smajki

Kult, pojem, životní filozofie. Asi tohle pro mě znamenají Přátelé. Jistě mi všichni, kteří už seriál viděli několikrát, dají za pravdu, že pobaví i po stoprvním shlédnutí. Dětinský Ross, vtipálek Chandler, sukničkář Joey, pořádkem posedlá Monica, naivní Rachel a praštěná Pheobe je partička, která se mnou bude celý život. U každého dílu se vždy zasměju, u posledního vždy pobrečím.

Mig, mig....Tohle je můj nejoblíbenější seriál od Looney Tunes, srdcová záležitost už od dětství, kdy jsem příběhy kojota Willieho a rychlokukačky hltal víc než kakao. Příjemná nostalgická vzpomínka, ach.

Rowan je ve své životní roli nesmrtelný, bezkonkurenční a skvělý. Jeho řeč těla a obličejové grimasy jsou nenapodobitelné a nezvládl by je ani podobný komik s gumovou držkou Jim Carrey. Je to král současné "němé" grotesky a pan Chaplin by byl jistě hrdý, že i v moderním informačním věku má tento žánr své místo. I těch krátkých 20 minut vždy zahřeje u srdce :).

Britské sitcomy a obecně britský humor příliš nemusím, ale Červený trpaslík už neodmyslitelně patří k mému životu a naprosto jsem si ho za ty roky zamiloval. Všechny postavy mají své kouzlo, úroveň a osobitý humor. Nikdo z nich netrčí v pozadí, jak tomu bývá u 99% jiných komediálních seriálů. Viděl jsem to asi 50 krát dokola, ale dodnes (i když samozřejmě vím, jaká hláška bude následovat) se s chutí zasměju. Je to díky skvělým výrazům a řeči těla všech představitelů a taky skvělému dabingu (v angličtině jsem viděl pouze 10. sérii). Spousta hlášek se dá použít i v běžném životě a vždycky pobaví. Děkuji mnohokrát Arnolde, Davide, Kocoure, Krytone a Holly.

Relativně nový americký sitcom, který je už ale dnes vlastně kultem se svým širokým marketingem propagujícím reklamní předměty s motivy seriálu i herců samotných. Prostředí života geniálních vědců a jedné krásné servírky je pro mě velmi příjemným oživením už lehce prošedivělého komediálního žánru a jednoznačně nejlepší počin poslední doby ze škatulky sitcomu. Fanoušci HIMYM dále nečtěte, protože je to pro mě nesrovnatelná liga. TBBT jede na šestku a dosahuje maximálky, kdežto HIMYM nemůže zařadit ani trojku, protože se mu porouchala převodovka. Knock, knock, knock, jen tak dále.

Tohle je ten typ nekonečného (doufejme) seriálu, na který se chce člověk dívat celý život. Ne Ordinace, Cesty domů, Ulice nebo jiné jihoamerické perly kinematografie vážení páni scénáristé!!!

A opět jeden povedený remake dle slavné comicsové předlohy. Filmy s jednotlivými superhrdiny se mi vesměs hodně líbily, takže vidět tyhle postavičky spolu na jednom plátně pro mě bylo úchvatné. Tohle prostě mělo všechno co jsem chtěl. Zápletku, bohatou akci a skvělý humor. Loki je opět super cvok, Tony, Thor, Bruce, Steven, Natasha a Clinton spolu nejdříve moc nekamarádí, ale pak je semkne smrt agenta Coulsona. A od té chvíle už řežou, mlátí a ničí všechny nepřátelé, na které narazí. Výborné byli i konfrontace mezi jednotlivými hrdiny (Ironman vs. Thor, Thor vs. Hulk) a samozřejmě nejskvělejší scéna Hulk vs. Loki. No prostě celý děj mě velmi bavil a já si chrochtal blahem. Už se nemůžu dočkat druhého dílu.

Když řeknu, že během filmu jsem spotřeboval mnoho kapesníčků, může to vyznít tak, že jsem sledoval naprosto jiný "žánr". Uvedu to tedy na pravou míru, kapesníčky sloužily pouze ke stírání slz po sice mnohdy až příliš citově vyděračných, přesto silných scénách. Když jsem viděl v popisku filmu jeho délku a žánrové zaměření, přiznám se, že se mi do něj moc nechtělo. Jsem rád, že jsem se přiměl ho pustit. Příběh Rizvana a Mandiry mě zasáhnul a s jejich charaktery jsem se téměř okamžitě lidsky ztotožnil. Nejsem si dodnes jistý jestli je film propagací amerického potlačovaní muslimství a terorismu po 11. září nebo naopak přímá propagace islámu, ale to asi pro příběh není až tak podstatné. Ale je zde skvěle zachyceno, jak se vlastně z minuty na minutu z milého muslima, kterého má jeho okolí rádo, stane veřejný nepřítel číslo jedna jen pro jeho barvu pleti a vyznání přesto, že se s útoky na WTC nijak neztotožňuje a neuznává je (to je ale samozřejmě zaslepenému stádu jedno). Po té, co ho jeho milovaná Mandira opouští, se Rizvan vydává na neuvěřitelnou pouť ze San Franciska až tváří v tvář americkému prezidentovi, aby mu sdělil, že se jmenuje Khan a není terorista. Na své cestě potkává snad všechny možné druhy lidí a charakterů a ochutnává mnohdy až příliš drsnou realitu života. Pro mě vskutku krásný příběh. A to jsem ani nezmínil, že výkon Shahrukha Khana je naprosto famózní. Možná mě někteří ukamenují, ale pro mě byl lepší než Dustin Hoffman v Rainmanovi. Howgh.

Tady vlastně není moc co hodnotit. Film jsme jistě všichni viděli nejmíň 20 krát a já ho rád uvidím vždycky znovu. Film je tak trochu oslavou neuvěřitelného životního příběhu muže, řekněme ne příliš bystrého s duší dítěte, ale o to více srdečného a až roztomile naivního, který si v životě prožije posměch, štěstí, smutek, lásku, smrt svých nejbližších, prostě vše, co si pro nás osud může připravit. Málo který film mě dokáže i po Xtém shlédnutí dojmout k slzám a to je v daném žánru ta nejvyšší známka kvality. Není náhodou, že výborný scénář, hudbu a režii pozvedl na filmový Olymp právě Tom Hanks. Vím o něm totiž už dávno, že je to skvělý oscarový herec. Běž, Forreste!

Mám velmi rád psychologická mysteriózní díla a tohle je v daném žánru a tématu určitě jedno z nejlepších jaké jsem kdy viděl. Herecké výkony hlavních představitelů jsou výborné a Pittovi bych toho skvěle roztěkaného cholerického cvoka klidně věřil. V tomhle filmu je všechno správně a celé to dotahuje k dokonalosti výborný hudební doprovod, který skvěle podtrhuje zmatečnost nebo syrovost všech scén. Dalším velkým pozitivem je, že příběh nekončí happyendem, což tady velmi oceňuji, neboť co se jednou stalo, nelze už změnit...Hodnocení bez ztráty kytičky.