Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (956)

plakát

Dívka, která si hrála s ohněm (2009) 

Snímek v ničem konkrétním nechybuje, ale nohy mu sráží fakt, že se nejedná o samostatný příběh a musí připravovat půdu pro finální díl trilogie. Vyvrcholení tak není příliš intenzivní a zasloužilo by si větší péči, aby nepůsobilo tolik kostrbatě a ustřiženě. Jinak jsem rád za vytahování kostlivců ze skříně, práci s postavami a detektivní podzápletku, která všechno dala do pohybu.

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2009) 

Už jsem dobře věděl, co můžu očekávat, takže jsem nebyl tolik překvapený a napnutý jako při prvním setkání s touto látkou. Na druhou stranu mi to přesto nezabránilo si užít film a jeho pochmurnou atmosféru a nevlídné prostředí. Na původní a pro mě zároveň nové tváře jsem si zvykl poměrně rychle a jsem rád, že se s nimi uvidím, protože urychlený a už negradovaný závěr mi nepřipadal ideálně zakončený.

plakát

Osmý smysl - Série 2 (2016) (série) 

Rozšiřování fiktivního světa mi zpočátku nesedělo, nemusím všechno vidět explicitně a některé zvraty trochu drhly. Vypsat všechna negativa bylo rychlejší a snazší, než vypisovat to, co se mi líbí, obdivuji a schraňuji. Jsem rád, že mé obavy byly nesprávné, a to natolik že druhou sérii řadím na stejnou úroveň jako první. A pokud bych měl nějakému zrušenému seriálu dopřát obnovení a další řadu, byl by to tento. (Netflix)

plakát

Osmý smysl - Série 1 (2015) (série) 

Tohle jednoduše nemůže být pseudointelektuální projekt a podobně jako u Atlasu mraků v tom vidím přesah. Seriál sice má pomalejší a chaotičtější rozjezd, ale za zhlédnutí stojí minimálně každá čtvrtá epizoda, protože přináší něco ojedinělého a posunuje seriálovou tvorbu dál. Samotnou kapitolou jsou propracované postavy. Každá má dostatek prostoru i využití, abyste ji mohli poznat a chápat ji, i když vám každá nemusí přirůst k srdci. A rozhodně jen tak nezapomenu na úvodní koláž. (Netflix)

plakát

Světla velkoměsta (1931) 

Je úžasné, jak se dají celé příběhy vyprávět téměř beze slov. Sice je omezuje to, že nemůžou být úplně složité a nemohou vyprávět o čemkoliv, v jádru jim ale scházet nic nemusí. Humorné části jsou nápadité a pořád baví, mnohem víc mě ale dostává to, že film nesklouzává k povrchnosti a nesnaží se za každou cenu zalíbit a nasazovat růžové brýle.

plakát

Osmý smysl - Happy F*cking New Year (2016) (epizoda) 

Bylo fajn se znovu vidět s většinou starých známých. Vzhledem k tomu, že se jedná především o výplň mezi dvěma sériemi, tak není moc prostoru, ve kterém by se dalo posouvat. Přesto se však v ohraničených mantinelech daří zdárně pohybovat, mytologie se rozvíjí a já se těším, až dokoukám druhou sérii. A snad se strachuji zbytečně a forma nad obsahem nakonec nezvítězí. Výběr písniček, které spojují scény a proplouvají jimi, je výborný. (Netflix)

plakát

Říjnové nebe (1999) 

V poslední době jsem viděl hned několik výborných filmů, které stojí za zhlédnutí, a i když Říjnové nebe nepatří k největším vrcholům, tak si ho přesto budu pamatovat. A užil bych si ho ještě víc, kdyby se v některých místech netlačilo tak na pilu. Stěžovat si ale rozhodně nemůžu na Jakea Gyllenhaala a na to, že se tvůrcům povedlo vytvořit pohodový a příjemný snímek. A i když je poselství jednoznačné, důležité a snad i správné, tak ukazuje pouze hezčí stranu mince.

plakát

Na sever Severozápadní linkou (1959) 

Mistrné. Vhodnější slovo, které by dokázalo film popsat, mě nenapadá, i když ho ohodnotit jedním slovem se mi příčí. Věřil jsem tomu, jak se příběh vyvíjel, a nemohl jsem se nabažit postav, dialogových výměn, akce a dnes už kultovních scén, které trvají přesně tak dlouho, jak mají. A režiséři takových děl musí být géniové, když se jim podaří zrealizovat své představy, aniž by se cokoliv rozpadalo, něco přebývalo nebo chybělo a zanechalo to takový dojem.

plakát

Blbec k večeři (1998) 

Nesmál jsem se po celou dobu, protože jsem si nebyl jistý tím, jestli je smích adekvátní reakce. Přesto k nejednomu neovladatelnému výbuchu smíchu došlo, protože to jinak ani nešlo. Příhody, které se na sebe nekontrolovatelně kupí, jsou skvěle vypointované a zároveň dokáží bez děsu lehce postrašit a přimět k zamyšlení. A až po skončení jsem si uvědomil, že se celý film v podstatě odehrál v jediné místnosti.

plakát

Princ Egyptský (1998) 

Další z řady animovaných filmů, které ukazují, že nemusí být zaměřené výhradně na nejmladší publikum. Ne všechny písničky mi sedly, ale to je v tomhle případě vedlejší. Úspěšně se totiž podařilo zadaptovat příběh a sdělit jeho poselství. Nádherná animace snímku hodně pomáhá. A nepodařilo se mi rozpoznat ani polovinu z přehlídky známých hlasů. (Netflix)