Formanka

Normalizace jak bič, ale nemůžu si pomoct, fakt mě to bavilo :)

* za jeden Shakespearovskej vtip. Herci neumí hrát, scénář neuznává logiku ani gradaci, pointa (jestli se tomu tak dalo říkat) divákům došla asi o 20 minut dřív než měla, v každym případě asi o měsíce dřív než hlavní postavě. Kupa WTF momentů mě nakonec přivedla k tak hysterickýmu smíchu, až mi tekly slzy. Nejen scénář nemá logiku, ale ani jednotlivý záběry...ech, zjednodušim to: Dlouho jsem neviděla něco tak blbýho a nechtěně vtipnýho zároveň.

Není to zábavný, děj se sune odnikud nikam. To, co fungovalo ve Slunce, seno, je tady už jen vykrádáním zmiňovaný slavný trilogie. Ale kdyby ta čórka aspoň stála za to, kdyby měla aspoň nějakou minimální úroveň. Čekala jsem, že to bude zlý, ale i tak jsem překvapená. A je mi to líto, protože Z. Troška smysl pro (dobrej) humor má, nebo přinejmenším měl.

Přečetla jsem si pár komentářů a nedalo mi to. Tenhle pořad není o feminismu, pokud za příklad feminismu nepokládáte právo žen veřejně a svobodně se vyjadřovat. Co mi připadá zajímavý, většinou nejsou rozhovory moderátorek, ale jejich povahy, to jak se která prezentuje, co si dovolí, jak reaguje. Vlastně takovej souboj, resp. kooperace rozdílných charakterů; pro psychologa lahůdka :) Jedna je vulgární, každýho přeřve, s inteligencí to taky neni valný, ale řekla bych, že je možná nejoblíbenější. Dvě jsou relativně seriózní (novinářky?). Sharon Osbourne, čert to vem. Ale kdo mě tam opravdu baví a paradoxně dostává nejmíň prostoru, je Sara Gilbert. Její příspěvky mají hloubku, názor, je vidět, že má načteno, přemýšlí o věcech, no jak říkám, právě tenhle typ chování a přístupu má prostoru nejmíň, což jednoznačně vypovídá o kvalitách pořadu i o cílovym publiku. Shrnuto podtrženo jako kulisu k jiný činnosti si to klidně a ráda pustim.

Už jen ten začátek, kdy hippie Ježíš s Magdalenou, Pilátem a spol. vylézaj na poušti z autobusu...moje filmový srdce slintá blahem.

Jako kulisa k jiný činnosti je to fajn. Vážně.

Vadí mi ve filmech amorální pointy. Nepřekáží mi, pokud vyhrajou ty "zlý" a ta neférovost je přiznaná, ale prezentovat hnusnej podlej závěr jako to nejlepší nejčistší vyústění pro všechny? Je jedno, že jde o komedii. Nevěra šlape po všem, hlavně po tom křehkym čemsi, co dotváří lásku mezi partnery a co je základem toho citu. Krásná Vica hrála podle mě psychopatku...už se v tom nebudu dál rejpat, ale i když jsem se párkrát zasmála, bylo mi z toho filmu smutno.

Allenovo nadšení je nakažlivý, mám ho ráda :) Jen mi tenhle supervyfantazírovanej příběh připadal tak tochu sešitej horkou jehlou. Mohlo to být ještě promyšlenější, komplexnější. Někteří herci se moc nesžili s charaktery, který hráli. Zvlášť Hamingway mi neseděl, hraný charizma není charizma. Typický Allenovský vtípky jako tradičně okouzlující, zvlášť rozprava nad obrazem Adriany a scéna rozchodu se snoubenkou. "Inez, mě oblbnout můžeš, ale Hamingwaye ne." Mám ho ráda :)

I'm loving it, papapapapaaa. Neskutečně sexy James Stewart, kdo by to byl řek. Motýli v břiše...vztah podobný scénáři jsem prožila a zažívám. A je to prostě krása, vztah i film :)

Kdyby po mně šel psychopat, určitě bych sbalila rodinu a odjela na konec světa daleko od civilizace, aby mi opravdu nikdo nemohl pomoct. A kdyby psychopat zabil lidi v mym domě, rozhodně bych se hned sápala po obou vražedných nástrojích, zřejmě abych se ujistila, že na nich určitě budou moje otisky. Kdybych najala chlápky, aby psychopatovi namlátili, a zároveň jako advokátka předstírala, že s tim nemám nic společnýho, v každym případě bych šla s nima a schovala se za kontejner, protože....proč? Vážně měl být Bowden takovej pablb? O chování jeho manželky a dcery už se ani zmiňovat nebudu. Stejně tak nemá cenu řešit podivnou rušivou kameru a vřískavou hudbu, která hrála prakticky nepřetržitě, takže neměla kdy gradovat. Film nám na přednášce doporučil psycholog s poznámkou, že je v něm skvěle vykreslená postava psychopata/člověka s disociální poruchou osobnosti. Tak aspoň v tom film nezklamal.