hanagi

Zábavné, ale na Russella příliš konvenční. Na druhou stranu musím připustit, že Jennifer Lawrence v mých očích "vyrostla" díky jeho filmům.

Troell není jen výborný režisér, ale i kameraman, což je ohromná výhoda. Tím pádem hodně spoléhá na vyprávění obrazem, a to mám ráda. Jeho kamera střídá různé nálady, každý záběr je výtvarně promyšlený, a to ve všech momentech. Natočil sice sociální drama, ale dívá se na tehdejší dobu pohledem svého nezkušeného mladičkého hrdiny, který bere život takový, jaký je a dokáže se z něho radovat. A i když mě poslední část bavila méně (protože když se řeší politika, tak na poetiku už nezbývá prostor), tak uznávám, že k celkovému obrazu té doby a k vývoji hlavní postavy i to prostě patří.

Středověkých detektivek je jako šafránu, takže ocením každý pokus. A tohle není úplně marné.

Až moc testosteronu a až příliš patosu, jak už to většinou ve válečných snímcích bývá. A na závěr se všichni hezky pomodlíme.

Možná bych dala i víc, kdyby Emma Watson nebyla takové herecké kopyto. To je vážně Hermiona její strop?

Bavím se. Nejen filmem, ale vlastně i zdejším hodnocením. A jsem fakt zvědavá - půjde si Russell dál svou vlastní cestou anebo se přizpůsobí většinovému vkusu...

Můj první film z Quatemaly. Je zřejmé, že obyčejné lidské touhy vnímáme všichni stejně, ať žijeme kdekoliv.  Jen je v některých končinách těžké je naplnit. Prostý film z exotické země, s postavami, kterým věřím, protože jejich představitelé dýchají a žijí v daný moment.

Formule mě nebaví, a tak jsem alespoň doufala, že mě třeba zaujmou charaktery jednotlivých postav. Musím si k nim přece vybudovat nějaký vztah, když jim mám fandit a bát se o ně. Jenže všechny mužské postavy určuje jejich posedlost závoděním a víc se o nich nedovím. Jejich partnerky jsou na tom ještě hůř, jsou tam jen na okrasu (a Stoddardova manželka se svou „komplikovanou“ povahou k naštvání). Paradoxně tak musím nejvíce vyzdvihnout atmosféru závodů a dění okolo nich. To bylo alespoň filmařsky promyšlené. Pořád mě ale překvapuje, s jakou lehkostí se všichni vyrovnávají se smrtí. Jak rychle se oklepou z tragického úmrtí diváků anebo ze smrti jezdců. Ten závěr to vlastně výstižně shrnul - davy šílí, vítěz se raduje, bouchá šampaňské a za zády jim ještě stoupá dým ze smrtelné nehody…

Neměla jsem velká očekávání, ale mile mě překvapil s rozmyslem vyprávěný, jednoduchý příběh, který se obešel bez citového vydírání. A to jsme v Africe a nejde o nic menšího než je hladomor.

Nevím, jak to udělali, ale donutili mě zírat na film, který se tématicky naprosto vymyká okruhu mého zájmu. Obyčejné sportovní boty a dohadování s budoucí basketbalovou legendou? To jako vážně utáhne celý film? A ono jo! Ben Affleck pořád umí točit filmy.