Oblíbené filmy (8)
Pýcha a předsudek (2005)
Ztraceno v překladu (2003)
Můžu jít s váma?
Purpurový déšť (1984)
Je to esence všeho, co chápu pod pojmy vášeň nebo láska. Purple Rain má svou vlastní jedinečnou náladu, kterou žádný jiný snímek nepředal a nepředá. A přesně proto jej bezpodmínečně zbožňuji.
Casablanca (1942)
Jestli se vás kamarád zeptá, co je to láska, pusťte mu Casablancu. Film o dvou gentlemanech.
Cesta do fantazie (2001)
Miluju ten film. Chihiro je jedna z nejlepších ženských (dobře - dívčích) postav. A Haku se pro mě stal symbolem charakternosti. Film má v sobě lehkost a přitom je svět v něm tak tajuplně komplikovaný. Asi jako naše sny.
Ona (2013)
Her jsem viděla poprvé zhruba před rokem a už tehdy mě snímek pevně chytl a doposud nepustil. Fungovalo v něm totiž všechno, co od filmu vyžaduji. Absolutně nenahraditelná atmosféra jedné barevné palety, které pomohl špičkový zvuk. Tam počítám i hlas Scarlett. Ach jo, holka, fakt válíš. Ta žena má totiž tolik charisma, že ho cítíte, i když ji jen posloucháte. Ale nejen forma, dostala mě především zápletka nebo spíš myšlenky, které tak nějak plynule vedou z filmu přímo k vám. Jak to vypadá, když někdo miluje. Jak bláznivě se chováme a jednáme jinak než bychom jednali za běžných okolností. Jak vnímá protějšek ideálním, ačkoliv není ideálním ani v nejmenším, ale to přece nevadí, kdo by chtěl tělo... Jak vlastně funguje vztah na dálku, kterou nikdy nepřekonáte. Možná si i uvědomíte, že Theodor a vlastně všichni zamilovaní uživatelé OS byli co se týče výběru tak nepovrchní, až se tomu nechce věřit. A ačkoliv v celém love story vnímáte vlastně jen jednoho člověka, přijde vám to celé hrozně hezké. Něžnost s romantickou melancholií na vás tvůrci nasypou až dost. A nelze litovat, protože každému film něco dá. Třeba jen takovou hloupost a malichernost, že koukat do mobilů all the time není asi to pravé oříškové. Není to pravé ani trochu.
Deadpool (2016)
Moje zřejmě nejoblíbenější filmové zpracování komiksu. K zbláznění to miluju! Deadpoolovu humoru nejen rozumím, já ho vyznávám. Retardy si strčte mezi poolky. Jo a WHAM!
Rocky (1976)
Ach, srdcová záležitost takového formátu, jako je Rocky, se jen tak nevidí. Prostý děj, prostá zápletka a celkem jasný konec. Ale! Perfektní charizma Sylvestra Stallona a jeho hloupost spojená se silou z celého filmu dělají krásnou podívanou. Naivní, ale krásnou. Sylvestr dobře tušil, která role mu sedne a která ne. A třebaže charakteristika a psychologie postav není až tak propracovaná a působí dosti prvoplánově, nejde ten film nemít rád. Kultovní filmy by se zavrhovat neměly a tento k ním bezesporu patří.