Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (728)

plakát

Vikingové II (2008) 

S trochou nadsázky se dá říct, že je to remake filmu Vikingové. Caviezel sice není Banderas, ale snaží se oč mu síly stačí. Bitevní scény jsou ucházející ale občas to příšerně nudí. Klasický fantasy béčko.

plakát

Yes Man (2008) 

Komedie, která nenásilně pobaví. Carreymu prospělo pár vážných rolí a v téhle komedii nepředvádí jen ksicht, ale i herectví a Deschanel má své sexy roztomilé kouzlo. Pro pobavení stačí a zábavných komedií je málo.

plakát

Co se vlastně stalo (2008) 

Satira spíše pro zasvěcené. Hodně mi to připomínalo Wag the Dog a to nejen proto, že oba režíroval Levinson a v obou hrál De Niro. De Niro je taky největším tahounem filmu, na něm to stojí a celou dobu nesleze z plátna, a je rovněž největším plusem. Zbytek jen křoví. Na jedno skouknutí fajn, ale nikdy víc.

plakát

Spirit (2008) 

Absolutně nezvládnutá režie Franka Millera, kdy oproti němu je Rodriguez mistrovskej umělec jak dokazuje film Sin City, na který se snařil Miller navázat, ale faktem je, že dobře nebo alespoň obstojně režírovat nedokže každej. Další chybou bylo obsazení nemastného neslaného Machta do titulní role, kdy jsme spíš fandili S.L. Jacksonovi, kterej si svou roli náležitě užíval a byl asi to nejlepší, co nám mohl film nabídnout. Nezachránili ho ani krásná Scarlett, sexy Mendez nebo drsná Vega, kteří neměli díky ploše napsaným postavám, ani co pořádně hrát.

plakát

Wrestler (2008) 

Příběh vysloužilého wrestlera a stárnoucí striptérky je oscarovější než Milionář nebo Button a to zejména díky režii Aronofskyho (kde je alespoň nominace?), který se vzdal experimentů typu Fontána a natočil lidský příběh, kde exceluje Mickey Rourke (je jen otázka, zda byl lepší Rourke nebo Penn strkající jazyk do pusy James Francovi a Diego Lunovi, který mu oscara vyfouknul). Reakce o triumfálním návratu Rourka do herecké ligy, je zasloužené, protože i když Rourke hrál v totálním shitu, vždycky tam jako jedinej přived světlo. Herec byl vždycky skvělej a jsem jen rád za jeho návrat, jen aby si to zas neposral.

plakát

Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008) 

Až moc viditelný tah na oscarové emoce, kdy vlastně Fincher okopíroval model Titanicu (vyprávění příběhu staré umírající hrdinky, ždímání emocí do poslední kapky a posledního záběru, rozsáhlá epika i ta loď tu byla), ale co zafungovalo jednou, podruhé už nemusí fungovat, což Fincher viděl i při rozdávání zlatých sošek, když ho převálcoval Milionář z chatrče (kterej byl osobitější). Svým způsobem mě Fincher zklamal, že to nepojal svým videoklipovým stylem, nezkrátil o hodinu, a mohl z toho být úplně jiný film, kterej mohl být kultem. Zde je to jeden z epických děl, o kterých se bude mluvit rok dva, a pak po něm ani pes neštěkne. V žebříčkách top charts bude jen z úcty, ale pochybuju, že si ho někdo bude za pár let opakovaně pouštět, stejně jako Titanic. Navíc Cate Blanchett mě herecky nikdy neoslnila a zde opět dokázala, že její obsazení bylo největší chybou filmu. Brad Pitt hraje dost dobře (i když jak mnozí tvrdí, tak oscarový výkon to není). Potěší i několik herců vedlejších rolí jako Jason Flemyng nebo Jared Harris. Suma sumárum - přehnaná ždímačka emocí, kdy přes přehršle umělých pozlátek se ztrácí samotná podstata příběhu.

plakát

Teorie velkého třesku (2007) (seriál) 

Ze zvědavosti jsem si pustil první díl a musel jsem pokračovat s celou sérií až do ranních hodin, nemohl jsem se od toho odtrhnout. Skvělej seriál, který se trefil do mého vkusu humoru, a kterej je velmi reálný, protože v postavách vidím dost lidí z mého okolí a skutečně chování a mluva přesně sedí. Náramně jsem se bavil u celé série a žádnej díl nebyl slabej.

plakát

Auta (2006) 

To jsem si nikdy nemyslel, že mě kusy šrotu můžou dojmout.

plakát

Noční vlak (2009) 

Moc jsem od tohoto filmu zrovna neočekával, milým překvapením pak bylo, co mi nabídl. Většina filmů, které se odehrávají ve vlaku a ještě k tomu s malým hereckým obsazením začnou od půlky být stereotypní a začínají nudit. Noční vlak naopak udržel atmosféru až do konce (konec sice byl fádní a očekávanej, ale to jsem scénáristovi už odpustil) a bylo radostí sledovat Sobieski, která byla sexy i když porcovala lidské maso, Zahna, který ubral na své křečovitosti, které se ve svých ostatních filmech nemůže zbavit a předvedl konečně civilní výkon a Glovera, který už herecky dosáhl takového stavu, že mu stačí jen prostě na plátně být. Dalším důvodem, proč jsem šáhl po nejvyšším ocenění, je fakt, že nabízel spoustu neokoukatelných pasáží a kamerama si taky trošku pohrál s různými úhly pohledu. Pro mě malej nezávislej béčkovej thrillerovej snímek, který hodnotím v rámci žánru a zdá se, že v tomto žánru z poslední doby nemá konkurenci.

plakát

Jízda do Ox-Bow (1942) 

Spíše než western je to moralizující drama na téma lynchování a svědomí každého z nás, který má svižnou režii, kvalitní herecké výkony a přijatelnou stopáž, která má spád.