fallanga

Chad Stahelski se už v předchozích dvou dílech zvysoka vysral na jakoukoliv iluzi realističnosti, ale teprve teď se mu to opravdu vyplatilo. Keanu Reeves tady padá z mrakodrapů, je několikrát téměř rozmlácen na sračky, nemá jediný centimetr neprostřelené kůže, je opakovaně srážen auty, a až příliš nápadně proskakuje hromadami skla, ale všechno to vypadá (a zní) tak úžasně. Bitka s mačetami v místnosti s neprůstřelného skla je geniálně, John Wick s jeho prsatou přítelkyní a jejími dvěma psy versus hromada Morokánců je prostě kulervoucí (díky psům doslova), a John Wick s brokovnicí proti elitní skvadře ozbrojenců v těžkém neprůstřelném brnku vypadá tak dokonale, že si přeji aby Stahelski udělal filmového Dooma. Při honičce na motorkách sice občas zahapruje CGI, úvodní bitka v knihovně je prostě debilní, a Wickův přechod pouště je nudný a víceméně zbytečný, ale to jsou malinké chybky. Celkově, když u toho nikdo nebude používat mozek, tak je to řemeslně geniální akčňák.

Fantasy, které zaujme maximálně svým vizuálem, ale ničím jiným. Prostředí je tady opravdu nádherné, od dokonale nakreslených draků, skrze typicky Ghibliovsky roztomilé postavy, až po pohádkově barevné ruiny velkoměsta. Ale jinak je to naprosto prázdné. Na začátku je představen velký příběh a spousta postav, které se později už neobjevují a celé se to soustředí na příběh mentálně nestabilního klučiny, nesympaticky paranoidní slečinky, vesnické kořenářky a dvojice archetypálních mágů. Všechny ostatní aspekty příběhu jsou zahozeny a příběh je uzavřen nudným soubojem, který nějakým záhadným způsobem vyřeší většinu problémů, a ty které ne, tak jsou prostě ignorovány (je fajn, že zlo bylo poraženo, a tak podobně, ale kdo bude teď králem? a co se stalo s tou lodí v původní scéně? a ty služebné? královna co vypadala jako pořádná bitchina? ten druhý drak?). Film ve mě tak probudil dva protichůdné pocity. Na jednu stranu chci pokračování, protože ten svět vypadá zajímavě a jsou tam linky, které bych chtěl vidět dovyprávěné. Na druhou stranu, už nechci zažít dvě hodiny ukrutné nudy v pěkném oblečku.

Možná jsem jenom nadržený na Kieru Knightley, ale tohle se mi fakt líbilo. Jakkoli mi přišla předloha nezajímavá a komplikovaná, tak filmová adaptace celkem pěkně zachycuje ducha původního textu a přidává k tomu i skvělou vizuální stránku. Jasně, jsou tady změny oproti originálu, které zamrzí (Mr. Collins a Lady Catherine například nejsou takoví ťulpasové jakými by měli být), piáno občas hraje až příliš nahlas a klišé záběry na slečnu stojící na útesu při západu slunce byly nudné už v době svého vzniku a jsou ještě nudnější nyní, ale to všechno je přebito tím, že postavy jsou fakt pěkně vykreslené, jak Kiera tak Macfayden mají ten šarm který mají mít, a přestože byl ze začátku jejich romantický vztah až příliš nucen, tak později film zvolnil a dal prostor tomu dokonale napsanému vývoji (jak samotného vztahu, tak i emočního uvědomění samotných aktérů), který je asi jediná věc, kterou jsem schopen pochválit na předloze.

Extrémně roztomilá romanťárna v post-apo dystopické budoucnosti s brutálním společenským přesahem. Pixar tímto dosáhl svého vrcholu. Jednoznačně. K těm dvěma nejčastějším výtkám řeknu tohle: 1) Je to naprosto předvídatelná cliché slaďárna? Jasně, že jo, stejně jako všechno ostatní od Pixaru. Pixar vždy vzal zajímavé prostředí (nyní zničená planeta Země) a zasadil do nich obyčejný lidský příběh. To dělal vždycky, a vždycky to uměl dokonale. Nadávat na to, že je to normální slaďárna je jako nadávat na Tarantina, že má ve filmech hromadu krve a dlouhé záběry na nohy. 2) Je to klimatická propaganda? Ne, není, je to prostě zasazeno v post-apo prostředí. Možná to je kritika konzumérismu, ale není to zelená agitka. A i kdyby byla, umění slouží k vyjádření názoru a pokud si chce Pixar promovat eko-šetrné žárovky, tak na to má právo. Co chci tímto hatem na hatery říci je to, že ty 2 nejčastější výtky, které vídám jsou strašně hloupé a ten film je epic. Peace out!

Nádherná ukázka dobové psychiatrické léčebny kladoucí zajímavou otázku, co je vlastně normální. Celý film je plný geniálních momentů, Nicholson je strašně hravý a zábavný, naopak jeho adversary, příšerná sestra Ratched, nahání strach jejím mrtvým a zlostným pohledem. Film naprosto geniálně ukazuje nehumánní praxe léčeben, a to ne pouze skrze elektrošoky a lobotomii, ale i skrze podstatně méně kruté, ale obdobně destruktivní praktiky jako emoční vydírání a totalitní praktiky mířící na zničení individuality pacientů.

Je to podstatně méně nápadité než jednička, s naprosto předvídatelným příběhem. Na druhou stranu, zábavnost zůstala zachována, ať už se jedná o skvělou akci (Elastigirl na motorce předčí jakoukoliv akci z jedničky, což je naopak vyváženo tím, že hromadná bitka celé rodinky vs záporáci je ukrutně nudná, na rozdíl od jedničky), šílené kombo Jack Jack a Edna (Jack Jack je celkově neoficiálním středem zájmu celého filmu a funguje nádherně), Violet a Dash skvěle plní funkce pubertálních dětí (přestože dabérka Violet už zní tak na 40, ne na 15). Do toho je tam ještě Pan Úžasňák jako bezradný rodič, který se musí starat o své dítě, které je de facto bohem, a občas tam zahláškuje i ten S.L. Jackson. Škoda toho naprosto očividného a nudného záporáka a slabé závěrečné mlátičky, jinak by to mohlo být na úrovni geniální jedničky.

Disney nám pod záminkou roztomilé, huňaté a vtipné detektivky podstrčil až překvapivě drsný příběh o rasismu. Po velice rozporuplném začátku, kdy jsem si myslel, že je tady další věc zaobírající se tématem "když chceš tak dokážeš cokoliv", se to převtělilo v pěknou sociální satiru. Taková farma zvířat pro děti s malým promem Shakiry.

Tarantinova verze heistovky. Na heist movie je to pěkně komorní, přesně tak jak to Tarantino umí, jsou tam zdlouhavé záběry, typické tarantinovské postavy, Samuel "motherfucker" Jackson a občasný velice suchý humor. Na opak, není to typický tarantinovský krvák, násilí je tam překvapivě málo, a děj je mnohem komplikovanější než ve zbytku jeho tvorby. Celkově to funguje velice pěkně, ale možná by to chtělo lehce zkrátit.

Další typická Disney princezna s naprosto předvídatelným dějem přesně podle Disneyovské šablony. Ale je to exotické, je to mnohem roztomilejší než cokoliv jiného od Disneyho (pirátské kokosy jsou k sežrání), pěkně si to hraje s barvičkami a přírodou, je to celkem vtipné, svižné a má to celkem fajn hudbu, přestože se nezařadí k tomu nejlepšímu co má Disney v repertoáru. Je vidět, že stejně jako u Lvího Krále, Disneymu se vyplatí vydat se do exotičtějších oblastí a jednou za čas vsadit spíše na něco originálnějšího a přírodnější, než ždímat zastaralá (ale pořád kvalitní) zasazení.

Oproti jedničce to má podstatně lépe vstřebatelný příběh (přestože Laurence Fishburn tam byl úplně na hovno) a taky mnohem svižnější akci. Přestřelka s tlumiči v davu lidí je jednoduchá, ale geniální a bitka v zrcadlovém bludišti je sice kompletně klišé, ale díky úžasné práci s kamerou se na ni opravdu pěkně dívá. A konec nasvědčuje pořádně brutálnímu finále ve stylu Wanted (což je dobře).