ostravak30

Škoda, že Kristina Jelínková nehraje častěji. Je nejen talentová, ale také nesmírně sympatická. Co se mi ale nelíbí je drak. Ten se moc nepovedl, ovšem s chrlením ohně to vylepšili. Stejně povedená je i maska Aničky. Zajímavé pak je, že když přijíždí král Štěpán na hrad a prší, tak přesto hoří dál pochodně. Pohádka je lehce zdlouhavá, ale jinak docela pěkná.

Asi se tato verze skutečně více blíží knize, nepopírám to, knihu jsem nečetl. Ovšem právě pro absenci knižního srovnání můžu porovnat obě verze Babičky, které jsem viděl. Tu z roku dvacet jedna asi už nikdy vysílat nebudou. Barunka a Babička je mi více sympatičtější právě v mladší a barevnější verzi. U Barunky je to ještě pochopitelnější, když ji hraje úžasná Libuše Šafránková, která se mimochodem narodila až třináct let po natočení tohoto filmu. Naopak Viktorka se více povedla zde. Ve verzi z roku sedmdesát jedna je to doslova blázen. Tady ji stvárnili jako opravdovou nešťastnici docela poeticky. Ovšem v mladší verze se zaměřuje spíše na vykreslení vztahu mezi Babičkou a Barunkou, což zde chybí. Pouze Babička v závěru na Barunku čeká. A také se mi nelíbí poněkud useknutý konec.

Hned na úvod mě překvapilo, kde se vzala Lenka Jelínková, neboť ji vůbec neznám. Není divu, její herecká filmografie široké spektrum zrovna nenabízí. A důvod se nachází asi ve filmu Únik z okovů, který je odpovědí na otázku, kde všude ještě klasický herec je ochoten hrát. V něm hrála mj. i Eva Decastelo. Lehce zapomenutá pohádka, nejspíš i díky hlavní představitelce princezny, která ale celkově vlastně není špatná. Vždyť i ústřední píseň je pohádková a mě se hrozně líbí, na to, že jsem ji v podstatě neznal a nikdy neslyšel. Výborná je také postava Jiřího Menzela jako malíře. Je to totiž jediná humorná postava. Zkrátka jde o romantickou pohádku s klasickými pohádkovými motivy.

Kolikrát profesor Karas vysloví heslo a zároveň název filmu, to jsem nespočítal. Jako by chtěli tvrůci zdůraznit hlavní motiv snímku, který mě zase tolik nezaujal. Jistě, našel jsem několik úsměvných věcí. Hugo Haas byl skvělý, do role se hodil. Mě zaujala také mladinká Adina Mandlová. Ale to mravní poučení v závěru. Víte, když si uvědomíte, jaká ve skutečnosti byla doba první republiky - ač stále dokola opakuju, že ji miluju, a jak se chovali sami herci a vůbec slavné osobnosti, pak vám opakování mravnosti přijde docela úsměvné.

Film je vlastně zajímavý jen pro jednu jedinou věc. Je vyprávěn retrospektivně a tedy sledujeme kroky vražedkyně krok po kroku místo běžného vyšetřování. Ovšem...zaráží mě jedna věc. Do poslední chvíle jsem si myslel, že Eva Martina Horáka otrávila. Jenže ona ho zabila elektrickým proudem. A to je věc vskutku podivná. Vyšetřovatelé totiž okamžitě uzavírají případ s tím, že se opil a přehnal to s prášky. Nejsem sice kriminalista, pouze sečtělý divák kriminálních seriálů, ale mám pocit, že by museli najít na jeho těle známky po úrazu elektřinou, tedy popáleniny ač drobné a tedy sebevražda nedává smysl. Buď tedy vyšetřování odflákli, anebo to tvůrcům nedošlo. Kdo ví. Každopádně s šokujícím závěrem přišli tvůrci až na opravdový závěr, takže počkat se vyplatí.

Je to pohádka s mnoha zvraty, ale to je asi tak vše, co činí skutečnou dramatickou linku. Osobně mohu říct jen tolik, že pohádka zapadne do průměru, protože scénář je mátožný stejně jako herecké výkony a vývoj postav.

Vzhledem k tomu, jaký věkový rozdíl je mezi Klárou Issovou a Milanem Bahúlem - rovných osmnáct let, tak ta pohádka ztrácí hned v úvodu na klasické pohádkovosti. Mě ovšem zaujaly autentické záběry pádu lešení, to je vskutku neobvyklá věc do pohádky. Co mě zaujalo méně byly dialogy. Určitě v minulosti neříkaly rande, jako říkají pradleny. A Pavel Kříž zase, že by stála za hřích.

Moc pořádných historických filmů u nás natočeno nebylo. Nepočítáme-li pohádky, odehrávající se v různých časech. Bavíme-li se ale o filmech se skutečnou historickou zápletkou někde ve středověku, v tomto případě tedy v novověku, tak ty nám citelně chybí. A tvrdím to i dnes. Faktem zůstává, že za minulého režimu se jich natočeilo víc než dnes. Asi už doby strašně staré nejsou tak atraktivní. Poslední propadne peklu je tak jeden z mála další filmů s trochu podivnou zápletkou, která lehce odkazuje v pohádce, ale svým průběhem se od pohádky odlišuje dost podstatně. Řeknu upřímně, že mě film bavil tak napůl. Taky Michela Kudláčková asi předvedla nejlepší výkon svého krátkého hereckého života. Jinak jsem jí totiž vždycky měl za uječenou protivnou holku. Líbily se mi ale ty zpěvné písničky, které jako by skutečně byly napsány v době, kdy se příběh odehrává.

Podle mě se jedná o jeden z nejlepších filmů Tomáše Holého. I proto, že zase v tolika snímcích ho vidět nemůžeme. Pravdou je, že když jsem se podíval na jeho hereckou filmografii, teprve jsem si uvědomil, jak moc se mýlím. Měl jsem za to, že hrál ve větším počtu snímků. Mám tuhle komedii strašně rád. Nejen pro nesmírně sympatické obsazení a krásné prostředí, kde se natáčelo, což právě u letních komedií docela vyžaduji. Ale také právě proto, že mám rád letní komedie. A tato je navíc i dnes, po více než čtyřiceti letech, stále vtipná. Podle mě je dokonce lepší než první díl. Lepší je hudba, vtipné rozhovory i vtipy samy o sobě.

Tahle pohádka od počátku nemá ambici bavit na úrovni standartních pohádek. Tudíž je také nutné ji tak brát. Podle mě se povedly pohádkové songy. A tím pádem se zapojili zpěváci, což je vskutku originální. Zpěváci v pohádkách hráli a hrají výjimečně, ale je lepší, když písně zpívají profesionálové než je krákají herci s talentem pouze hereckým. A ještě oceňuj, že je film natočen venku a ne vevnitř. To by mu uškodilo ještě víc. Mě zaujalo, jak na začátku Karel Černoch polil mlékem jedno ze svých dětí. Nebo, když starý muž oslovuje u jabloně Plaváčka, ač ten se mu vůbec nepředstavil. A Staník Hložek zase zpívá, že "město se topí černí", ale následující záběr na zámek to nepotvrzuje. Žádná čerň není vidět. Když jde Plaváček zpět, nepotkává všechny v pořadí, v jakém se mu objevili na cestě k dědu Vševědovi. To jsou drobné chybky. Pokud má však vaše dítě rádo hudbu jako to moje, pak si přijde na své i díky příjemným exteriérům.