Final

A je to tady zas. velkolepý návrat X-menů, separovaných od ostatních Marvelů, a Disneyů, aby jejich volby a činy nezasáhli alternativní reality. Něco jako zrcadlová realita v Doktoru Strangeovi. A když se nemusíte bát, že narušíte časoprostorové kontinuum vesmíru, můžete svou fantasii pustit ze řetězu. To si nejspíše řekl Simon Kinberg, když psal scénář k Dark Phoenix. A nebo mu Fox řekl požadavky, chceme X-meny a aby to bylo o Jean Greyové. něco jako poslední vzdor, ale jiné. A to si při tom ve scénářích k Budoucí minulosti, nebo Apokalypse, nevedl zase tak špatně. Herecké obsazení je také výborné, jako ostatně u X-menů bývá zvykem a obsazení nováčka v podobě Sophie Turner, hvězdě Hry o Trůny, jistě také nebyl špatný krok. Jenže když ono to celé vyloženě křičí ze všech stran, že nejsou nápady, nevíme, co tam dát, aby to dávalo smysl a aby to bylo koukatelné. Možná pro to si to Kinberg i sám odrežíroval. Jenže co tam vlastně dát? X-meny, jak bojují proti Jean? To tu už bylo v Posledním vzdoru. A koukat jen na to, by sice nemuselo být špatné, ale co dál? Tak nám Kinberg vsunul nějakou druhořadou zápletku a božské moci a mimozemské rase, která po ni touží a v meziřeči se jen tak zmíní o tom, že pak zničí celý svět, aby naši hrdinové měli nějakou motivaci a záporáka, kterého by bylo možné v závěru porazit. A i když v závěru není přímo jasné, zda Jean zemře, její přeměna tak nějak poukazuje na to, že do lidské formy se už asi nevrátí. Tím si ale Kinberg naběhl, beboť na konci Budocí minulosti, když se Wolverin probral, našel dospělé jak Jean, tak Scota. Takže si nejsem jistý, jestli šlo o remake rebootu, roboot rebootu, nebo nějaké alternativní reality, způsobené odkloněním původního vesmíru, ve kterém Thanos neexistuje a tudíž nemůže vymazat polovinu vesmíru? No, jsem zvědavý, jak to bude dál. jistě se zase najde nějaký jiný reboot, který rebootuje tento nepovedený reboot a všechno to pak bude zase dávat smysl. Jsem zvědavý, kdy konečně někdo rebootuje Deadpoola.

Snaha o vzkříšení slavné a úspěšné série. Dalo se čekat, že to jednou přijde. Jenže očekávání přináší často zklamání. ne jinak je tomu i v pokračování, které se odehrává 10 let po smrti Johna Kramera. Na sérii bylo skvělé při nejmenším to, že všechno tak nějak do sebe zapadalo a bylo složité najít logické rozpory. V případě osmého dílu je to ale celé krapet jiné. Dá se říct, že příběh se nikam neposouvá a dává nám pouze informaci o tom, že vedle Amandy, Hofmana a Gordona si John vycvičil ještě jednoho padavana a svěřil mu smysl své síly. Ovšem zatímco John je v celém filmu probírán ze všech směrů, o jeho slavných následovnících ve filmu nepadne ani slovo. Nedozvíte se tak pořádně, co se stalo s tělem Hofmana, nebo zda Gordon sehrál ještě nějakou roli v přípravě. Co na plat. Alespoň že Jigsaw přináší staré dobré pasti a drastické způsoby zabíjení. jenže i tady film trošku ztrácí šťávu a nápady. Jistá genialita a propracovanost hádanek se tak vytrácí v nelogickém rozvržení mezi hlavními aktéry. Koho sakra napadlo dát dohromady lháře, pokrytce, násilníky a zloděje a předhodit je mezi morální dilemata, zda mají zachránit život svým kolegům, nebo sobě? Až na slabší promyšlenost je však Jigsaw, průměrnou zabíjačkou, ve které je alespoň využita původní hudba, což v nejednom divákovi vyvolá vlnu nostalgie a trochu zmírní ten celkový dojem z jisté horké jehly. No, další díly by to mohli trochu vylepšit, pokud budou.

Co uděláte, když zjistíte, že všechny děti na světě jsou Divergentní? Zařadíte je do 5 skupin, podle jejich schopností, které by mohli závidět i X-meni. Jenže z nějakého důvodu si všichni myslí, že být Divergentní je něco špatného a protože všechny děti na světě jsou Divergentní, tak je prostě seberete a odvezete do koncentráku. Jistě by se nabízela i možnost vybudovat obří sofistikované zařízení ve formě Labyrintu, kam děti umístíte a budete se dívat, jak jsou loveni a zabíjeni zmutovanými kyborgy. A nebo je umístit do bojových arén, ve kterých si to děti rozdají na život a na smrt. Na místo toho těm nejnebezpečnějším dáte injekci a ukončíte jejich bídnou existenci. A ty ostatní přiřadíte na dětskou práci, jako je výroba bot, nebo skládání televizorů. Očividně nikdo z dospělých neřeší fakt, že dětem není dovolena reprodukce, což tak nějak logicky znamená, že za pár desítek let by mohla celá lidská rasa vymřít. Ale důležitější je, že má kdo vyrábět boty a DVDčka. Záporák co by mladík s Božským komplexem, je celkem nevyužitý a vyzní ve výsledku jako kluk ze sériové výroby. Chybí emoce a prožití samotného faktu, že vám klečí celý svět u nohou. Na proti tomu, Ruby a vztah s ostatními je stejně tak nevyužit. Amandla Stenberg a její dospívající postavení v postapokalyptickém světě, je tak to jediné, co nějak ve filmu dává smysl a hlavně, na co se dá dívat. Ve výsledku je tenhle nezáživný teen film jen další variací na již existující Hunger Games, Labyrint nebo Divergenci. Oproti zmíněným mu ale chybí vlastní motivace, kterou sama Ruby ve filmu prostě nemá šanci utáhnout. Otevřený konec dává jasně najevo, že by měl být druhý díl.

Keanu Reeves se vydává do Ruska, aby vybavil kšeft za několik mega, i když vlastně nemá nic. A tamhle absurdním rozhodnutí je pak postaven celý film. Na druhou stranu, nic více nelogičtějšího už ve filmu neuvidíte. Reeves cestuje po Rusku, aby našel diamanty. Slibuje kupcům, že je dodá a jako bonus si zajede na Sibiř, kde si to rozdá s Ana Ularu. Film bych v tomto ohledu vlastně označil spíše za lehce erotický, protože detaily a délka milostných scén bylo asi to jediné, co diváka udrží u filmu. Hlavnímu hrdinovi navíc stačí na všechny scény jen jeden jediný výraz ve tváři. A je jedno, jestli zrovna vyjednává s mafiánským bosem, dokončil soulož, nebo dostává od domorodých buranů přes hubu. Někdy bych chtěl vidět s Keanu Reevesem nějakou pohádku pro děti. Všechno špatné na tomhle filmu zachraňuje víceméně jen závěr, který byl logickým vyústěním už od první minuty filmu. A je tak dobře, že scénář nezklamal alespoň v tomhle ohledu. Jinak se jedná o poměrně nudný a nezáživný film.

Po nadprůměrné jedničce jsem čekal, že dvojka přijde s něčím podobně revolučním. Bohužel, nic takového se nekoná. Dvojka je po všech stránkách slabší. Scénář, působí opravdu jednoduše a šroubovaně, obsazení se svezlo na vlně teeneagerských filmů a triky jsou o des slabší. Nepůsobí tím správným wow efektem. Jistě, pořád jde o boje obřích robotů s obřími monstry, ale vedle prvního dílu to působí strašně nedospěle. I Enderova hra vedle toho působí jako psychologický thriller. Trvalo to 5 let a výsledek je jen průměrný.

Marvel nabízí dobré filmy, špatné filmy a pak tak nějak filmy, které vlastně ani nemají co nabídnout, ale točí se, protože zapadají do finálního univerza, ze kterého chce studio těžit. Příchodem Avengers 3 se tak celkem logicky nabízí, natočit film o druhořadých hrdinech, které prostě nemusíte vidět, ale když už je vidět můžete, tak se podíváte. Black Panther patří právě do této kategorie. Ani jako komiksový hrdina, ani jako filmová postava, mě nezaujala, takže mi bylo celkem jedno, jestli ho uvidím. Výsledek byl celkem překvapivě průměrný. Ať už jde o začátek, který se více podobá futuristickému Jamesi Bondovi, nebo druhá polovina filmu, která je vlastně celkem očekávatelná a nenabízí divákovi žádný dějový zvrat, nebo pointu, ale v zásadě je celkem příjemným akčním zpestřením Marvelovského vesmíru. Finální souboj působí až příliš uměla a lacině, na filmy, které Marvel obvykle dělá, ale asi se dá čekat, že do nepovinné odbočky, nebude nikdo dávat tolik peněz, jako do hlavní dějové linie. Obsazení samo osobě bylo příjemné a přítomnost Martina Freemana po celou dobu filmu vlastně i potěšila. I tak Black Panther nenabízí nic, co bychom neviděli už v některé z předchozí Marvelovce.

Finále jedné z nejsledovanějších teen akcí. Ač se jedná o závěr, svým způsobem jde o nejslabší díl celé trilogie. První díl byl i přes svou nelogičnost a absurditu poměrně zajímavou a celkem originální podívanou. Další díly se ovšem od Labyrintu zcela distancovali a zůstal tak pouze název, který by nám divákům měl říct pouze tolik, že se jedná o další díl z tohoto univerza, nic víc. Pár slušných momentů nějak nevynahradí celkově prázdnou akční béčkovku, která ve své podstatě jen recykluje druhý díl a nutí stát hlavního hrdinu proti stejným záporákům, které nebyl ve dvojce schopen zabít (kupodivu je není schopen zabít ani v tomhle díle). Nakonec vše dobře dopadne a všichni kteří měli zemřít, nakonec zemřou. Ale ten nepříjemný pocit z nevydařeného finále zůstane i tak.

přiznám se, že muzikály nejsou zrovna žánr, který bych cíleně vyhledával, tím spíše ne muzikály, ve kterých by měl fugurovat Zac Efron. Ale po slibném začátku jsem se nakonec nechal přesvědčit a podívat se na celý film. A kupodivu, na to, že se jedná o muzikál, jehož písničky dokonce nebyli nadabovány, to nebylo tak strašný. Hvězdný Hugh Jackman měl asi to nejmladší líčení v celém svém životě, ovšem i přes to všechno se mi jeho postava zdála až příliš stará na časovou poslopnoust všech scén. To sice jeho herecký talent nesnižuje, ale působilo to hlavbně ze začátku dost rušivě. Přece jen, představte si, že je vám 16 a chcete si něco vydělat, abyste se mohli ucházet o ruku své lásky a pak střih, je vám 35 až 40 a jdete žádat svou vytouženou o ruku. Dívku z vyšších poměrů, která by již kolem 20 let měla být s někým zasnoubena, ve prospěch rodinného dědictví a zvýšení obchodních možností. No, vzhledem k určité pohádkovosti se to dá překousnout, ale mohlo to být prostě o chlup dokonalejší. Zac Efron působil konečně trochu dospěleji, což se pozitivně podepsalo na tom, že nebyl ve filmu přítěží, který by srážel celkové hodnocení. Písničky občas působili na viktoriánskou anglii trochu moc moderně, ale celkově byli příjemné k poslechu, zvláště, když bylo zvoleno obsazení, které skutečně umí zpívat. Což mě vlastně vede k tomu, že bylo možná i dobře, že nebyli dabovány. Ve výsledku se jedná o příjemný zážitek, který si asi nezopakuju, ale určitě na něj taky jen tak rychle nezapomenu.

Nejsem příliš velkým milovníkem detektivek, nikdy jsem nečetl žádné dílo Aghaty Christie a nikdy jsem neviděl žádnou z dřívějších filmových adaptací a také jsem neměl zrovna v lásce seriálovou adaptaci Hercule Poirot. Takže můj pohled a hodnocení filmu je zcela objektivní a nezaujatý vůči čemukoli, co v minulosti bylo. Udělat z vyhlášené detektivky mega film, bylo trochu zbytečné. Jistě, tolik filmových Es jako Johny Depp, Penelope Cruz nebo Willem Dafoe působí okázale. Jenže jejich využití ve filmu bylo prakticky nulové, snad kromě samotného hereckého výkonu. Jenže ve vedlejší roli? Kdyby byl obsazen někdo špatný, mohlo by to skazit celý film. Takhle byl využit talent skvělých herců, i když sotva z poloviny jejich potenciálu. Film má však předem jasně danou postavu Hercule Poirota, kterého zahrál Kenneth Branagh a jeho pojetí je vskutku jedinečné a neobvykle sympatické. Jako kdybyste se dívali na Sherlocka, v podání Roberta Downeyho Jr. Film až příliš využívá jména slavných herců, jejichž talent zkrátka není plně využit. Ale funguje to od začátku až do konce. A ani přes tu délku jsem se nenudil.

Stejně jako v devadesátkách, si mladí studenti užívají alkoholu, sexu a umírání. Těžko říct, co z toho je lepší. Umírání má při nejmenším jednu výhodu. Halucinace v podobě nevyřešených traumat z minulosti. Ellen Page je celkem příjemným zpestřením jinak poměrně nudného remaku. Digitálně lepší, scénáristicky horší, divácky průměrný.