Radek99

Zdeněk Troška se stejně jako tisíce českých turistů vydal na (scenaristickou lehce lechtivou) prázdninovou cestu do Itálie. Vyrazil z Hoštic a jako Venuše se mu zjevila hned na šumavských mokřadech vnadná Helena Růžičková. Hoštická Venuše. Taková masovka, ta cesta na Jadran. Jenom je škoda, že to byla jen cesta imaginární, filmová, a že tam Zdeněk se svou filmovou suitou nezůstal... (i když pana Vondrušky či Jirky Lábuse by byla škoda...) Ale ptejme se takhle: Co bude dál? Náměty zjevně nejsou vyčerpány... Slunce, seno a zoofilie?

Céčkový horor, kde hrůza je vytvářena cákáním kečupu na zeď... a taky příšernou syntezátorovou hudbou a nějakým tím softpornem... (ale je tam dokonce několik odkazů na Psycho a jeho slavnou sprchovou scénu, kdo by to byl čekal...)

Naprosto zbytečný film. Dneska už se pouhým zobrazováním perverzností neprorazí. Jediné, co na něm stojí za povšimnutí (a to ještě pouze z našeho lokálního pohledu), je ten mediální humbuk kolem něj, zviditelňující (alespoň nepatrně) Českou a Slovenskou republiku... (no a taky tam v komparzu hraje můj bratr)

To je skutečný filmový humus. Nejsem zrovna nijak pruderní ani útlocitný, ale Kanibalové jsou přesně tím filmem, který otevřel dveře dnešní postmoderní touze šokovat za každou cenu a pakliže tvůrce postrádá relevanci a hodnotu v obsahu svého díla, nahrazuje neexistující kvalitu své výpovědi šokem a strhnutím mediální pozornosti. Viděl jsem tenhle film už dávno a tehdy mi přišel jenom odporný. Uběhl ale nějaký čas a následovníci Cannibal Holocaustu (už jen ten název je tak primitivně laciný a za každou cenu rádoby senzační) se začali drát z přítmí nezájmu béčkových (chce se mi spíš napsat céčkových) projekcí do hlavního mainstreamového proudu - dnes je každý druhý americký horor plný podobných nechutností jako zobrazovali Kanibalové. Doba přitvrdila a divácká percepce si holt žádá čím dál silnější a drsnější podněty. Otázka je ale, zda je to dobře? Nebojíte se, že při běžném sledování takovýhle filmů za chvilku citově vyhoříme? (píši to s vědomím, že je nutno rozlišovat, vysoce třeba oceňuji kontroverzně obdobný Kubrickův Mechanický pomeranč či Pasoliniho 120 dnů sodomy...)

Pro mne bylo dlouho synonymem úpadku českého filmu jméno Zdeňka Trošky. Ale kam se Troška vlastně hrabe na Soukupa! Dlouho takové trošku nenápadné jméno v pozadí (natočil kdysi i dobré filmy - Pěsti ve tmě, Romaneto, Lásku z pasáže...)...no ale spolupráce s Borisem Janíčkem?! - to jsou KROKY do kulturního pekla... A on tam pan Soukup také se svou režijní prací za pár let došel (stačí jen nahlédnout do jeho filmografie)...

Český James Bond? :-) No, to spíš totální metafora mentálního stavu jeho tvůrců...

Rambo ... prevít jeden ... a já mu kdysi ve čtrnácti fandil:-) (Blbost a stupidita, jak už to tak bývá, často hraničí s genialitou, stejně jako tenhle propagandistický škvár často nechtěně hraničí s mýtem - když kupříkladu prostoduchý hlavní hrdina sestřelí lukem a šípem plně vyzbrojený bitevní vrtulník, připomene to (asi nechtěně) antickou báji o Davidu a Goliášovi...)

Nepovedená umělecká fúze soft pornofilmu s Markétou Hrubešovou a sociálně angažovaného satirického filmu bez sociální angažovanosti a satirického rozměru... (Nechápu, jak režisér Muchna může natočit tak dobrý film, jako je Devět kruhů pekla, a pak tohle...)

Přenesením studené války do boxerského ringu vznikla jedna z nejstupidnějších propagand, která se kdy ocitla na filmovém pásu... Je to až s podivem, že tenhle film byl natočen v osmdesátých letech, dýchá z něj totiž atmosféra let padesátých. Není to produkt entertainmentu či filmové zábavy, ale spíše ideologie a studené války... Oslava stupidity, naprostý odpad. Ultrazábava manipulovaných...

Jeden z nejhorších českých filmů porevoluční éry. Slunce, seno, fialky aneb ještě troškovatější, než kdyby to točil Troška...naprostý úpadek české kinematografie... Je k neuvěření, kam až paní Růžičková ve své herecké tvorbě dospěla...a taková to kdysi bývala hérečka...