k212

Armie a Emma kopulující na tanečním parketě, okej, vypadá to dobře. Stejně jako ty omalované egyptské reálie.... Ale to je asi tak všecko.

Jako po technický (kamera, hudba, střih) stránce vlastně není co vytknout, tvůrci se zahleděli do klasické filmařiny a docela mě to bavilo, takovej temně napínavej GP balíček. Navíc herecky to funguje velmi obstojně. Přišlo mi cool, že hlavní hrdinka jde vostře proti bodyshamingu a je to kus ženský. Co mě ale za mozek nevzalo je scénář. Takovou divnou slátaninu, aby pohledal, ten psycho masakr čtyř nesympatickejch lidí na venkovským sídle (vilná otužilkyně, která svěřuje svoje násilné fantazie deníčku pod polšťářkem, hamižnej doktůrek, co dokáže zfetovat a vojet kohokoliv, teda když z toho něco kápne, narcistní ledová ex herečka a hypochodrickej spratek) to bylo obstojný. Ale co ta sestra/detektivka v nemocnici? Tohle se úplně nepovedlo. A jako bonus "skvělej" českej překlad názvu filmu, kterej mě tady praštil do očí. Netflix by měl ubrat na kvantitě a přetavit ty svý enormní zisky do kvalitnějších scénářů, zručné filmaře už dávno má, jen ti dobří až výborní scenáristi chybí!

Dala jsem tři díly, ze začátku mě to vlastně přišlo vtipný (a že jsem reality-show už neviděla drahně let), ale jak se začaly na povrch drát soutěžní ambice, přibývalo podrazů a začalo se "taktizovat", čímž se začal vytrácet prvoplánovitý efekt bandy hot promiskuitních a jednodušších lidí v jednom baráku a jejich zákazu sexuálních aktivit, který je má nasměrovat na cestu hlubších vztahů, mě to přestalo bavit. No alespoň jsem si dvě hodinky naposlouchala britskou, australskou, irskou, kanadskou a jánevímjakou americkou hovorovou angličtinu na jedné hromadě! Je fascinující, jak se dnes dá vydělávat: být třeba profesionálním účastníkem reality-show. Stačí mít: a) namakaný břišáky a bicáky; b) výplně, kde je třeba a vážit do 50 kilo; nicméně a i b potřebují mít nekonečné libido a v hlavě senoslámu.

Vlastně jsem od toho nic nečekala a ejhle ono je to více než dobré. Ne, Chlap není jen český plagiát Dr. House, sice tam občas řeší dosti bizarní zdravotní věci, ale hlavní fokus je na osazenstvu nemocnice a jejich životních peripetiích. Hodně mě bavilo, jak se jejich příběhy postupně otvíraly a vybarvovaly, obvykle přes nějakou tu zdravotní pátračku, vlastně jsem už dlouho u českého seriálu neviděla tak dobře napsané a komplexní postavy, byť jejich příběhy jsou hodně nadnesené, záměrně proto nepíšu snadno uvěřitelné. Zaujala mě zásadní změna dynamiky celého týmu, od chladně výkonného (super chytří, namachrovaní a arogatní) až k empaticky racionálnímu (super chytří, pokorní a spravedliví). Do toho trošku hodili vidle dva skoro zbyteční záporáci, kteří byli už hodně přes čáru a jejich motivy byly redukovány jen na prachy a kariéru, konkrétně na smrtící tanec s farmagigantem. Adaptace Franka, který je mínus 12 let, je zajímavá, je fajn, že tvůrci ho nechají dělat chyby a naznačí rozpor mezi empaticky kontaktním přístupem k pacientům a racionálně faktografickým přístupem, který je založen pouze na empirických zkoumáních. To mi přijde fakt hodně dobrý a vlastně i nevídaný. K tomu všemu přičtu pro mě neokoukané obsazení, vtipně vybrané lokace a fajn hudba (byť tedy po osmé hraná Billie s Khalidem je pak už trošku moc :). Hlavně si přeji, aby nebyla druhá série, páč závěr je docela sympaticky civilní! PS: Hodně by mě zajímalo, do jaké míry dokáže výslednou kvalitu seriálu ovlivnit překoupený formát. A ne, na slovenskou ani italskou verzi se nechystám!

Po dlouhé době jsem se šla pokochat do kina českým filmem. A dobře tak, neb Úsvit je zcela osobitým zjevem, který vybočuje a zároveň hodně překračuje domácí filmové luhy a háje - tematicky i formou. 85%

No tak jo, tenhle exkurz do pestrobarevně nevkusné, vulgární a sexistické Bukurešti, do svérázného glosáře rumunských dějin, kde to smrdělo častým nacionalismem a rasismem, a do pokrytecké společnosti rodičovského sdružení, které se rozhodne odsoudit jednu pornpančelku, mě sice hodně bavilo, ale vedle toho taky zasáhlo. Často se to pohybovalo v absurdních a satirických výšinách! A přiznám se, než jsem detekovala jazyk a místo, chvilku mi to dalo, byl to můj první rumunský filmový počin.

VOD binge-watch na rychlost 2. Je tam nějakej Mirek Dušín, co ukrývá židy, chce se oženit s nemocnou zkrachovalou protekční slečinkou, ale ve skutečnosti miluje prodavačku, bývalou zlodějku. A tak okolo sebe furt strášně nenápadně tančej, občas se velmi kultivovaně pohádaj, hodně na sebe civěj, že jim snad nikdo tu lásku ani uvěřit nemůže, prostě ZeroChem. Pak je tam jeho ambiciózní a pletichářská sestra Cruela, její pokrytecký two face, vynucený prvorepublikový comming out a bossing v praxi. Je to docela vtipně vytuněná figura, ale radši bych se nezmiňovala na kolika LGBTQ stereotypech jede. Taky tam je její blonďatý a výrazně mladší mazlíček Alena, holky to maj asi rády krapet divoce, ale to divák moc neuvidí, no a do trojky se s nimi zabydlel bonvián a oddaný manžílek Lukáš Mašků, s ním to divoce jednou divák uvidí (tak solidního a férovýho alkoholika aby pohledal). Jo a taky je tu zlej SSák, slizkej ředitel, kriminální živel v bekovce a hodně dalších nudných postav. K tomu přičtu příšerně přebarvený interiéry, asi to má bejt art-deco, ale je to art-voči-voser, a je tu dobová soap-opera komerční české TV produkce. Jako dlouho si dám zase voddech, asi tak do důchodu. Jsem maximálně v úžasu, že v časech streamovaného obsahu se produkuje 21 dílná série o 21 hodinách hracího času, kde se mluví rychlostí slovo za pět vteřin, věta za minutu, následuje minutová dramatická pauza a děj se dá shrnout do odstavce :) Jedna * za odvahu nasadit do primetimu lesbické scény, druhá * jednoznačně za Irenu a Grubera, oba představitelé těchto rolí to hezky rozjíždějí, halt ti záporáci prostě mají větší škálu!

První tři epizody se řítí dvojka Tiffany a Leon na vtipné vlně, která se vzdouvá na lístečkových interakcích, pak to spadne trošku do dramatických vod, ale proč ne?! Tiffy je švihlá, Leon správňák, Londýnské reálie ošuntěle příjemné, hudba vtíravě otravná, hlášky správně chytré i obhroublé, Justin je hnus slizák. Vlastně teď si říkám, jak se těm lístečkům u nás jednoslovně říká, že by přílepky :) PS: Předloha od Beth O'Leary je samozřejmě o fous vtipnější a také poučnější (gaslighting), ale zároveň je více fantasticky knižní, minisérie to táhne do -pro mě osobně pohodovější- civilní roviny. Hlavní postavy, jejich motivy a chování jsou tu dobře vystihnuté i za cenu toho, že byly upraveny/vypuštěny/přidány některé situace, vedlejší postavy, nebo jejich povolání (Tiffy je v knize editorkou DIY nakladatelství, navíc expertka na knihy o háčkování, což trošku vysvětluje její extravagantní styl). 80% s mojí aktuální obsesí naposlouchat si pořádně britskou angličtinu! "Fuck, I fancy my flatmate!"

Velmi intenzivní audio-vizuální, dějové a psychologické vtažení. Pevně vystavěný příběh, který pozvolna vykládá karty, aby diváka pomalu a jistě emočně ždímal a od čtvrtého dílu výš doslova citově drtil. Na knižních westernech jsem frčela na začátku puberty a mám k nim nesmírně vřelej vztah, v těch filmovejch se zas až tak moc nevyznám až na pár kultovních klasik. Ale tohle, tohle je pro mě prostě něco, vlastně jasná extratřída!

Jasně, mohla bych se vydat cestou hejtu a vykřičet se tu, že ten posun k AI, sdílení prožitků skrz jednotnou sociální síť a orientaci na hromadné orgie mezi Alfama a Betama je prznění předlohy (Ale kdo ji čet, že jo? A Pobožnosti souladu jsou asi co? No pravda je, že ta citoslovce heče peče se trošku vzdálila orgy-porgy v originále!). Sex je v televizní adaptaci Konce civilizace zobrazován vysoce stylizovaně, pozérsky prázdně a obratně asexuálně. Největším rajcem tak zůstává ho vlastně nemít a projít si fází námluv a očekávání, teda vedle absťáku po somě (cítit se špatně, mít autentický, třeba i negativní, prožitek, to prostě nechceš!). Nový Londýn má otrocký společenský řád, kde všichni patří všem, každý má svou jasně vymezenou kastu a příslušnou sociální roli, jejíž stín není radno překročit. Individualita neexistuje, soukromí také ne, žádoucí jsou pouze pozitivní emoce, nejlépe štěstí, ostatní emoce jsou regulovány somou. Na první pohled dokonalý systém, kde neexistuje násilí, závist, tajnosti, žárlivost, vášeň... A pak se tu zjeví "divoch" John a nastartuje velmi snadno a lehkovážně revoluci. Líbí se mi dynamika vztahů ústřední trojice, kde středobodem je mimózní Alfa+ Bernard, kterého sice emoce fascinují a vnímá se mimo hlavní proud, ale nedokáže překročit hranici k tomu je okusit a prožít, pak je tu rebelující Beta+ Lenina, která záměrně překračuje pravidla, s city experimentuje a odžívá si je, a nakonec nezodpovědný, impulsivní, sebestředný a citově masochistický John! Za mě je tohle dost vybočující sci-fi, které mi osobně hodně sedlo, neb část myšlenek z předlohy je zachována a reálie jsou umně posunuté k současnému divákovi. Ale je třeba si říci, že toto série se knižní předlohou jen inspiruje a většina charakterů i děje je velmi odlišná. PS: Britská ironie naštěstí neabsentuje, u soundtracku jsem se taky zasmála, Love Will Come od Maps lze přejmenovat na Sex Will Come, Happiness od Goldfrapp je samozřejmě zdatná hymna! Audiovizuálně je BNW vcelku návykové!