Radek99

Po šestém díle mne tenhle kvazihistorický seriál začíná pomalu pohlcovat. Konečně zase někdo zvedl pohozenou seriálovou fantasy štafetu a poponesl ji o kus dál. Na Hru o trůny to sice nemá, oproti komplexnosti a propracovanosti jejího fantasy světa nabízí spíše přímočarou dějovou linku a spíše efektní vizuální zpracování, drsná éra Vikingů je vděčné téma, ovšem ryzí postmoderna, vždyť absurdním castingovým tahem hraje ústředního typického nordického bojovníka rodilý Australan. :-) Série 1: 90 %, Série 2: 60 %

Filmově dokumentární esej založený na meritu knih a názorů proslulého egyptologa a archeologa prof. Bárty...o kolapsu starých velkých civilizací a paralele ke kolapsu té naší, současné, euroatlantické... Chytrá kompozice členěním na kapitoly, moderní originální forma, přemítavé hloubání nad příčinami současné transformace (= kolapsu) naší civilizace.

Tři hodiny vydestilované esence amerického snu. Metafora naší mezní doby. Nectnosti kapitalismu v kostce. Instantní podoba celého ekonomického systému. Satirická a komediální obdoba Až na krev. Scorsese jakoby točil jakýsi temný filmový pohanský rituál oslavující modlu Materialismu a vyvolávajícího ducha Kapitalismu. Neskutečně halucinogenní jízda, kdy snad poprvé někdo trumfl vrcholně bizarní Strach a hnus v Las Vegas. Naprosté popření Maxe Webera, anebo důkaz o tom, jak dlouhou cestu ušel kapitalismus od dob souznění s protestanskou morálkou. Až amorální fascinace extrémním individualismem. Antihrdinství. Oslava chamtivosti, bezohlednosti, sobectví. Přesto silná reflexe ničivosti tohoto stavu. Filmový zážitek. Životní role Leonarda DiCapria. Jeden z nejlepších filmů Martina Scorseseho. Jeden z nejlepších a nejsilnějších filmů celé poslední dekády... etc. etc.

Je opravdu zajímavé sledovat umělecký vývoj sourozeneckého dua bratrů Coenů - podvratný černý humor jejich prvních filmů pomalu dozrál v průběhu let do smutnější, serioznější, více filozoficky laděné roviny a z černých komedií se pomalu stala dramata. Zlomem byl už kultovní přepis Tahle země není pro starý, na kterýžto trend navázal i předešlý A Serious Man. V nitru Llewyna Davise lze nalézt smutek. Tenhle film je o bolesti a má v sobě i silný existenciální podtón. Navíc je to jedinečný dobový kousek. Podobně jako v posledních filmech jejich vrstevníka Jima Jarmusche i z filmu Coenů cítím silnou autorskou únavu, jakousi vyhořelost, vyžilost, únavu z tvůrčí dlouhověkosti. Ale i stejnou fascinaci krásou a hloubkou hudby, neboť Coeni stejně jako Jarmusch vědí, že Podstata hudby je jenom jedna. Zašlá sláva folku se vzdouvá v majestátních hudebních číslech a fantastických muzikálních výkonech. ,,Jsem unavenej. Jo, kurevsky unavenej. Myslel jsem, že mi bude stačit vyspat se v noci, ale je to... Chce to víc, než to."

Lidský odpad! PS: Už sama existence takového pořadu paradoxně nejlépe vypovídá o stavu české justice a orgánech činných v trestním řízení...aneb co všechno se dalo u nás v 90. letech beztrestně ukrást...

Silný dokument o faktu, že specificky česká cesta k potrestání zločinů komunismu nejen že cíleně končí v slepé uličce, kde zajistila beztrestnost pro všechny komunistické zločince (s čestnou výjimkou Miroslava Štěpána), ale ještě navíc jim dala možnost pokračovat v jejich profesních kariérách! Největší zločin po revoluci v roce 1989 byla evidentně kontinuita právního řádu, která nejen že umožnila pokračování sovětizací zdegenerovaného socialistického právního řádu, ale především umožnila zůstat v justici všem soudcům a prokurátorům působícím v justici totalitního socialistického Československa - u Vrchního soudu v Praze pak, jak zazní v tomto dokumentu, Vaše osvobodili bývalí komunističtí vojenští prokurátoři, kteří nejen že nebyli vyhozeni z práce a po zásluze potrestáni a odsouzeni k dlouhým nepodmíněným trestům, ale po roce 1989 udělali ještě v ,,demokratické" justici kariéru a dostali se až do pozice soudců vrchního soudu! To je zmar, čirý zmar... Tohle je výsměch všem politickým vězňům, co ale čekat ve státě, kde byla a je celá ekipa vrcholných politiků předlistopadovými členy KSČ, premiér Babiš soudně potvrzený agent StB, člen KSČ a syn z komunistické nomenklaturní rodiny a dva poslední prezidenti Klaus a Zeman bývalí zaměstnanci Prognostického ústavu (tzv. Jakešovy věštírny), který v Praze v roce 1984 osobně zakládal Jurij Andropov, tehdejší šéf KGB... Na Karla Vaše (stejně jako třeba komunistického prokurátora Josefa Urválka nebo další komunistické prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové) je naše světská cíleně naprosto impotentní a nefunkční ,,demokratická" spravedlnost evidentně krátká, ale nepochybuju o tom, že se bude smažit v pekle, i když na něj osobně nevěřím...je to komunistická zrůda...

Nádherný, čistý film, téměř archetypální příběh, vyprávěný až na nepatrné výjimky pouze silou obrazů. Něco tak nádherného jako je loď a otevřený oceán...a um, vůle člověka v souboji s přírodou přežít... Hemingwayovský stařec a moře (dokonce přímá aluze s chycenou rybou a jejím následným pozřením žraloky), kde člověk bojuje s mořem, přírodou, s prostředím. Je to však boj rovného s rovným, nikoliv trochu nerovný souboj přírody a lidské civilizace. Man vs. Wild. A one man show Roberta Redforda...

This is ground control to major Tom... Opravdu výjimečně krásně natočený midcult. Ben Stiller jako režisér natočil svůj prozatím jednoznačně nejpovedenější film, který se asi mohl stát nezapomenutelným a postavit se po bok třeba kultovnímu Věčnému svitu neposkvrněné mysli, kdyby se tvůrci nedopustili tak trochu podpásové rány - čistě postmoderní forma se pojí i s narativní postmodernou na úrovni scénáře, kde jsou od začátku oddělené dvě nezávislé linie, propojené osobou hlavního hrdiny - filmová realita a svět Walterových představ. Zatímco ovšem, zhruba v první půli snímku, jsou tyto dva světy jasně odděleny, postupem času se takřka nepozorovaně obě dvě linie slijí a není úplně jasné, co divák vlastně sleduje. Celá ta Walterova neuvěřitelná cesta vedoucí po stopách svého fotografického guru je právě tak neuvěřitelná, že by se měla odehrát pouze ve světě Walterových představ, pokud by se jí mělo dát věřit. Když ale nepřijde žádný dělící faktor a celá odysea nakonec zůstane přece jen v rovině filmové reality, zprvu tak nevšední film náhle sklouzne k prostému lépe natočenému a sofistikovanějšímu Jíst, meditovat, milovat. A to je opravdu velká škoda, film s takhle velkým potenciálem a skvělou formální stránkou nevzniká každý den. Když se tedy s vícevrstevnatého snímku najednou stane obyčejná romance, nelze se neptat po významovém ukotvení...a to už se skrz planinu banálního zjištění, že ten pravý poklad stejně najdeš nakonec doma, prodereme k sentimentálnímu konci... Ale natočené je to opravdu moc pěkně...

Dokument (ale spíš videoart) na úrovni školní práce 1. ročníku FAMU. Experiment sestávající se z nastříhání desítek zcela statických velkých celků v pomalém sledu a posléze desítek detailů ve sledu rychlejším, což celé je podkresleno komentářem rodilé Aboridžinky. To vážně někdo jede do Austrálie, aby se tam učil s kamerou fotit?

Mary Fucking Poppins. Ten film je sice studiová propaganda, ale řemeslo se mu upřít nedá. A Tom Hanks je skutečně báječný herec...