Allan

Je to tak a nikdo mi to nevymluví - mezi jednoznačně špatné díly celé columbovské série patří ty, ve kterých je vrahem žena. A vůbec nejhorší jsou ty, kdy má scénárista pocit, že jeho postava je ďábelsky rafinovaná a zároveň neodolatelně krásná. Jedinou krásu a inteligenci v této vražedkyni vidím v dabingu Hany Maciuchové. Pohnutky k vraždě jsou spíš k smíchu (a to i v kontextu doby vzniku tohoto dílu), afektovaný způsob, jakým se vražedkyně chová, patří do kategorie „uražená blondýna druhého ročníku smíšené jednotřídky“. A o půvabech téhle lejdy, zvýrazněných gumovým nalepovacím znaménkem krásy, radši pomlčím zcela. A kdyby Columba nedaboval Petr Haničinec, bylo by to za jednu hvězdu jako fík. Sehr ekelhaft díl!

Perversum maximum.

Dík pitomé změně na letní čas jsem zaspal téměř polovinu tohoto dílu, takže mohu zhodnotit pouze finálové události. Mnohdy je na celém dílu zajímavý pouze právě úvod s vraždičkou, ne však zde. Připadalo mi až neuvěřitelné, s jakou grácií se poručík baloňák choval v prostředí vynikajících vín, rozlehlých vinic a temných sklepů. Opravdovou hvězdou tohoto dílu byl ale vrah, kterého snad nelze ani za vraha v pravém slova smyslu považovat. Byl to spíš nadmíru citlivý člověk, který by nikdy nesnesl zkázu svých milovaných vinic, jediného místa, kde byl opravdu šťastný. A samotné zatčení bylo pro tohoto božího člověka i jistým vysvobozením, protože znamenalo vytržení ze spárů sekretářky, která jej 20 let platonicky milovala a nyní začala chtít víc. Závěrečná scéna na útesu a následně s vínem "Montefiascone", jakožto darem od samotného Columba, se řadí mezi nejsilnější momenty tohoto seriálu vůbec.

Patrick McGoohan se v seriálu mihnul několikrát, avšak v tomto dílu dostal dle mého soudu nejlepší příležitost rozvinout své herecké vlohy, jejž ho jednoznačně řadí do rolí všiváků všeho druhu. Jeho plukovník Rumford je mimořádně dobře odolný vůči jakémukoliv nátlaku, silou své osobnosti drží vojenskou akademii mezi těmi nejlepšími v celých Státech. A tak čin, ke kterému se odhodlá, se jeví jako zcela pochopitelný a lze jej chápat jako projev tvrdého, nicméně spravedlivého a věci oddaného člověka. Nelze opomenout ani skvělý dabing, který je obecně v celém seriálu na velice slušné úrovni. Avšak tentokrát se režie strefila do černého, protože dabing pana Bořivoje Navrátila nelze označit jinak než jako excelentní. Málokdy splyne hercova tvář s propůjčeným hlasem tak dokonale jako zde.

Pro mě trochu nepochopitelně vysoké hodnocení tohoto filmu zde na čsfd. Film nemá jedinou zapamatováníhodnou scénu či záběr. Snad jen úvodní scény s kásnou přírodou. Jinak se mi ale celkové zpracování nezdálo nikterak ohromující a hlavní představitelé v Americe se chovali tak, jako kdyby viděli ty odbíjející hodiny na plátně a dávali si hodně na čas. Dovedu si tento film představit v evropském zpracování, kdy by skutečně na diváka dopadl velmi stísňující pocit. Tohle ale byla čistá, hebká a sterilní americká limonáda.

Jen škoda, že to televize tak často a ráda omílá prakticky několikrát do roka. To se pro Polanského filmy prostě nepatří.

Díly pod režijním vedením Alfa Kjellina mají vynikající atmosféru a spád. Kjelin má navíc i cit pro výběr hlavních herců (viz Dobrá pověst nade vše), tudíž existuje vysoká pravděpodobnost kvalitní zábavy. Troufám si říct, že excelentní výkon zde podal Dick van Dyke a zároveň jeho české alter ego Ladislav Frej. Mnoho herců si pravděpodobně myslelo, že hrát vraha lze pouze tím, že budou divně vypadat a divně se chovat. Chyba lávky. To nestačí. Van Dyke představuje vše, co lze od pořádného vraha očekávat – úlisnost, sebevědomí i ledový klid. Jeho postava profesionálního fotografa je dobře vystavěna, postupně se zvyšující nenávist vůči Columbovi a jeho dedukčním metodám je téměř hmatatelná. A i styl, s jakým si sám pod sebou uříznul větev, je navýsost elegantní.

Díl ze sporťáckého prostředí, kterému jsem nerozuměl a příliš mne neoslovil. Určitě by se ale dal mnohem více zatraktivnit, kdyby si vrah prohodil místo s obětí, protože zmíněná oběť byla aspoň trochu bodrá a vtipná, oproti vrahovi-tělocvikáři, tresce ze solária vytažené, do upnutých kalhot vecpané.

Další vejlupek, který si myslel, jak má nad tím pitomým, umaštěným policajtem navrch. A zase další omyl. Columbo obvykle rozhazuje sítě do více míst, aby jimi pak pachatele perfektně slovil, ale hlavní chybou tohoto zločince byla jeho nedočkavost. Kdyby se své rozhazovačné ženy nesnažil zbavit tak rychle, mohlo mu to projít. Koho zajímají drobné pikanterie z poručíkova života, tak v tomto dílu uvidíme jeho byteček (bohužel bez manželky). Je to taková zatuchlá klícka, pro baloňáka jako stvořená.

Již zmíněná režie Alfa Kjellina je opět téměř bezvadná. Děj je zasazen do prostředí ústavu zvaného "Myslící tank", tedy plného mimořádných inťoušů, vymýšlejících plány pro 3. světovou válku. Nemohl jsem se ubránit dojmu, že hlavní představitel vraha vypadá jako hubenější kopie Alfreda Hitchcocka. Nevím, zda to byl úmysl, ale herecký výkon tohoto pána byl velmi slušný. Navíc byl díl doslova prošpikován sarkastickými fórky na Columbovo inteligenční schopnosti a naštěstí se tvůrci protentokrát vzdali oblíbené humorné linky "blok-tužka-manželka-málem jsem zapomněl!" Obzvlášť pěkná je poslední scéna filmu, uvozená větou „Jste divný člověk, Columbo, a já nebudu riskovat.“