Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama

Recenze (178)

plakát

Totem (2017) 

Máme tu slídící entitu, která ohrožuje celou rodinu shazováním předmětů ze skříně a pokud by to bylo málo, přidali scénáristé i psychicky labilní dcerku, skoro jako vystřiženou z filmu Nezvaná, kterou celkem dobře zahrála Emily Browning. Být to jen čisté psycho drama, hodnotil bych lépe. Být to jen čistá duchařina, byl by to jen další tuctový snímek v řadě. Finále může někoho překvapit, ale nevynahradí předchozí hodinu, kdy si duch hraje na matku a dcerka na milující dítě. Kerris Dorsey se tváří skoro pořád stejně a není schopna zahrát pořádně šílenou mrchu, takže to vypadá občas i trochu úsměvně. Z filmu prozradím, že vše nakonec dobře dopadne a to i přes to, kolik lidí ve finále zemře.

plakát

Emoji ve filmu (2017) 

Tak co tu ještě nebylo? Oživlé videohry? Raubíř Ralf. Auta? Auta. Letadla? Letadla. Malé roztomilé potvůrky, žijící v hlavě všech žijících forem života? V hlavě. A co takhle malé roztomilé potvůrky, žijící ve všech inteligentních telefonech? Emoji! K tomu tuctová zápletka, trochu digitálně technologického zpracování, pár známkých herců a kasovní trhák, na který se děti pohrnou, je venku. A vyděláme miliony, abychom mohli udělat dvojku a nebo vymyslet něco jiného. Co třeba vibrátory, které se vydají najít smysl života v malém zapadlém americkém městečku? Na druhou stranu, mohlo to být i horší. Mohlo tam být hodně nesympatických postav, které by co 5 minut zkoušeli zpívat o tom, co že to na plátně zrovna dělají. I když u Vibrátorů by to nemuselo být tak špatný. Nakonec jsem se i pobavil. A nutno dodat, že jsem viděl opravdu mnohem horší pokusy o animák.

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Sony to zkouší do třetice všeho dobrého, nebo špatného. Zvláště, když druhý pokus přerušili, aby to zkusili potřetí. Propojení je poněkud nestabilní, což se vlastně dalo čekat, když se dvě studia pokouší pracovat na jednom projektu. Sony má práva na Spidermana, zatím co Disney má práva na všechno ostatní. Výsledkem je tak něco, co by se dalo nazvat Teen-Spider-man. V Sony naštěstí pochopili, že dvě úmrtí strýčka Bena je víc než dost, takže se rozhodli celou tuhle část přeskočit a získat tak víc času na všechny ty teen blbosti kolem toho. Teen teta May, teen kámoši, teen sexy spolužačka a teen Marry Jane, která překvapivě není zrzka (ale to je jen drobný detail). Multikulturní pojetí, kdy sexy spolužačka je mulatka a Marry Jane zase muslimka, či co, by bylo asi to nejmenší zlo z celého filmu. Ale fakt, že je to celé propletené s Iron-manem, kdy po posledním střetu se Tony Stark projevil víceméně kontroverzně a kdy naverboval Petera Parkera proti jeho přesvědčení (respektive proti přesvědčení všech známých i neznámých Spider-manů (a jsem si naprosto jistý, že zrovna Spider-man by se postavil na stranu Kapitána Ameriky)), už působí trochu lacině a předvídatelně. Mluvící oblek je taková teen alternative Iron-mana. Protože je Spider-man dítě, musí čelit i správným teen padouchům, takže se o proti předchozím filmům sníží laťka padouchů o pár levelů. Samozřejmě, že ve filmu nikdo neumře, protože to by nebyl ten správný film pro teen-cílovou skupinu. Nutno dodat, že Michael Keaton je sympaťák a do role padoucha byl obsazen lépe než hlavní postava Toma Hollanda. Často jsem Keatonovi přál, aby toho otravného teenpavouka rozmáznul a mohl se dostat na úroveň hrdinů, kterých byl hoden. Což se nestalo. No, aby teen diváci měli i komu fandit, je tu i Robert Downey Jr., který vynahrazuje strýčka Bena a má tendenci moralizovat. Tohle je prostě tak příšerná komereční cílovka, až si říkám, že film prostě nemůže být určen pro nikoho staršího 15 let. Snad se brzy vrátí Amazing Spiderman s Andrew Garfieldem a napraví trochu tu příšernou pachuť z mého nejoblíbenějšího Marvelovského hrdiny. Za tohle by někdo v Sony studiu zasloužil ránu do břicha Hulkem. No, ale abych jen nekritizoval, tak teen vtipy nebyly tak zlé a k filmu a cílovce seděli. Dokonce se jim dalo i občas zasmát. To ale nemění nic na tom, že se jedná zatím o nejhorší Spider-man film a možná i o jeden z nejhorších filmů z Marveláckého univerza vůbec (vím, stará Fantastická čtyřka, Elektra, Ghost rider, nasadili laťku hodně nízko).

plakát

Cuky Luky Film (2017) 

Cuky a Luky jsou dvě postavičky, parodující slovenské Paničky, či něco podobného. Jako gagy na pár minut, to nebylo nic tak strašného. Ale ať se přizná, kdo si dokázal tohle téma představit jako celovečerák? Očekávání byla jasná: Odpad. O to lepší je fakt, že to vlastně zase tak strašné není. Jasně, je to kombinace vykradených nápadů a běžných klišé, ale dají se najít i chvíle, které nachází v přehnané stopáži 112 minut i vtipné momenty. Navíc, možná ne pro každého, ale Petra Polnišová je celkem sympatická herečka.

plakát

Transformers: Poslední rytíř (2017) 

Nový Transformeři byli od začátku uvedení do kin hodnoceni dost kontroverzně. A abych řekl pravdu, sám nevím, co si o filmu myslet. Výsledek je totiž takový nějaký šílený. V první řadě je toho ve filmu prostě moc. Dát tolik věcí do jednoho filmu a skloubit je do jednoho funkčního celku, bývá obvykle problém. Díky tomu se ve filmu střídají scény rychleji, než je dokáže běžný divák pojmout. Navíc, aby to všechno dávalo smysl, musí se všechny hlavní i vedlejší postavy zbavit jakéhokoli logického uvažování. Prostě někdo je tam protože tam je a dělá to proto, že to dělá. Hlubší smysl v tom nenajdete. Evoluce od Zážehnice k božské bytosti Quintes také nedostala mnoho prostoru k vysvětlení a tak nezbývá, než se smířit s tím, že věci jsou prostě tak, jak jsou a nehledat v tom důvod nebo příčinu. Akční scény jsou tak nějak bezduché. Špatný střih a přílišné střídání scén působí tak špatně, že si akční scény protrpíte, ale žádný WTF moment se nedostaví. Vlastně jediné WTF se dostaví po skončení filmu, kdy si říkáte, jestli jste vážně sledovali další díl oblíbených transformerů, nebo jen nějakou béčkovou nízkorozpočtovou napodobeninu. Výbuchy a exploze tentokrát MB lehce omezil, což je vlastně škoda, protože bez nich si všímáte daleko více těch nelogičností a nedodělků, které celý zážitek ničí. Jako akční film, který prostě zkouknete, se to dá, ale pokud čekáte další pokračování hlubokého příběhu o zrodu biorobotických mimozemšťanů, bojujících za svobodu, dočkáte se velkého zklamání.

plakát

Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta (2017) 

Velké finále pirátů, které bylo tolik očekáváno je zde. Návrat Orlanda Blooma a Keiry Knightliové a zakončení jejich příběhu. O to větším překvapením je, že, přeto, že se příběh má točit okolo nich, se jejich působení ve filmu omezuje pouze na první a poslední minutu filmu. Že by Disney začal na pirátech šetřit? Obsazení Kaya Scodelario by tomu odpovídalo. Tahle herečka byla prkenná v Labyrintu a není absolutně žádný důvod se domnívat, že nebude prkenná i v Pirátech, což byla její, možná největší šance, jakou kdy dostala. Výraz v její tváři se mění jen když zrovna není na scéně. Takhle nesympatickou herečku jen tak neuvidíte. Brenton Thwaites naštěstí působí daleko sympatičtěji a hlavní obsazení tak nějak zachraňuje. A pak jsou tady staří známí, kteří už jsou v Pirátech kovaní a kteří dělají z filmu něco víc, než jen béčkové fantasy. Johnny Depp v roli Jacka Sparowa je stejný jako vždy, ať už to vnímáte pozitivně nebo negativně. Dokonce i vedlejší role byly zahrány mnohem lépe, než co zvládla Kaya. Dalším problémem filmu je scénář. Ten sice využívá skvěle postavy Jacka a pirátského prostředí, jenže zaostává ve formě příběhu. Jestli čekáte velkolepou bitvu o Karibské moře, jako z Konce světa, tak na to zapomeňte. Boj, stejně jako staré námořní legendy, jsou teď na vedlejší roli. Na to, že se mělo jednat o naprosté uzavření příběhu Willa a Elisabeth se vlastně jedná o podprůměrný výsledek. Třešničkou na dortu je pak potitulková scéna, která absolutně bortí všechny nastavené pravidla. Přijde mi, že studio Disney už neví, kudy kam, a tak se pořád plácají v tom stejném rybníčku s nadějí, že další díl pirátů bude úspěšnější, než ten před tím. Není tak žádným překvapením, že jsou ohlášeni Piráti 66. Nicméně, bude asi překvapením, pokud šestý díl bude něčím vyjímečným. Nebýt Jacka Sparowa, nedosáhla by pětka ani na průměr.

plakát

Vetřelec: Covenant (2017) 

O novém vetřelci a současně nejočekávanějším filmu tohoto roku jsem slyšel a četl spoustu negativních recenzí. Sám jsem tedy byl na Covenant velmi zvědavý, co z toho Ridley Scott vlastně vytvořil. Prometheus byl přijímán kontroverzně, ale mě osobě se líbil směr, jakým se vetřelčí universum vydalo. Není tedy žádné překvapení, že Covenant navazuje přesně tam, kde Prometheus skončil. Covenant odpovídá na otázky, které většina diváků měla po skončení Promethea. Samotný film je pak pojat akčněji a drsněji, než tomu bylo v předchozím díle. Bohužel, jedna věc, která dělala vetřelce vetřelcem chybí a tím je výtvarné pojetí. Dech H. R. Gigera byl děsivý už od samotného počátku a jeho unikátní biomechanický surealismus je zkrátka nenahraditelný. Na Prometheovi sice ještě pracoval, ale ve spolupráci na dalších vetřelčích projektech mu zabránila smrt. A to je vlastně to, co je na celém Covenantu špatně. Děsivý výtvarný styl nelze nahradit ani sebenechutnějšími scénami a velkým množstvím krve. Na druhou stranu, otec vetřelce je zkrátka mrtvý a v rámci možností se s tím Ridley Scott porval opravdu dobře. Události jsou téměř perfektně a detailně propojeny s Prometheem, což je první věc, na kterou jsem se zaměřil, neboť jsem očekával, jak už to u vícedílných filmů bývá, že dojde ke nelogickým střetům mezi díly a skazí celý požitek z filmu. Kupodivu se však nic takového nestalo a tím spíše jsem byl spokojenější s celkovým dojmem. V rímci možností je pak Covenant přesně tím vetřelcem, jakým by měl být a to i na vzdory všem negativním recenzím, které film dostal a které vlastně nejsou tak úplně fér.

plakát

Power Rangers: Strážci vesmíru (2017) 

Pokud jste dospívali v 90 letech, Strážci vesmíru vás jistě neminuli. Tehdy jsem seriál vnímal jako něco úžasného. Problém je, že seriál Strážců patří do 90 let a tam by měl také zůstat, bez dalších připomínek. Pokud si totiž v pozdějším věku seriál pustíte, začnete si říkat, jak jste mohli být tak blbí a sledovat bandu teplých maníků oblečených v šedém neoprenu a papírové kulisy s malýma robůtkama. Filmoví Strážci prošli sice digitální úpravou, nikoli však celkovou. A právě tady je problém. Zatím co Marveloví hrdinové šli cestou budoucnosti, Strážci vesmíru se drží striktně starých zajetých kolejí. Tedy až na pár otravných detailů, jako hláška "Morfujeme!", při každé morfovací scéně a dlouhé minuty předvádění karate. Po digitální stránce je film poměrně slušně zpracovaný. To se však nedá říct o hereckém obsazení a celkovém příběhu, který představuje pouhé béčko mezi sci-fi. Nemám sice nic proti hercům nové generace a Naomi Scott vypadá slušně, ale pořád se to drží pěti barev a to i ve chvíli, kdy jsou vám barvy úplně u zadku. Strážci vesmíru prostě jsou hitem 90 let a tam také zůstanou. Na druhou stranu, pokud se oprostíte od klasiky s úmyslem užít si digitální animace, dostanete lehce podprůměrné sci-fi.

plakát

Resident Evil: Vendeta (2017) 

Skutečný Resident Evil se vrací a ukazuje, že Milla Jovovich není zapotřebí. Capcom má s CGI animacemi bohaté zkušenosti, takže, jak se dalo čekat, po stránce animace není co vytknout. Příběh se vrací k ději čtvrtého dílu a tak nějak navazuje na organizaci Los Iluminados, která byla současně s Leonem S. Kennedym, hlavními prvky. Ve skutečnosti toho ale se čtverkou Vendetta moc společného nemá. kromě toho, že je jejich organize párkrát zmíněna, to není nic jiného, než důvod, proč do pátráni Chris zapojí také Leona. A pak už se jede ta stará dobrá hra ve stylu vystřílej co můžeš, rozdej si to s bosem a odvrať globální katastrofu. Co víc, stekáte se i se starou a dobrou známou, Rebecca Chambers, která původně pochází z prvního Residenta. Tedy, setkáte, pokud jste první díl, který byl víceméně hardcore, vůbec dohráli. Pro fanoušky a lidi, zběhlé v příběhu residenta Evila, je Vendetta nutnost, pro ostatní to bude nejspíše jen průměrný akční animák, který jim nic moc neřekne.

plakát

Život (2017) 

Natáhnout tenhle film na 104 minut je zvěrstvo, už pro to, že ve vesmíru toho moc dělat nejde. Buď hrdinové vesele bojují proti vetřelci, nebo si mezi sebou povídají. Ta druhá část je poněkud nudnější a pomalejší. Nezachraňují to ani herci, jejichž výkony jsou v rámci možností výborné. U mě to ale na celé čáře vyhrává celkem dobře zvládnuté CGI animace, zejména pak digitální zpracování onoho mimozemšťánka, který tak rád zabíjel posádku stanice ISS. Závěrečná minuta je asi to nejlepší z celého filmu, jenže je to jen minuta.