Colby Sawyer

Smrt na Nilu je ve všech ohledech lepší než její předchůdce. Má atraktivnější prostředí, větší rozpočet a prokreslenějšího titulního hrdinu. Jen jeden faktor má horší a tím je obrovitánská předvídatelnost. Nejenže k vraždě dojde po více než hodině, ale už před ní je jasné kdo a proč to udělá. Jasně, v rámci vyšetřování se objeví různé zvraty a peripetie, ale i přes pokus diváka zmást, to dopadá přesně podle očekávání. Branaghan to má řemeslně fakt vypiplané a mimo prkenné Gal Gadot, která neumí fakt vůbec hrát a její projev zní, jak když se naučila anglicky včera, bych tomu jinak nic nevytkl. Bohužel v tom nejdůležitějším film selhává a je to škoda, každopádně třetí díl bych si dal.

Neurazí a nenadchne, taková je čtvrtá série. Nenajdeme tu jedinou epizodu, která by se dala označit za nepříliš povedenou, ale zároveň tu chybí jakýkoliv wow moment, nebo třeba i výraznější vtip. Pokud byla druhá půlka třetí série pomyslné dno, odkud se seriál odrazí k lepším zítřkům, tak tohle je povedený začátek vzestupu, ale v páté sérii by se mělo už trošku přitlačit na pilu, protože na tenhle volnoběh to dlouho nepřežije...

Suma sumárum jsem si to užil, ale objevila se tu taková obava, že ani seriály, stejně jako sequelová trilogie, nebudou mít žádný propracovaný koncept. Akorát tady to vypadá, že se bude jednat a mišmaš "cool věcí, co by lidé chtěli vidět ve Star Wars". Reálně totiž TBoBF vypadá jako náhodný spletenec nápadů, které vzešli z jednoho odpoledního brainstormingu a ještě k tomu přilepili dvě epizody Mandaloriana, jehož finále tu pro jistotu i dost degradovali. Sestavit desítku nejlepší momentů by nebylo náročné, protože jednotlivých kandidátů tu je spousta, ale jako celek to celé působí trošku meh. Na závěr si to dovolím shrnout slovy významného českého filmového publicisty, Matěje Svobody: "Je to hezký, ale k hovnu!"

Doufám, že Roberta Rodrigueze už k ničemu nepustí, protože se z něj stal strašný tragéd. Úspěšně obhájil první tři místa nejhorších epizod seriálu. Místo epického a cool finále tu naservíroval naprosto tragicky zrežírovaný nesmysl, kde je plně vidět jak idiotský je ten gang roboteenagerů a ono obecně by člověk v celý epizodě trochu logiky pohledal jen s obtížemi. Nebýt super postav a Rancora, tak to můžeme zařadit vedle finále S8 GoTka. Když o tomhle bude někdo vyprávět bude to znít jak nejvíc cool věc, ale pak se podívá na realitu a au... No nic uvidíme co bude dál...

Druhá série Mythic Questu trpí podobnými neduhy, jako jiná show Apple TV+ a to druhá série Teda Lassa. MQ taky odstoupilo od komedie a přiblížilo se ke vztahové dramedy, kde všichni řeší své problémy. Máme tu i fillery, což je třeba celá linka testerek, která pokud není v interakci s dalšími postavami, hlavně Ianem, tak absolutně nudí a otravuje, především je však zcela zaměnitelná s desítkami jiných a lépe podaných. Seriál je furt zábavný, komentáře na Gen Z, woke hnutí i SJW mě příjemně překvapily, do budoucna ale doufám, že se to vrátí zpět ke komedii o herním prostředí, protože tahle poloha tomu sedí nejvíc.

Druhá série je bohužel slabší než ta první a má to hned několik důvodů. Jsou to příznaky natahovaných seriálů, na které je podle mě pořád dost brzy. Jednak je to zvýšení počtu dílů a natažení stopáže, které zapříčinilo, že tu máme jeden filler díl i jeden zcela experimentální a dost hluchých míst v jiných dílech. Obecně je z toho dost limonáda. První série umně balancovala mezi jakž takž realistickým pojetím a pohádkou, tady už je jen to druhé. Navíc se z toho stala hrozná VKVéčka a jako opravdu hrozná. Jasně, postavy musí mít hloubku, aby se o ně divák zajímal, ale tady mají všichni milion problémů a konfliktů mezi sebou, tohle není proč jsem ten seriál začal sledovat. Úplně se tu zapomnělo na fotbalový klub, který je zde už často zaměnitelný za jakékoliv jiné prostředí, kde by se mohlo odehrávat vztahové drama. V druhé půlce se zapomnělo i na humor a přibyly cringe momenty. Drama kolem Natea působí taktéž poměrně nuceně. Fotbalovou hantýrkou řečeno: Ted svoji hru překombinoval. Místo obrovského držení míče by chtělo hru zjednodušit a udělat ji více přímočarou. Místo kombinování až do brány by to chtělo zkusit střelu z dálky a takhle bych mohl pokračovat. Pořád je to povedené, má to místy furt super humor (Sheffield Wednesday) či emotivní momenty (Royův návrat), stále to můžu s klidem doporučit, ale u třetí série bych rád viděl návrat ke kořenům. PS: V druhé sérii stále fotbalová utkání nevypadají jako profesionální fotbal, ale spíš jako něco, co jsme předváděli s klukama na gymplu. Vážně si ty režiséři nemůžou přizvat nějakého rozumného choreografa? :D

Místy možná zbytečně rozvláčné, ale jinak vtahující a plné bohatých dialogů. Phoenix je jistota, ale výkon malého Woodyho Normana je úžasný a celá chemie ústřední dvojice funguje na výbornou. Příjemná civilnost ve spojení s černobílým vizuálem a šikovnou prací se zvukem, vytváří celek, který člověka baví sledovat, i přesto, že se na plátně neobjevuje v tu danou chvíli nic strhujícího. Na závěr se dostaví i chvilka dojetí, kdy se člověk musí hodně snažit, aby zamáčknul tu slzičku. PS: Rozhovory s mládeží napříč celým filmem jsou super koncept, který mě bavil ještě i v závěrečných titulkách, protože děcka měli fakt co říct.

Můj hate je rozložený mezi komentáře jednotlivých epizod a sérií, takže tu zmíním jen jedno. Štve mě, že je tohle tvrdě propagovaný jako adaptace knih, když už od druhé série se to nimi ani neinspiruje! Natož aby se adaptovalo. Plácnout tam frázi z knih (ideálně ji ještě nechat pronést jinou postavou) nebo zmínit nějaký pojem či místo, to adaptaci vskutku nedělá. Mrzí mě, že si Netflix zvolil zrovna Zaklínače za svoji velkou fantasy, když o něj evidentně neměl zájem. Kdyby se to totiž oprostilo od všeho zaklínačského, tvůrci by dostali volnější ruku a nemuseli by trapně předstírat, že něco adaptují, zbyl by tu třeba slušný fantasy béčkový seriál, to se bohužel nestalo, a tak tu máme tuhle zhovadilost...

Na úvod komentáře musím zmínit Dunu Denise Villeneuvea, která měla premiéru pár měsíců před druhou sérií Zaklínače. Z toho filmu totiž vyloženě vyzařuje s jakou láskou, péčí a umem byl dělaný. Je to perfektní příklad dokonalé adaptace. Nejedná se o zfilmování knihy 1:1, některé věci chybí, některé jsou navíc a některé se stanou jinak, ale ze všeho dýchá ta knižní Duna, kterou fanoušci milují. Věřím, že kdybychom si s Denisem šli posedět do hospody, tak si o Duně jako dva obrovští fanoušci vydržíme povídat hodiny. S Lauren by to ovšem bylo jiné, protože by mě z hospody do deseti minut vyvedli za rušení pořádku a pohoršování mládeže sprostými výrazy. Druhá série je totiž příkladem adaptace z přesně opačné strany spektra, lidově řečeno: "Je to prostě SRAČKA!" Podrobněji jsem se vypsal u jednotlivých epizod, takže tady zmíním jen obecné věci, co mě na druhé sérii serou nejvíc. První je fakt, že se fanouškům lhalo do ksichtu, tvrdit, že se nebude vymýšlet vlastní obsah a pojede se podle knih, jen aby se už od druhé (DRUHÉ!) epizody jela kompletní fanfikce, je urážkou, ze kterou by si Lauren zasloužila pár facek. Ok, tak si budeme vymýšlet, což mě vede k druhému bodu. Vymýšlet si má smysl, když máš co vymyslet, jenže to Lauren evidentně neměla. Všechny ty vymyšlené linky, které většinou stejně nikam nevedou, nejsou zábavné, postrádají logiku a hlavně oproti hluboké předloze jsou to úplně prvoplánově brakové bláboly. Postavy skáčou tam a zpět jakoby se všechno dělo na jednom náměstí, blijou ze sebe prázdné fráze a většinou to jsou jen bezcharakterní panáci, na které tvůrci nalepili známé jméno z knih. Navíc všechny postavy až moc používají  slova "fuck" a "chaos". To první je jen trapný apel na "dospělé" publikum, to druhé zase marná snaha znít chytře a sofistikovaně. Třetí věcí, kterou musím vypíchnout, jsou monolity a věci s nimi spojené. Dalo by se říct, že právě monolity jsou hlavními hrdiny druhé série. Všechen děj je podmíněn něčím s monolitem, motivace postav i zvraty, prostě úplně všechno. Celý jejich koncept je samozřejmě vycucaný z prstu, nemá hloubku a kvůli němu se popírá lore, charaktery i schopnosti postav, dokonce i boje jsou kvůli nim dost na hovno. Lauren zřejmě oprášila děj nějaké povídky, kterou napsala v pubertě a narvala jí do seriálu za desítky milionů, zatímco se dušovala, že to přece bude podle knih. Věci jako miscastové faily, podprůměrná režie, neexistující soundtrack či výprava, která se stále na GoT zdaleka nechytá, nestojí za podrobné rozebrání, stejně jako mnoho dalšího. Doufám, že do třetí série si ty knihy na place přečte i někdo jiný než Cavill, protože je evidentní, že krom něj je nikdo ani neviděl. Přiznám se, že bych u Zaklínače rád viděl Benioffa s Weissem, to jsou podobně špatní scénáristi jako Lauren, což potvrdí všichni, co viděli osmou série GoT, ale na rozdíl od ní, si ty svoje kraviny začali vymýšlet až když museli, u Zaklínače už je víc jak 20 let hotová celá sága, ale z vysoka se na ní u Netflixu kašle, je to škoda, byl by podle ní fajn seriál...

V dalším díle seriálu "jebeme na předlohu" si pod drobnohled vzala Lauren zaklínače a udělala z nich naprosto neschopné idioty. Zaklínači mají sice extrémně vylepšené smysly, aby vycítili každou hrozbu a pokud nestačí ani ty, tak mají ještě medailony, které v případě hrozby vibrují. Na tohle všechno se samozřejmě zapomnělo, takže když jim chodí po hradě vraždící démon, s nikým to ani nehne. Pak se objeví dva bazilišci, jejichž zabíjení je jejich "denní chleba", tak skupina deseti elixíry nadopovaných zaklínačů je nezvládne porazit, aniž by jich půlka při tom pochcípala. Celé posednutí Ciri démonem byl velký bullshit, jednak jsme tam měli otravnou snovou sekvenci (fakt bez toho asi nemůže být ani jeden díl), která měla jen připomenout jakže to vlastně vypadal Ciri tatík, druhak jsme tam měli totálně ubohé vymítání, které vyřešilo to, že si Yennefer podřezala žíly? Tady je opravdu logika hadr. Korunu tomu všemu nasadilo, že Voleth Meir je jezdec, respektive jezdkyně, Divokého Honu, to znamená úplně normální elf? Jakoby co to kurva je? Tohle nepsal snad nikdo při smyslech. Když už jsme u elfů, tak mimo jedné masové vraždy nemluvňat, která tam měla nevím jaký efekt mimo "šokování", ta linka kolem Francesci byla úplně ale úplně k hovnu. Elfové na začátku byli v lesích ve válce s lidmi, na konci jsou v lesích ve válce s lidmi... tady je posun opravdu nulový, takže čtvrtina stopáže druhé série padla vniveč. Politikaření severských vladařů a mágů tam zatím je stejně bezvýznamné jako linka elfů a působí, že ho tam dal někdo jen jako záminku, aby si mohl odškrtnout položku v seznamu. No a na závěr tu máme cliffhanger s Emhyrem, který z nějakého důvodu vypadá jako kdyby právě vylezl z hospody po flámu, je reálně mladší než Cahir (kolik těch miscastů ještě bude?) a rozkřikuje, že Ciri je jeho dcera? Já chápu, že to je asi cool zakončení, ale parádně tím zabili další obrovskou část knih, teď by byl dobrý bizár, kdyby se jich začli držet, to bych na jednu stranu rád viděl v mainstreamovém médiu, i když po GoT už by to asi nemělo ten efekt...