smajki

Velmi dobře koukatelné akční krimi s vynikajícím obsazením a super soundtrackem. Norton má sice podle mě navíc a v téhle roli to mohl dost dobře prokázat, ale Wahlberg a ostatní to dotahují. Děj je svižný a nenudí, plán loupeže zajímavý a Charlize Theron je jedním slovem úchvatná. Přirovnání k Dannyho parťákům je určitě na místě, ale myslím, že Italian Job se bere trošku vážněji, kdežto parťáci jsou chvílemi točení jako čistokrevná komedie. Nic to ovšem nemění na tom, že jsem se výborně bavil.

Docela dobře nastíněná zápletka, celkem silná atmosféra a výborný Will. To vše na mě působilo dojmem vysoce kvalitní podívané. Ovšem až do chvíle, kdy se na scéně objeví "nakažení". Škoda, při scéně v temných chodbách domu, kam se zaběhne pes jsem měl i strach, ale když jsem uviděl tváře nakažených, chtělo se mi spíš smát. Z realistického thrilleru/dramatu se tak stala ne příliš povedená rádoby hororová pohádka pro děti. Na jednu stranu jsou nakažení prudce agresivní a neovladatelní, na druhou stranu jeví velmi výrazný respekt a poslušnost k svému "vůdci". To mi trochu zavání logickou chybou. Samozřejmě, že za konec jsou plusové body, nicméně pořád je to tak 3,5.

Co k tomu napsat? Snad jen, že Orwell byl génius a asi i trochu magor, protože tohle vymyslet normální člověk nemohl. Před shlédnutím jsem samozřejmě četl knihu, protože myslím, že tohle by si měl před smrtí přečíst každý. Všudypřítomná deprese, bezmoc a strach se prolíná s téměř neustálým pokušením a pochybami a předpovídá neblahý konec hlavního hrdiny i celé společnosti. Klobouk dolů před takto kvalitním zpracováním veleúspěšné knižní předlohy, což není vůbec lehký úkol. Velmi emotivní a mrazivé.

Samozřejmě, že s Orwellovým literárním klenotem 1984 (ani jeho filmovým zpracováním) se Equilibrium nedá dost dobře srovnávat, nicméně inspirace je zde zcela jasná. Přiznám se, že představa a nastínění totalitního státu a režimu v takovéto a obdobné formě ve mně vždy vyvolává silný emocionální zážitek a způsobuje mi husí kůži. Dle základní myšlenky, že kdo cítí, musí být vržen do procesu, by mě jistě cleric okamžitě a bez soudu eliminoval, neboť mé pocity byly silné. Paradoxně se mi film líbil více po stránce dějové než vizuální. Některé akční a bojové scény mi až moc připomínaly Matrix (a nijak zvlášť kvalitně zpracovaný) a finální souboj s Otcem, který vlasně nebyl nijak dlouhý, ale svou monotónností se příšerně vlekl, mě nebavil. Ale 4 hvězdy si snímek zaslouží.

Jako každý správný fanda fantasy žánru a Cristiana Balea jsem prostě do kina musel. Po shlédnutí jsem si říkal, že kdybych jednou na smrtelné posteli přemítal, co stálo za to vidět a co ne, tak bez tohohle bych se obešel. Před projekcí mi dvou a půl hodinová stopáž u fantasy nepřišla nijak přemrštěná, ale byl jsem vyveden z omyllu. Mohu jen říci: To bylo dlooooouhé! První cca 3/4 hodiny (až do okamžiku, kdy se Mojžíš dozvídá, že se pravděpodobně narodil jako hebrejec) byla naprosto zbytečná a normálně bych ji vystřihnul. Co dál? Jo, jasně, Joel Edgerton alias Rames naprosto nudný a totálně bez charismatu, v bitvách ani kapka krve (snad jen možná občas člověk díky nesmyslému střihu zahlédl trochu kečupu na meči) a u některých soubojů bylo jasně vidět jak moc máchají a bodají vedle - hodně špatné zpracování. Poslední, co mi ještě dost vadilo je od Sigourney Weaver a Bena Kingsleyho dohromady vyřčených asi 5 vět. Naproti tomu novodobě zpracované biblické téma mě celkem bavilo a některé efekty byly povedené (zejména 10 egypstých ran). Použiji-li osvědčené schéma "součet děleno počtem", vzejde mi z toho široký až slabší průměr. Takže cca 2,5 nebo trošku míň.

Fenomenální režie a střih, vynikající výkony De Nira, Pesciho a Stoneové. Všechno je to o skvělém příběhu, špinavých prachách, chlastu, koksu a brutalitě v té snad nejsyrovější podobě. Především scéna z kukuřice byla tak skutečná a brutální, až mě mrazilo v zádech. Tří hodinová stopáž u téhle náramné podívané u mě nebyla žádným problémem. Nemůžu se tak nějak ubránit srovnání s Kmotrem, který je dnes již naprostým kultem. Nicméně musím říct, že Casino je pro mne z mého čistě subjektivního pohledu ještě o ždibec lepší, možná díky své vyprávěcí formě. Dám si pár dní a podívam se znovu.

Hodně dobrá gansterka netradičně z prostředí amerického prdelákova s dobrým obsazením. Guy Pearce je hodně ujetej a totální magor, jeho výkon byl pro mne byl tím nejvýraznějším. Shia LaBeouf se taky snažil, ale do tohohle žánru a příběhu mi prostě moc neseděl a trvalo mi, než jsem si zvyknul. Tom Hardy předvádí nejdrsňákovitějšího drsňáka, moc toho nenamluví a když, tak jen něco mumlá pod vousy. Drtivá většina filmu byla vynikající (především rvačky a obecně syrové násilí byly ztvárněny skvěle) až do závěrečné přestřelky, kdy po sobě prostě všichni šijou bez toho, aniž by se nějak zvlášť kryli ve stylu Patriota, Hardy vyloženě jde kulce naproti, protože si asi myslí, že je jednou z předchozích inkarnací Vyvoleného. Nebýt téhle scény a té poslední "rodinné" scény u stolu, kdy Hardy vypadá a čumí jako totální retard a pak bezdůvodně vleze do ledové řeky, dal bych plné hodnocení. Ten konec to prostě zabil.

Ani trojka mě nezklamala. Bylo tam vše, co jsem čekal a požadoval. Není mnoho trilogií, u kterých by byl každý jeden díl řekněme podobně kvalitní jako ostatní, ale u Hobita tomu tak je. Pravda, uznávám, fantasy žánr má pro to asi větší předpoklady než kterýkoli jiný žánr, ale to je vedlejší. Efekty opět skvělé a příběh mě příjemně bavil. Jediné, co bych snad výrazněji vytknul je, že z Legolase udělali už opravdu úplně ultra elfího ninju, pro kterého prostě neexistuje problém nebo překážka (nebo fyzikální zákony), ani když stojí na padajícím mostě a kameny se mu propadají pod nohama. To už bylo i na mě trochu moc a to jsem v rámci tohoto žánru hodně, ale hodně tolerantní. Jiných větších námitek nemám. Sečteno a podtrženo, Hobit je pro mne určitě lepším a zábavnějším počinem než Pán prstenů. A není to jen proto, že nesnáším Elijaha Wooda :)

Hodně očekávaný film s velkými očekáváními. Asi budu jen jeden z velmi mála kritiků, ale nemohu jinak. Po vizuální stránce je snímek úchvatný, ale krásná podívaná bez kvalitního příběhu je pro mne totéž jako krásná žena bez špetky inteligence (na chvíli Vás pobaví, ale po čase je to na skok z okna). Mě prostě děj přišel dost slabý a bez silnějších okamžiků a ani herci bůh ví co nepředvedli. Jirka si tam poletuje jakoby mu to tam patřilo a Sandra bez větší znalosti vesmírné techniky nakonec dokáže sama ovládnout čínský modul a v srdcervoucím happyendu doletět zpět na rodnou hroudu někam do tropického ráje. Nic jiného něž průměr a klišé..

Není to typická Funésovka, kde malý velký Luis hraje prim, ale už od dětství patří k mým nejoblíbenějším. Příběh ukazuje s velkou dávkou nadsázky a absurdity příběh britských letců sestřelených nad okupovanou Francií, kteří vlastně ani žádnou misi neplní, ale jen se s pomocí pár dobrých francouzů snaží dostat z nacistického sevření zpět do rodné Anglie. Kromě hereckých výkonů Funése a Bourvila bych ještě zmínil krásné Marii Dubois a Andréu Parisy.