Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Pohádka
  • Animovaný

Recenze (6 818)

plakát

Holky to chtěj taky (2001) 

Nakonec jsem dal trojku jak vyšitou. Za prvé proto, že je zde více vtipných situací než třeba v Prcičkách. Více vtipných a vycházejících ze skutečného života. Za druhé proto, že trojice hereček je nesmírně sympatických a krásných. A za třetí proto, že od Němců bych podobné komedie nečekal. Amíci točí jeden podobný film za druhým, ale němčouři? Samozřejmě, že ve snímku převládají hlavně puberťácké vtipy. Však je to také komedie o náctiletých pro náctileté. Ale myslím, že i v pozdějším věku je se čemu smát. Což právě v Prcičkách nebylo tak časté. Samozřejmě, že příběh sám o sobě má spíše trochu rozmazanou dějovou linku a herecké výkony nejsou bůhvíjaké, ale tři hlavní herečky se mi docela líbily, hrály dost věrohodně. Zkrátka a dobře, není to takový průšvih jako třeba český Panic je na nic a podobné filmy.

plakát

Dům na konci ulice (2012) 

Horor? A kde? Mysteriózní thriller - dejme tomu. Ale horor si představuju jinak. Když pominu dlouhé nezáživné minuty ve kterých se děj posouval jen minimálně a nic moc se nedělo, tak můžeme říct, že závěr nám to mírně, ale opravdu jen mírně vynahradil. Postavy na mě působí trochu zvláštně. Na jedné straně jednají naprosto, na (?) horory až překvapivě, logicky a na straně druhé pak jedna nebo druhá postava udělá něco, nad čím zůstává rozum stát. Zvláště pak, když jim jde o život. Celkové hodnocení je slabé, protože až na jednu scénu, při které se fakt leknete, se opravdu ve filmu téměř nic pořádného neděje. Kromě pár útěků vězněné dámy a několika rádoby napjatých scén. A pak závěr. Říká se, že ten patří mistrům, ale protože pan Gott nepřichází, tak je sice trochu napínavý, ale přece jen závěrečných pár minut nemůže nahradit celou osmdesátiminutovou nudu.

plakát

Poupata (2011) 

Strašně těžký film na hodnocení. Protože jsou momenty, kdy si člověk řekne, že je to film na Lva a pak zase, že jde hodně dolů. Za mě výborný V. Javorský. Ale i další herci. Tento herec nicméně převyšuje všechny. Nemůžu dát vyšší hodnocení, díky nelogickému jednání některých postav. Opravdu by pasák prodal striptérku, která mu vydělává peníze jen tak? A ona se následně dala prodat dál? A takhle bych mohl pokračovat. Scénář působí tak, že je spíše nudný, ale podle mě přesně kopíruje běžnou mluvu na této úrovni. Takže výborný. Já bych neřekl, že se jedná o drama, to byl dle mého trochu ústřel, ale spíše docela zajímavý, psychologický film. Taková mikrosonda do života obyčejných lidí. Ale nic víc a nic míň.

plakát

Gotham (2014) (seriál) 

Od první epizody si seriál drží výrazné tempo, které se až do té poslední nezmění. Epizody jsou zajímavé, napínavé a člověka nutí sledovat další a další, aby mu nic neuteklo. Mladý Gordon? Proč ne. Mladý Cobblepot? Proč ne. Jsou postavy, které tvůrcům prostě věříte. A jsou postavy, které jim nevěříte. Tak například Selina a pouliční zlodějka? Pamatuje si vůbec někdo, jak se z ní stala Catwoman? Žena, která do té doby žila jako počestná a úplně normální žena, že by měla být pouliční zlodějkou? A že by se znala s Brucem a o mnoho let později si to nepamatovala? Tak tohle je spíše zajímavost do seriálu. Jinak většinou ale epizody dávají smysl a děj je dost dobře situovaný, aby diváka neustále držel v napětí a opravdu zajímavě se vyvíjel. Samozřejmě, že není možné dávat Gothamu takový význam, aby byl skutečným předobrazem Batmana. Vždyť Bruceovy rodiče zabil Joker, který v seriálu vůbec nefiguruje a jak na konci vyjde najevo, vraždu si objednal jeden z managerů Waynovy firmy, aby zakryl finanční machinace, na které Bruceův otec přišel. A že by si objednal Jokera? Přitom Joker původně zabíjel spíš jako následek loupežného přepadení. No a ještě jedna poznámka. Tvůrci se úzkostlivě snaží, aby nebylo jasné, ve které době se vlastně seriál odehrává. Postavy sice nosí starší kabáty a mávají si před nosem staršími bouchačkami, jezdí starými auty, na druhé straně jak pitevna či některé detaily působí naprosto moderně. A tak až v 17. epizodě se dozvídáme, že Alfréd otevírá víno, o kterém tvrdí, že je hodně staré a přitom to má být lahev ze 60. let. Že by tedy někdy v 90. letech? Kdo ví. To je tak zajímavá věc, kterou tvůrci vymysleli, že si takto pohrávají s časy seriálu, že to byla jedna z věcí, která mě u seriálu držela. Naštěstí, jen jedna z nich. Seriál má být zajímavý, svižný a dějově pestrý. A to Gotham je a proto mě bavil a proto dávám hodnocení vysoké. Na druhé straně ne nejvyšší právě proto, že některé postavy seriálu chybí, jiné přebývají nebo působí v kontextu Batmana nelogicky a taky mě scénáristé trochu matou s tím časem ve kterém se má děj odehrávat.

plakát

Já a robot (2013) (seriál) 

Když jsem šel na toto hodnocení, čekal jsem, že seriál bude o dost níž. Takhle vysoké hodnocení mě teda hodně překvapilo. Seriálů z budoucnosti zase tolik není a tím spíše ne z budoucnosti lidstva na zemi a též budoucnosti robotů. Takže téma výborné, ale zpracování už je horší. Už výběr herců není moc dobrý. Černošský robot působí tak nudně, že i kdyby se svlíkl, předvedl striptýz na vrcholku Brooklynského mostu, myslím, že by to nevylepšil. Vlastně všem postavám chybí tak nějak náboj. To samé se dá říct o jednotlivých epizodách. Dejme tomu, že jsou akční, ale tahle akčnost je nějaký nový druh akčnosti. Jsou akčně neakční. Prostě nezajímavé. Člověk by čekal, že v budoucnosti budou zloduši policii více vzdorovat, že budou více nebezpeční, ale ono ne. Taky rok bych posunul. Nemyslím, že za pouhých několik desítek let bude svět takový, takže myslím, že tvůrci mohli letopočet posunout klidně o sto let. Hudba taky nic moc. Seriál po první sérii působí jako sedmdesátiletý důchodce, který jde přes přechod a zrovna nikam nespěchá. První série je dost unylá, tak jsem sám zvědav, zda se tvůrci odhodlají ke druhé.

plakát

Skandální odhalení (1994) 

Já fakt nevěděl, jaké hodnocení filmu přidat. Do poslední chvíle. Protože je zde hodně ale a hodně protipólů. Tak například Michael Douglas mi připadá v některých momentech jako Pierce Brosnan, který svého času řekl, že by v bondovkách mělo být více sexu, protože akce je tam vždy víc než dost. Protože pokud on nemá ve svém filmu sex, tak nejspíš není spokojen. Alespoň tak to na mě působí. Sexuální scénu si s Demi Moore doslova užívá. A z větší části to nejspíš taky dobře hraje, protože je to kvalitní herec. Ale na druhé straně...kdo by si neužíval. Demi Moore je v tomto filmu možná nejkrásnější ze všech svých rolí. A ta sexuální scéna je jedna z nejlepších v historii filmu, alespoň dle mého názoru. Nejde totiž jen o to, kolik toho herci ukážou, nebo jak dlouho souloží, ale o to, jak je scéna erotická a jaký má náboj. Jinak ale značně pokulhává scénář. Řekl bych, že je místy dost neohrabaný. K tomu děj. Chvíli se vše odehrává v rychlém sledu a pak zase následují nudné pasáže. Sexuální obtěžování je rychle vyřešeno, pak se chvíli nic neděje a až konec je zajímavým vyvrcholením. Každopádně ještě jedna poznámka. Ta erotická scéna je stejně poněkud nelogická. Chlap jako hora sice stále opakuje ne, ne ne, ale přitom si ho nechává v klidu kouřit. Pak se na Demi dokonce vrhne a roztrhne jí šaty, aby ji odmítl a u výslechu se o tom ani jeden nezmíní. Kdyby M. D. sex nechtěl, myslím, že by Demi rozhodně dokázal odmítnout razantněji. Takhle to ale vypadá, jako by měla sílu jak deset chlapů. No, nakonec jsem zvolil toto hodnocení, ale thriller bych tomu tedy neříkal.

plakát

Da Vinciho démoni (2013) (seriál) 

Zprvu se seriál jevil jako kupříkladu Spartakus. Hodně sexu a málo skutečné historie. To první bylo omezeno, naštěstí ke kvalitě seriálu, to druhé zůstalo. Samotný seriál se s každým dílem stával zajímavější a zajímavější. Děj nejprve vyklusává jako lehce zraněný hřebec, ale pak jakoby se zázračně uzdravil běží doslova tryskem. V každé epizodě se sice nevyhnou tvůrci několika hluchým místům, naštěstí jich ale není mnoho. Herci jsou věrohodní a svým postavám dodávají jako historický efekt, tak naštěstí i trochu dynamičnosti. Na druhé straně, to je jeden z důvodů, proč jsem nedal vyšší hodnocení. Historická věrohodnost pokulhává. Leonardo je doslova za den schopen vytvořit cokoli a kdykoli a vlastně z čehokoli. Postupně to na vás působí dojmem, že z krabičky sirek je schopen udělat plovoucí koráb. Myslím si, že tak daleko jeho historický předobraz skutečně nezašel. Ale co, jde přece o seriál a kdyby se točilo tak, jak to doopravdy bylo, nevím, zda by to někoho zajímalo. Protože historie byla asi o dost nudnější. Tak nakonec ještě chválím vynikající hudbu. Perfektně se hodí k historickému seriálu. Má tajemný starobylý podklad a přesto nepůsobí nudně a nezajímavě. Jsem zvědav na další sérii.

plakát

Žiješ jenom dvakrát (1967) 

Thunderball byla první bondovka, která se mi skutečně líbila. Ty před ní ani tato mě bohužel nezaujaly. A důvod je pořád stejný. Tady se zase opakuje. Málo akce. Dlouhé nezáživné monology, mnoho japonského milování, a nakonec žádná bůhví jaká bitka s hlavním padouchem. Ten je naopak zlikvidován velmi rychle. A bondovce nepomohla ani závěrečná obří přestřelka. Zkrátka a dobře, tohle úplně nevyšlo. Uvidíme, co dalšího nám naservírují.

plakát

Top Gear speciál: Napříč Itálií (2014) (pořad) 

Opakoval bych se, protože napíšu podobné hodnocení jako u jejich výletu Napříč Evropou. Za prvé, chybí mi J. May. Dále Clarkson stále neumí prohrávat a vždy musí být po jeho. A Hammond se stále chová jako malé dítě, které když nedostane Boloňské špagety, bude s nimi otravovat tak dlouho, dokud už to není ani vtipné ani zajímavé, ale otravné...neskutečně otravné. Každopádně Itálie je krásná a i auta jsou tentokrát lepší. Líbí se mi zničení Ferrari v prachu a potu Clarksona a Hammonda. Jinak je to opět takové nemastné neslané. Úsměvné momenty střídají ty trapnější....

plakát

Odysseus (2013) (seriál) 

Celý seriál jsem dokoukal s největší obtíží. Tohle je opravdu slabé slaboučké pojetí. Dokud se Odysseus nevrátí, což jsou tak 3 nebo 4 epizody, tak je to jedna velká opakující se nuda. "Penelopo, musíš si mě vzít a já se stanu králem, bo Odysseus už je pod drnem." "Nevemu, nevemu, ty si prase, počkáme si na Odyssea až se vrátí." Druhý den stejná scéna a další zase a tak dále a tak dále. Až se konečně milý panovník vrátí. Události se konečně dávají do pohybu a v seriálu se začíná něco dít. I tak ale velmi vázne scénář. To je totiž velké dilema všech historických filmů a seriálů. Udělat zajímavý dramatický scénář, ale pominout fakt, že takto se v té době asi nemluvilo? Nebo napsat scénář trochu nudnější, ale za to přesný odkaz tehdejší mluvy? Ve Spartakovi to například vyřešili prvním případem. Zde tím druhým. A hned je vidět rozdíl. Spartakus je seriál velmi sledovaný a mnohem zajímavější. Tady je to spíše scénář profesorky přesný, za to však nezáživnější. Mě teda nepřesvědčili ani lokace, tedy jedna pláž, jeden kopec se třemi stromy a pak pokus o repliku paláce. Nevím jaké náklady byly na seriál potřeba, mě ale přišlo, jako by se snažili filmaři co nejvíc ušetřit. A je to poznat. Jak jsem říkal na začátku. Tohle je jako by jste čekali, že když si objednáte čaj s rumem, dostanete čaj s rumem. Ale vy dostali jen ten čaj.

Časové pásmo bylo změněno