Wav

Podle mě nejlepší československý, potažmo český film. Bohoslužba sloužená podle Vojtěcha Jasného. Více slov netřeba

Plus za kameru a zajímavý střih, a také za úsměv Jean Sebergové. Ovšem jinak zklamání. Od filmu označovaného za ikonu Nové vlny jsem čekal výrazně víc. Ačkoliv je snímek deklarovaný jako krimi, tak příslušná část by se dala shrnout asi v pěti až deseti minutách. Zbytek je v podstatě o tom, jak Bebé buďto chodí ulicemi anebo se snaží, aby mu Jean Sebergová dala, a to navíc zbytečně přímočaře. Belmondo se sám vyjadřoval, že Godard jako režisér pro ně prakticky neměl připravený scénář a natáčení tak bylo převážně improvizované. Po přečtení jsem nevěřil, po shlédnutí už věřím. Godard bývá nezřídka přirovnáván k Buñuelovi - jakkoliv tvorbu druhého jmenovaného mírně řečeno nemám v oblibě, uznávám, že jeho filmy určitou symboliku a divák ví, co se mu autor snaží říct. Zde to však neplatí - opravdu nevím, co se tímto snažil říct Godard a ve světle citovaného Belmondova tvrzení myslím, že to neví ani režisér sám. A troufám si říct, že gloriola filmu vzešla z toho, že než aby pseudointelektuální Francouzi nemuseli přiznat, že film nepochopili, tak raději chválili a tleskali. Přínosem tak alespoň budiž, že se díky tomuhle snímku Belmondo stal hvězdou a můžeme ho pořádně ocenit v lepších kouscích

Slibný rozjezd, no satirický potenciál bohužel zůstává poněkud nevyužitý. Takže lehká letní oddychovka, kterou stačí vidět jednou

Jak už tady někdo trefně poznamenal, něco mezi Simpsonovými a South Parkem. Pravda, některé díly vyjdou tak nějak naprázdno a fekálního humoru by mohlo být podstatně méně (a pak by byla postava Belcherovic syna takřka zbytečná). Jenomže jako celek je to nějakým záhadným způsobem vtipné. Nejspíš to dělá kombinace členů Belcherovic rodiny: Bob, který je smolař, ale tak nějak stoik, jeho žena, která si touží kompenzovat bezútěšnou realitu a někdy se divím, že ji Bob ještě nezabil (asi jen kvůli dětem), Gene, který je prostě prase, Týna se svým hýkáním a čerstvě probuzenou pubertou, no a hlavně a především Louise, která je ukázkovým psychopatem a většina dospělých by, myslím, s chutí občas prováděla to, co ona. Občas jakoby mimoděk trousí perly, které vyvolají spontánní výbuch smíchu (a u některých je záhadou, že v dnešní překorektní době můžou na televizní obrazovky). A celé je to uvěřitelné: žádné nenadálé cesty přes půl světa s otazníkem, kde na to ti lidé najednou vzali, žádné lety hlavy rodiny do vesmíru a podobně. Prostě jsou nižší třída a tomu to taky odpovídá. A po dlouhé době musím ocenit dabing, alespoň ten od Novy - Ladislav Cigánek Bobovi fakt sedí, Klára Šumanová je pro Lousie jako dělaná, ovšem špičkou jsou Týniny záchvaty v podání Jiřího Köhlera

Už jsem se nenadál, že by v DreamWorks přišli ještě s něčím atraktivním, ale dvojka Kocoura v botách opravdu stojí za to a o koňskou míli trhá nemastnou neslanou jedničku. Příběh sice může na první pohled působit trochu jako klišé, ovšem ve výsledku jsou všechny jeho linky zajímavé, má to švih a spád, postavy jsou povedené (a bez nadsázky říkám, že tak podařeného hlavního padoucha a jeho tým jen tak neuvidíte) a vtipem a mírou satyry a parodie je to návrat do doby, kdy v DreamWorks prostě uměli. Tomu všemu nadmíru sluší vizuální zpracování místy balancující mezi 3D animací a kresleným komiksem. Ve výsledku nadmíru povedená pohádka víc pro dospělejší publikum, než pro děti. Škoda jen závěru - vzhledem k "dospělému" příběhu by, myslím, Kocourovi slušel poněkud jiný konec. V takovém případě bych nad 5 hvězdami neváhal. Nicméně i 4 jsou výsledek více než důstojný.

Jedna z prvních českých vánočních antipohádek. Věru nevím, co vytknouti dříve: jestli nelogičnost děje, nesmyslnost dialogů (viz rybářovo: "Na nic se mě neptej, nic nevím", když své ženě dotáhne nalezená vejce), nepovedený střih s režií, nebo topornost hereckých výkonů (snad s výjimkou Blanky Bohdanové). Všechny neduhy nádherně krystalizují ve scéně, kdy Dulava coby král vítá Verunku:  "Musíš mi všechno říct...(dlouhá chvíle od emocí oproštěného ticha)...ne, já ti musím všechno říct". Jako kdyby někdo vykastroval všechny aktéry o emoce, kromě princezny Lenky Jelínkové, která se však naopak v dialozích téměř neustále usmívá, a to i ve chvíli, kdy jí bratři oznamují Jaroslavovu (vulgo Miroslavovu) smrt. Přitom třeba Karel Dobrý jako bratr-prachhajzl se evidentně snaží dostát charakteru své postavy, a docela mu to i jde, ovšem výsledný dojem je dost toporný, jak už je řečeno výše. Vzhledem k tomu, že v téhle pohádce veleúspěšně potlačili svůj talent takřka všichni herci, je nasnadě, že výsledek je nutné přičíst na vrub režiséra, který to tak prostě chtěl, nejspíš v nějakém návalu depresivní psychózy. Jediné další vysvětlení je, že autorský tým stvořil ve francouzské koprodukci skvostnou pohádku, přičemž však natočený materiál kdesi v zahraničních podnicích omylem propili a následně ve snaze opravit tento průšvih museli celou pohádku natočit znovu, bez možnosti jakýchkoliv oprav, kdy celý herecký kolektiv byl stále ještě v rauši či spíše s kocovinou. Jiné logické ospravedlnění není. Přínos snímku tedy spočívá v tom, že může směle sloužit jako příkladná učebnice toho, jak to nemá vypadat, případně lze na pohádku nahlížet jako na svéráznou komedii, ne-li přímo frašku. Jediným kladem je hudba, zejména Verunčina píseň, která tak zachraňuje onu jednu hvězdičku v hodnocení. Pokud však muzice neholdujete nebo pokud netrpíte masochistickými sklony, můžete tuto záležitost s klidným svědomím vynechat. P.S.: To, že ČT na Boží hod 2022 vysílala tento film bezprostředně před další "perlou" našich pohádkových archivů - Dešťovou vílou - považuji za nanejvýš chvályhodnou snahu, jak donutit diváky vypnout televizní přijímače a strávit sváteční čas se svými blízkými...v jiném případě je zodpovědná osoba v ČT mimořádně zvráceným a perverzním jedincem, jemuž by se měl zakázat přístup k jakýmkoliv médiím.

Náhodně shlédnuté příjemné překvapení. Protože mám pod kůží jiný Wilderův film Někdo to rád horké, očekával jsem podobný sled vtipů a gagů, zvláště pak když v obou záležitostech hraje Jack Lemmon, kterého v českém znění báječně propůjčuje hlas Vladimír Brabec. Proto mi chvíli trvalo vstřebat, že tenhle snímek takový gejzír smíchu neskýtá, nicméně jde o příjemnou záležitost s jemným humorem, která  vyvolá milý úsměv. Příjezdem pracovníka amerického ministerstva zahraničí si navíc autoři otevřeli další linku, kterou vytěžili na maximum. Nejspíš by bylo ku prospěchu celé věci a spádu, kdyby byl film o něco kratší, hudebnímu doprovodu by svědčila o něco větší rozmanitost. Jinak ovšem je to věc, která rozhodně neurazí. Shlédnuto s dabingem ČST 1978, který zůstane zřejmě nepřekonatelný

Studie volného vztahu, která se poměrně obtížně hodnotí. Téma je vcelku neotřelé, nicméně je pojato až neuspokojivým způsobem: ty, co s volnějším nastavením vztahu z jakéhokoliv důvodu nesouhlasí, snímek v jejich přesvědčení jenom utvrdí, a na druhou stranu ty, kdo to v nějaké formě volnější mají, bude film připadat (právem) dost zjednodušující, především neschopností ústřední dvojice o nastavení jejich vztahu otevřeně komunikovat, a také snad až naivním pojetím jejich (volného) vztahu samého, které nepůsobí příliš uvěřitelně, zvlášť když má jít o pro ústřední dvojici novou zkušenost. Snímek dost kazí zbytečně množství dlouhých záběrů na mlčícího Matyáše Řezníčka, který ve výsledku působí dojmem, že pro účely natáčení prodělal obrnu mimických svalů. Podle mě jen zbytečné natahování stopáže, které však není ojedinělé - u vícero míst jsem se po shlédnutí musel ptát, proč tam byla ta postava/pasáž, vždyť bez ní by byl děj vlastně zcela stejný. Co je naopak na filmu pozitivní, je výkon Hanky Vagnerové, která působí nejen, že si svou roli užívá, ale také že o tématu něco (na rozdíl od autorského týmu) ví. Pochvalu si zaslouží i Martin Hofmann a Hynek Čermák, kdy v jejich případě jsem se po shlédnutí traileru upřímně bál, aby nepůsobili příliš komediálně; obava nakonec naštěstí zbytečná. Sečteno a podtrženo, na Hranice lásky jsem byl upřímně zvědavý, ve výsledku však převažuje zklamání ze zcela nevyužitého potenciálu, kdy tvůrci zůstali stát někde v půli, či spíše třetiny cesty. Vzhledem k posledním trendům lze alespoň kvitovat, že se nejedná o jednostrannou glorifikaci volných vztahů. Takže stačilo jednou shlédnout a pak čekat, kdy se někdo vytasí s nějakým kvalitnějším pojetím

Případ zajímavý a z nedávné minulosti i poměrně známý, takže člověk už předem ví, kdo je pachatel. Přesto by se na takový díl rád podíval, kdyby...kdyby to nebylo tak zoufale nudné. Nemá to šťávu, nemá to chemii, kamera na jedno brdo, postavy působí naprosto nepřirozeně a toporně. Z obsazení teď už působí dobře jenom Hanuš coby Korejs, no ostatní ze staré gardy snad od poslední série zapomněli, že jsou herci. A neodpustím si poznámku, že zatímco u všech národností a etnik policisté dodržují nějaké to korektní označení, tak na "Rusáky" to evidentně neplatí. - řečeno během minuty třikrát to působí až trapně. Jinak korejsovský kalendář pobavil. Ale na hodinu vysílacího času sakra málo. Takže čtvrtým dílem sbohem a šáteček, kdysi milované první oddělení, nyní Kriminálko Anděl

Zlepšení po prvním dílu nepřišlo, právě naopak - dialogy působí stále příliš křečovitě (což je dobře vidět na po sobě jdoucích scénách na chatě u sestry a v hospodě), hlášky se snaží být humorné za každou cenu (krizová manažerka a následný smích státní zástupkyně), charaktery až příliš přehnané (Adéla outsider za každou cenu, Martin maximální pruďas, no a Víťova debilita má snad růst geometrickou řadou). Citelně chybí chemie, která mezi postavami/herci fungovala první dvě série. Zkrátka, snad s výjimkou Anděla (který však nedostal příliš prostoru) jim to člověk nevěří. A jestliže se první sérii vyplatila sázka na neokoukané tváře, pak v třetí sérii to zatím nevychází především díky Adéle - sice je napsaná jako inteligentní a pracovitá, no v podání Báry Bočkové působí zcela nepolicejně, ba i neherecky, jako by snad na place byla jen z důvodu genderové vyváženosti. Ovšem Juraj Loj se mi naopak do role Netíka hodí a dobře ztělesňuje určitou nejistotu vzniklou rozdílem jeho vzdělání proti zkušenosti starších operativců. Samotnou kapitolou je výkon Oldřicha Navrátila, zvlášť v závěru dílu. Komu čest, tomu čest. Zápletka epizody je jinak kvalitní, byť mi přijde, že názorový obrat státní zástupkyně při sepisování návrhu na domovku nebyl nijak vysvětlen. Navíc dle slov policistů čekala Adéla u bytu právě na návrh, který však musel ze státňáku ještě na soud, takže by se dost možná načekala trochu déle. Pozitivně pak nemůžu hodnotit práci kamery s až příliš záběry přes hlavu. No a hudební doprovod taky nepůsobí vždy adekvátně. Vzato kolem a kolem, mám strach (a doufám, že se mýlím), že prvotřídní a hlavně realistická detektivka pozvolna sklouzává k průměrnému seriálu o policajtech. Pokud ještě rehabilitujou prachhajzla Korejse, který svou záporností snad jako první překonal doktora Cvacha, a přetaví ho v kladnou postavu, pak se obávám, že tuto sérií do konce nedosleduju