Recenze (600)
Trust (2018) (seriál)
Seriálový klenot roku 2018. Tak parádně a precizně a přitom invenčně natočený seriál jsem dlouho neviděl. Zejména zpočátku, kdy každý díl sleduje jinou postavu či skupinu postav, mění prostředí a spolu s tím i režijní a vizuální styl. Nadto geniálně přesný scénář balancující na hraně dramatu a černočerné absurdní komedie, vynikající Donald Sutherland, ještě lepší Brendan Fraser a správně krutý Luca Marinelli. A ještě jednou, fantastická kamera, padnoucí hudba, no prostě velká radost!
matka! (2017)
Matku nelze vnímat jako běžný, příběhový film, matka! perfektně funguje jako metaforické podobenství i jako video-art. Nechápu ten humbuk kolem a nerozumím nepochopení - sám Aronofsky řekl, že je to jeho výkřik, výkřik nad tím, kam se lidstvo řítí, jak se chová k sobě, svým modlám a zejména (matce) přírodě. Film lze taky vnímat jako kritiku náboženství, obžalobu boha, který je posedlý sám sebou, světem, který stvořil a nedokáže lidstvo ukočírovat. Biblické obrazy a alegorie jsou explicitní a doslovné, přitom ale funkční a strhující. Prostředí a rámec, do kterého Aronofsky svůj manifest zasadil, fungují v propojení s výše zmíněným perfektně a na atmosféře se velkou měrou podílí nádherná a důmyslná kamera (film využívá jen málo střihů naznačujících změnu času, většinou si jen pomáhá ve změně pohledů na dlouhé scény, v nichž kamera v podstatě neustále sleduje postavu Jennifer Lawrence) a absence jakékoliv hudby - pracuje se pouze se sound designem, a to skvěle. Jennifer Lawrence je ve své roli přesná, strhující, zranitelná a nádherná zároveň. Nelze ji nefandit, nelze po shlédnutí filmu věřit dál v lidstvo, nebo boha. Pro mě je matka! ne nejlepší, ale rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů desátých let.
Rozpolcený (2016)
Ani nevíte, jak jsem šťastný, že je Shyamalan zpátky. Split je výtečný a osobitý film, který nemá potřebu prvoplánově uspokojit divácké choutky a jde si svou cestou. Buduje napětí neznámým, McAvoye nechá prodat herecké kvality a výtečně pracuje s hudbou, zvukem a obrazem. A je tak víc psychologický, než hororový, kteréžto prvky si schová až na příjemně krátké a svižné finále. Původně jsem chtěl dát čtyři hvězdičky, ale Split ve mně uležel a dozrál a s přihlédnutím k závěru a tomu, že se nemůžu dočkat filmu Glass, dávám plný počet.
Uteč (2017)
Supercreepy megaweird mindfuck. Poctivě natočený, atmosférický psychologický horor s aktuálním a vážným podtextem, se jen tak nevidí, ale Jordan Peele nám jej servíruje v luxusním balení. Kromě výtečných herců a hudby navíc postupuje podle osvědčených žánrových šablon tam, kde má, (které ale dnes ustoupily spíš prvoplánovým lekačkám a Get Out je tak v něčem krásně staromilský film) přičemž jinde se vyvarovává klišé a očekávaných momentů, které zejména ve strhujícím závěru umně bourá. Takhle má vypadat psychologický thriller/horor. Jen houšť!
To (2017)
Ani ne tak horor (což podle mě ani neměl být), jako spíš coming-of-age 80's Stand By Me drama. A to se mi na It právě líbilo - nádherný vizuál, neskutečně přesný dětský casting a takový ten dětsky osudový letní vibe, který by až na přítomnost zla zhmotněného vraždícím klaunem byl i good vibe. Skarsgard je v roli Pennywise přesný, byť nedostal tolik prostoru, kolik by zasloužil, na druhou stranu díky tomu převažuje právě ta dětská linka, která je ale ve finále silnější a zajímavější. Koncept s rozdělením na dva filmy je dobrý a už teď se těším na dospěláckou část.
Smrt ve tmě (2016)
Takhle to mám rád. Po tmě, bez příšer a duchů, ale drsně! Jane Levy is the new Jamie Lee Curtis.
Valerian a město tisíce planet (2017)
Pohádka, kterou bych chtěl vidět, když mi bylo dvanáct.
Castle Rock (2018) (seriál)
Nevyužitý potenciál nebo naopak přemrštěná délka pro námět na minisérii, nebo i jediný film? Krátce po shlédnutí jsem na vážkách, nicméně nemůžu říct, že by se mi Castle Rock nelíbil. Skvělé řemeslo s příjemně kingovskou atmosférou a dokonalí herci v čele se Sissy Spacek a Billem Skarsgardem, které ale zabíjí závěrečné a uspěchané rozuzlení, kterému na druhou stranu předchází spousta zbytečných nebo naopak nevyužitých dějových linek a příběhů vědlejších postav. Lepší tři hvězdy. EDIT: Po druhé řadě zvedám na čtyři. Tady se naplno rozjel potenciál seriálu a hravé doplňování Kingova multiversa. Lizzy Caplan i Elsie Fisher jsou úchvatné.
Ostré předměty (2018) (seriál)
Atmosférická lahůdka o městečku jen o málo podivnějším, než bylo Twin Peaks. Neskutečně plíživá, pomalá a creepy atmosféra prostupuje každý díl seriálu, který jen pomaličku odhaluje pointu, kterou sice odhadnete, ale i twistu se nakonec dočkáme. Casting je fantastický v čele s hlavními třemi ženskými hrdinkami, ale i oběma policisty. Zatím asi top seriál letošní sezóny.
Útes smrti (2010)
Výhodou i nevýhodou Útesu smrti je jeho realističnost. Na jednu stranu konečně přesné a nepřehnané chování žraloka, na druhou stranu filmu právě kvůli tomu chybí napětí, je předvídatelný a povětšinou nudný. Nesympatické herecké obsazení navíc způsobí, že jsou vám osudy postav šumafuk. Plus za skutečně záběry žřaloka, jinak tenhle film ale hned zapomenete.