asinus

Nedotažené vykreslení fungování světů, nijak srdcervoucí romance, nádherné obrázky ve 3D. Výsledkem je nic víc a nic míň než hladivá omalovánka, pohádka s přiměřenou trochou nápadů, nesmyslů a fádnosti. S krásnou Kirsten Dunst. A potenciálem zpříjemnit večer. Nic pro hnidopichy.

Kašlu na to, jestli v podobenství o Pičínovi někdo vidí přehnané a nenaplněné myšlenkové ambice. Je to nádherná odyssea plná uchvacujících záběrů s čarovnou atmosférou (pomáhalo i skvělé 3D), z níž vytrhuje jen občasné nahlédnutí do současnosti. Osobně jsem tomu sežral i tu naivitu jednotlivých promluv a zkrátka bavilo mě koukat na krásné obrázky a přemýšlet u toho o vyřčeném, aniž bych měl pocit, že mě scénárista s autorem předlohy do něčeho tlačí. Jeden z filmů roku 2012!

Parádní sci-fi. Ridley Scott zvládá skutečně veliké momenty, které chcete vidět na plátně, mistrně kombinovat s hutnou komorní atmosférou, a to pro mě v daném žánru rozhoduje. Velké množství postranních uliček, motivů a nezodpovězených otázek lze brát i jako bonus. Na Promethea se bude brzy vzpomínat jako na vynikající filmovou událost. Až opadne prvotní vlna mírného zklamání z toho, že návrat za Vetřelci není dokonalý. To ostatně zdaleka není ani první film z tohoto vesmíru. Mrzí mě snad jen to, že se scénář nevyvaroval vyloženě hloupého jednání některých postav, a že hlavní hrdinka nesahá Ripleyové ani nesahá. To zkrátka ani kotníkama měřit nejde. Jinak paráda.

Fajn dětská taškařice, zábava a místy snad extáze pro arkádové hráče, nadprůměrný animák pro všechny ostatní, ale kouzlo srovnatelné s nejlepšími pixarovkami či dráčkem od dreamworks postrádá.

Kouzelné prostředí, silný hlavní charakter a... postupné rozdrobení atmosféry do bravo cosmo fuckoff pseudo rebelkovských stereotypů, problémků, rozkošných vtípků a vůbec všeho, co si naplno užijí tak možná (některé) holky věku 8-13. I celou rodinu asi pobaví tenhle animák nadprůměrně. Promrhaný potenciál na fantasy dobrodružství s výše uvedenými pozitivy a s čáry, medvědy, či zajímavými skotskými rody navíc, ale určitě nepotěší.

Horory fakt moc nemusím, doopravdy mě bavil jen jeden knižní v životě a kolem kolem se dá říct, že se bojím celkem nerad. U Sinistra jsem se bál docela rád. Ale jestli je to horor roku 2012 a žánrový skvost, tak se sám sobě nedivím, že žánrový nadprůměr, prostředek a septik dokonale míjím. Ústřední herecké duo perfektní, režie sebejistá, námět (co já vím) neoriginální, závěr nejprve překvapivě zajímavě vnadí na solidní doběh i po skončení, ale nakonec zařve do zapomnění. Takhle bych si představoval ten průměr, možná lehce nad.

Takový příjemný, kéž by průměrný, thriller. Bez zaváhání, ale také bez čehokoliv navíc. O hlavní postavu se opravdu nelze bát, takže rozmotávání případu nepřináší žádné napětí. Bez ohledu na to, jak Gereovi tahle role sedne.

Zklamání. Takzvaně temnější pojetí celou dobu jen klouže po povrchu (meče v břiše a mrtví ptáčci) a vůbec se nezadře pod kůži (což korunuje závěr ve stylu - vlastně se nic nestalo). Postavy mají určitý potenciál, ale sympatie si přesto nezískají. Kde je třeba úderné věty, mlčí se, tam kde by bylo dobře mlčet, mlátí se prázdná sláma. Všechno samozřejmě plyne z dramatické struktury, která se rozpadá kvůli nedočkavosti. Nováček Sanders jako by se chtěl pokaždé předvést s něčím atraktivním a neočekávaným a zapomíná, že po A stejně vždycky musí následovat B (případně U nebo CH). Všechno je v balení výpravném a vizuálně přitažlivém, bohužel už ne příliš konzistentním, natožpak nápaditém. Sanders obstojně vykradl, co mu přišlo pod ruku, ale řád tomu nedal. Samozřejmě mu příliš nepomáhá děravý příběh, v němž se hra na efekt snoubí se samoúčelností. Bohužel jsem to nežral ani Charlize a po čase mě začala pěkně otravovat, ale to už je úplně subjektivní. Naopak Hemsworth zachraňuje atmosféru i těch nejhloupějších aktů a Lovec mu sedí snad ještě lépe než Bůh hromu. Škoda. Chtělo to odlehčit (dva trpasličí fórky jsou málo), pohrát si více s postavami a vztahy (hrozně nedotažené) a zakázat Kristen Stewart proslovy (...). Pak by se dala přejít i nějaká ta nelogičnost.

Neumím to hodnotit. Asi sem dám pět hvězd, protože to byl zničující, jakkoliv předem tušený zážitek. Ale těžko se posuzuje kvalita zpracování nějakým normovaným způsobem, když je síla tématu nezměrná. „Setkání" s člověkem, kterého absolutně nejde pochopit a není možné se vcítit do jeho situace natož myšlení, přestože už při přečtení synopse se nad jeho osudem dostaví lítost. Přiblížení zrůdnosti severokorejského režimu není ani zdaleka tak mocné, jako síla vědomí, že Shin by vůbec nemohl pochopit význam rčení člověk je strůjcem svého osudu. Shin má totiž dost starostí s tím, aby pochopil existenci jakéhokoliv jiného světa, než je ten v pracovním táboře. K formě ale přeci jen musím říct, že každá ze 104 minut do filmu neoddiskutovatelně patří. Tvůrce, který by neměl natolik tvůrčí záměr, by mohl rozhovor se Shinem sestříhat do slabé čtvrthodiny a dopad na diváka by byl tisícinový. Daná forma (extrémně dlouhé záběry s nevyřčeným až nezřetelným poselstvím, pasáže, kde absence mluveného slova je sdílnější než přímá promluva) není stravitelná lehce a často, ale v daném případě pomohla naplnit zřetelný úmysl dokonale.

Souhlasím, že je to nejhorší film trilogie, místy chybí velice málo k tomu, aby se rozsypal jako domeček z karet. I díky předchozím dílům (pomůže opakované zhlédnutí ;) ale všechny motivy a linie vyprávění drží pohromadě navzdory tomu, že sem tam ne všechno dává smysl. Povstání Banea a jeho pacholků (skoro by jim člověk fandil), kvůli kterým se musí Netopýr znovu vrátit - a taky povstat (na Balea Bane pořád nemá, takže se nakonec stejně fandí hrdinovi), pak mezi top bijáky tohoto tisíciletí dotlačil IMAX a Zimmerův soundtrack.