charakteristiky, je to známka toho, že nikdo pořádně neví, kam jej zařadit a že je to takový kočkopes. Důvod, proč jsem statečně vydržel u obrazovky, byla dvě hudební vystoupení - "Poor Old Marat" a "Fifteen Glorious Years", které byly jak po vizuální, tak především po hudební stránce výborné a osvěžující. Opět však na dvouhodinový film katastrofálně málo.

Mohl bych se tu snažit rozpitvat každý díl samostatně a detailně vylíčit, co přesně se mi na něm nelíbilo. Nebudu však plýtvat časem svým (jehož největší část jsem vyplýtval právě při masochistickém sledování všech tří dílů), ani vaším a napíšu proto jen stručně slovy klasika Izera: HROZNÁ SRAČKA!

Už dlouho jsem nenašel film /seriál, u kterého by nějakých 90% recenzentů hned v úvodu používalo slova jako: průměrné, nudné, nepřekvapí, ničím vyjímečné, tuctové, nemastné neslané atd.. Jsem tedy velice rád, že se i já mohu po zhlédnutí prvních (a pro mě definitivně posledních) dílů připojit též s recenzí: solidní nuda, tři průměrné hvězdičky jako vyšité!

Čestně přiznávám, že po první hodině sledování jsem byl poněkud připitomnělý -- mnoho postav s mnoha rozličnými jmény, děj odehrávající se na mnoha místech a značně těžkopádný příběh. Druhá část filmu se nesla již v poněkud svižnějsím tempu, avšak nemohu se stále zbavit pocitu jakési plíživé nudy, která se táhne celým filmem. Je zde například mnoho velice zajímavých záběrů i scén, které by se mohly člověku vrýt hlouběji do paměti. Ale bohužel nevryjí. Celé zpracování působí tak, jako kdybyste sledovali nějakou retrospektivu a stále očekáváte, kdy už se hlavní hrdina probudí, zaplaší ten nepěkný sen a začne se konečně odehrávat pořádný film. Bohužel, tento podivný sen trvá 130 minut a probudíte se z něj až během závěrečných titulků. Škoda.

Uživatelé flanker.27 a forsberg řekli vše za mě. Naprostý souhlas s jejich vnímáním tohoto filmu.

Ladislav LAKOMÝ, jméno, které je pro mě nenávratně spojeno s již tradičně úděsným brněnským dabingem, sračker, který svým hlasem obohatil např. kultovní seriál Stefanie a dalších 365 seriálů z německé produkce. Dovedl jsem si jeho nasazení představit kdekoli jinde, jen ne právě k Alainovi Delonovi. A hle, nepředstavitelné se stalo skutečným a já mohl jen nevěřícně kroutit hlavou a přát si, aby to byl jen zlý sen. Je pozoruhodné, že Lakomý je pouze o čtyři roky mladší než Delon, avšak jeho hlas byl už před 30 lety stvořen pouze pro to, aby daboval chlípné bavorské dědky. Gratuluji tehdejší ČST Brno za vskutku nevšední obsazení.

Zcela bez diskuse film s nejoriginálnějším provedením americké hymny, jaké jsem kdy viděl a slyšel.

Další z Mistrových filmů z neopakovatelného období 68' - 69', o kterém lze, tak jako o všech dalších, napsat jediné: VELKOLEPÉ.