Allan

Dokumentárně-hraný paskvil se strašným dabingem, který by mohl zachránit snad jen Komisař Rex...

Je-li toto pokračování údajně dokonce lepší nežli první díl, s chutí oznamuji, že již nehodlám mít s celou sérií nic společného a nechci vidět ani předchozí ani následující díly. Mé výtky k filmu jsou asi následující: Jako milovník filmů z psychiatrických léčeben a podobných zařízení jsem se vysloveně těšil, jak se tvůrci chopí této příležitosti, zvláště když mají k dispozici jak interní vlkodlačí ohrožení (v podání hlavní představitelky), tak též externí (vlkodlak jenž ji neustále pronásleduje). Veškerý možný potenciál tvůrci nejenom, že nevyužili, oni jej vysloveně zašlapali do země - léčebna je podána jako tříhvězdičkové ubytovací zařízení prakticky all-in-clusive, kde se pacienti volně promenádují a laškují s dozorci. Vlkodlačí obluda je tvořena několika miliony pixelů, v některých akčních scénách byl zřejmě použit pomalejší počítač, takže se jaksi „rozsýpá“. V podobném laškovném duchu se film nese až do jakž-takž překvapivého finále, za které dávám jednu hvězdu. Další hvězda je za velice podmanivou melodii skutečně posledních a překvapujících sekund filmu a definitivního finále. Leč ztratit kvůli tomu 91 minut života za to rozhodně nestojí a filmu se vyhněte obloukem!

Po obsahové stránce netřeba komentovat, opravdu skvělá geriatrická komedie. Tenhle paskvil ale určitě nebyl vytvořen v roce 1986, s ohledem na obludné videosnímání, či obyčejně faktografické nesmysly jako např. modely aut, vyrobené až ve druhé polovině devadesátých let atd.

Plné hodnocení nedávám pouze z důvodu poněkud rozpačitějšího rozjezdu filmu. Mám tím na mysli počátek samotného únosu, kdy oběti byly až přespříliš klidné, když vůz metra bezdůvodně zastavil uprostřed tunelu, začalo rozpojování vlaku a vůbec nikdo se ani nezeptal, co se děje. Za druhé, přístup vedení drah byl též velmi laxní a mám pocit, že ani v New Yorku 70. let, kdy ještě atmosféra globálního terorismu nebyla tak gradována, byla-li vůbec nějaká, by zkrátka nebylo možné jen tak zastavit metro a teprve po značné době zjišťovat, proč se tak stalo. To by bylo k výhradám. Teď už však jen slova chvály. S postupujícími minutami nabírá film tempo, asi stejně jako se rozjíždí vagon podzemky až do strhujícího finále. Někdo zde poznamenal, že ho vyvrcholení filmu zcela neuspokojilo. S tím já nemohu souhlasit. Bylo zcela v souladu s předchozími událostmi a odchod hlavního osnovatele únosu ze scény považuji za jeden z nejoriginálnějších co jsem kdy ve filmu viděl: "Je v tomto státě trest smrti?" "Co? Jo, trest smrti, ne, momentálně ne!" "ŠKODA!". Nemohu také nezdůraznit vynikající český dabing, který sice pochází z roku 2006, nikoliv tedy z "předrevoluční" dabingové školy, ale už dlouho jsem se s takovou chutí nezaposlouchal do dabovaného filmu. Trailer k tomuto filmu je k nahlédnutí ZDE.

"Asi se nemylím, tenhle obličej si lidstvo zapamatuje...."

Dolph Lundgren mluví japonsky a má bezva blond nacistický účes; tedy dvě hvězdy jako vyšité!

Nemám rád stručné recenze, ale tento film si bohužel žádnou jinou nezašlouží: nevýrazný, nenápaditý, sterilní, bez emocí, bez děje, bez nápadu, bez jiskry.

Vynikající, bravurní, perfektní. Na druhé straně si musím položit otázku - sledoval bych takovýto film se stejným zaujetím, kdyby místo diskuze o zrůžovělých mrtvých židovských tělech se ti muži u oválného stolu bavili třeba o pěstování papriky a rajčat? Jsou herecké výkony natolik silné, aby utáhly 96 minut filmu uzavřeného v jediné místnosti? Těžko soudit, stejně asi jako u všech ostatních filmů s touto tematikou.

Absolutně nejpůvabnější role pana Spocka, neboli Leonarda Nimoye. Málokdy má Columbo tak rovnocenného protivníka jako v tomto dílu. Finta se vstřebávacími se chirurgickými nitěmi patří mezi jedny z nejlepších vražedných vymyšleností celého seriálu. Samozřejmě i v tomto dílu bylo pár povinných stupidních vodítek jako správné nitě ledabyle pohozené pod stolem, Columbovy zcela přesně (leč rádoby náhodně) cílené otázky typu: „Takže to byl on, pan František, který vám poradil, že máte hledat jméno paní Ludmily, je to tak?“ Nicméně mramorový klid doktora Mayfielda, se kterým odráží všechny útoky, i Columbova senná rýma, způsobená náhlým intenzivním pobytem na čerstvém vzduchu, rozhodně stojí za podívání. Finální scéna s rozuzlením je k nahlédnutí ZDE.

Hluchý vrah a oběť sovětský soudruh! To si nedělám legraci; takovou kombinaci jsem ještě v Columbovi neviděl. Mezi stěžejní okamžiky tohoto dílu se určitě řadí partie šachu na stole v restauraci, odehraná pomocí kořenek, nádobí, ulit od šneků a kdovíčeho ještě. Obětí je v tomto případě mimořádně sympatický postarší tlouštík Dudek, kterého jeho poněkud labilní soupeř šoupne do drtiče odpadů. Postava vraha je na můj vkus zahrána až přespříliš „vražedně“, čímž mám na mysli nepřirozenou topornost, vznětlivé až podrážděné výpady vůči všem columbovým dotazům atd. Za vyslovenou pitomost považuji způsob, jakým vrah dostal druhou šanci dokonat svůj čin: Dudek je v nemocnici a z ní také pošlou jeho společnici se seznamem léků, které má přinést z jeho hotelového pokoje. Asi stěží by v celé nemocnici neměli nic z dlouhého seznamu poměrně běžných medikamentů jako je inzulín atd.