Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Pohádka

Recenze (173)

plakát

Kancl (2005) (seriál) 

Tohle nebude můj vkus humoru.

plakát

Spider-Man: Napříč paralelními světy (2023) 

Upřímně můžu říct, že se mi chtělo na místě brečet, radostí, protože takový filmový skvost jsem dlouho neviděl. Jedno jediné slovo - úžasnost. Tam je prostě všechno perfektní. Animace jakou svět neviděl, našlapaná hudba, příběh. Skvěle napsané postavy, zápletka, dialogy. Rodinné drama, přátelské drama, osobnostní krize, tohle všechno bylo zvládnuté naprosto bravurně. Není tomu co vytknout, teda až na nasírací konec, kdy to utnou v tom nejlepším. Nezapomenu.

plakát

Transformers: Probuzení monster (2023) 

Co k tomu říct. První ze dvou hlavních pozitiv je naprosto ukázkové a nádherné CGI a druhé plus je skvěle odvedená práce dabérů (samozřejmě v angličtině) záporných postav, kdy nabuzovaly pocit hrůzy a respektu. Představitelé lidské rasy jsou tak nějak OK, i když docela nevýrazné. Emoce nijak extra nefungují, příběh je stále to samé dokola, zbytečné neustálé střílení, které stejně nikomu nic nedělá a uzavřené bitvy jsem si přál, aby už to zbytečně uměle neprodlužovali a skončili to. Tenhle snímek asi neurazí, není to nic strašného, ale patří to do skupiny filmů, které v životě už vícekrát vidět nemusím a velmi brzy na něj zapomenu.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

Můj zaručeně nejoblíbenější sitcom, který i po letech a x-tém znovupřehrání dokáže stále rozesmát, dojmout, či rozplakat. Nejsem sice tak stár, abych mohl tvrdit, že jsem na něm vyrůstal, ale v průběhu svého života jsem jej viděl opravdu hodněkrát a s přibývajícím věkem se mi měnily o oblíbené postavy. 11-16 let Joey, protože je vtipný, 16-22 Chandler, protože je sarkastický a nakonec 22+ Phoebe, protože člověka naučí kašlat na názory ostatních a raději si žít podle sebe samého.

plakát

O princezně z Rimini (1999) (TV film) 

Lepší a krásnější lovestory než většina anglických romantických komedií.

plakát

Strážci Galaxie: Volume 3 (2023) 

Že já blb jsem se nechal nachytat, že by tenhle počin od Marvelu mohl být dobrý. Stejně jako u čtvrtého Thora jsem měl nesčetněkrát chuť odejít z kino sálu. Ani nevím, kde začít. Humor založený na vulgárních slovech - vrchol trapnosti a ubohosti. Nevím, zda je horší, že to přišlo tvůrcům a aktérům jako dobrý nápad nebo že se tomu DOSPĚLÍ lidé v kině smáli. Celá "emocioální žďímačka" malých mývalů nefunguje a celkově je ve výsledku zbytečná. Tím spíše, že vážná scéna zcela ihned přejde do rádoby humorné, což je naprosto stupidní a ztrácí jakokoulov hodnotu. Adam Warlock zcela zbytečná postava a otravná Gamora se změní ve přátelskou úplně z ničeho, bez jakéhokoliv vývoje či kontextu. Hloupé dialogy bez výpovědní hodnoty. Zbraňový systém kopíruje Terminátora či samotného Ironmana a to hned několikrát. Na co se obtěžovat s vymýšlením něčeho nového. Záporák není ani tak záporák, ba naopak má velice rozumnou vizi, akorát horší prostředky, takže taky nic nového. To všechno krásně doplňuje bezpotížová předpovědnost každé scény, takže to nemá žádnou atmosféru, emoce, ani gradaci. Jediné, co opravdu stojí za to, je hudba, která je skrz celou trilogii srdcovou záležitostí, a vizuál, u kterého bylo vidět, že si s tím opravdu někdo dal tu práci a díky nějaké té vizi si s tím pohrál.

plakát

John Wick: Kapitola 4 (2023) 

Ne, nikdy tomuhle holdovat nebudu. Neúprosná nuda, plná tupé akce bez logiky s nulovou výpovědní hodnotou. Jedna hvězdička aspoň za trošku prokreslené postavy.

plakát

Operace Fortune: Ruse de guerre (2023) 

Opětovné bezduché přestřelky a máchání končetinami Stathama, nacpané v naprosto nezáživném a nezajímavém příběhu, který je vyplněn nudnými a nezapamatovatelnými postavami a to celé slepené jakýsimi pokusy o vtipy, které ale vůbec nefungují. Samozřejmě, že žádný dobrý režisér nemůže být vždy stoprocentní, ale tohle bylo od Ritchieho čisté zklamání.

plakát

Kde zpívají raci (2022) 

Upřímně první polovina byla taková pomalá až ospalá a spíše jsem se rozplýval nad tou myšlenkou útěku od civilizace a technologie a žití v harmonii s přírodou. Dýchat čerstvý vzduch, hladit kůru stromů, cítíš vítr ve vlasech, poslouchat zpěv ptáků...ta druhá dostala ty pravé grády a bavila mě o 100 % víc. Velmi zajímavá hlavní postava a všechny vedlejší (kladné) postavy taky velmi příjemné. Osobně mám moc rád tenhle typ vyprávění příběhu, kdy jsme v současnosti a do toho jsou prostřihy na minulost, které ukazují, co všechno k téhle přítomnosti vedlo. Nehorázně mě štve, že se řeší jen viník vraždy, ale nikdy se nehledí na ty příčiny, to je prostě ohavnost, ale takových případů je samozřejmě málo. A jak byl vznešen rozsudek o zproštění viny, tak mě to dokázalo dojmout. Konec taky moc pěkný a důstojný, ale pořád mi tam chybělo nějaké to odhalení, třeba nějaká krátká scéna, jak to bylo, ale s tou mušlí na konci to bylo uděláno hodně pěkně.