Ema57

Důležitý film, memento, jak je snadné propadnout alkoholu. Výborný Josef Trojan, Bohužel, dosti nudné.

Nejvíc mne pobavilo, že Enšpígl mu říká Termouš. no tak Termouš je taky podpantoflák a musí pomáhat s nákupem. Zábavné! Na můj vkus příliš mnoho destrukce.

Partička dětí doprovází yettiho, který utekl bohatému sběrateli a vrací se domů, na Everest. Cesta je plná nástrah a záporňáků, kteří jim jdou po krku. Půvabný film o tom, že si má jít každý za svým snem. Svou roli tu hrají i dobře uvařené knedlíčky, které umí jen babička a zachrání yettiho před hladem. Babička je boží, má fialovou teplákovku, parádně vaří a je tak malá, že nevidí pořádně na plotnu.

Loutkové divadlo, bohužel...

Film mne pohltil, vesmírný prostor mě pohltil, Brad Pitt mě uchvátil jak byl uvěřitelný v neuvěřitelných situacích. Existenciální a člověčí. Oslava odvahy a vztahů, ale je tam zbytečně moc mrtvých.

Přišla a viděla. Nejdřív se trochu nudila, pak mě ji to chytlo. Ten film má něco do sebe: nápady, posedlost filmem a hlavně celý film nepřestala obdivovat herectví Leonarda DiCapria, Brada Pitta také, ale to se nějak rozumí samo sebou, je to hezoun atd. Ale z DiCapria jde absolutně přirozená posedlost hraním a uvěřitelnost a lehkost .To si užila. K příběhu nepříběhu má jedinou výhradu - dlouhá absence milostných pletek u takových dvou hezounů a najednou přijede L. z Itálie s manželkou. To jí nějak nesedělo. Ale jinak obdiv k tomu natočit " jiný" film a rozvlnit kritiku i diváky.

Může to být pěkně krvavá honička, když se holka toužící po rodině chce dostat pod čepec do povedené familílie, která má své vypečené rituály, z nichž nejvypečenější je hra na schovku. Běž, běž...k tomu hraje v zběsilém tempu retro písničku a běží opravdu všichni. Jde jim i nevěstě o kejhák a také o něj přijdou. Dobře jim tak.

Oddycháč v rytmu samby. Jiří Langmajer hraje s lehkostí ve stylu Miloše Kopeckého. Jeho postava má zajímavou minulost a Langmajer zajímavou hereckou přítomnost. Je to o lásce, které není nikdy dost a vášni ke sportu. O minulosti a genech, před kterými neutečeme. Bavila mě Zdena Hadrbolcová jako správcová hřiště. Hvězdičku dolů za křečovité scénky v restauraci.

Znepokojivý příběh o adoptovaných trojčatech. Nejdříve to vypadá jako fantastické setkání bráchů po 19 letech a člověk bez dechu sleduje ten radostný kolotoč vzájemnosti, včetně upřímného doznání jednoho z bráchů, že byl pyšný, že má lepší auto, než jeho brácha. Jenže pak nastane zvrat a jeden z bráchů si vezme život a začnou se objevovat zvláštní okolnosti adopcí ve jménu vědy, jejíhž cílem bylo zjistit, zda vývoj člověka ovlivňují více geny nebo výchova. Paradoxní je, že až do té doby než se trojčata potkala se zdá, že ti kluci byli v pohodě a najednou se jim úplně změnil život. Ani si na to neumím udělat konečný názor, protože film neukazuje vše. Jisté je, že z výzkumu nevyplynulo nic moc. A ten psycholog, který chvíli na výzkumu spolupracoval byl podivín, který před kamerou seděl s nohou přes opěradlo a smál se. Každopádně je to výborný tvůrčí počin, který člověka úplně rozhodí a pracně v sobě hledá odpovědi na nejrůznější otázky.

Než se to rozjelo, tak to trvalo věčně. Ne nezajímavé fotografie stále téhož místa, po chvíli začaly nudit. Když se rozjel příběh, byla to síla. Vůbec jsem to na chladném severu nečekala. Nádherná poslední erotická scéna. Skvělá je herečka, která hraje vnučku, je tak přirozená.