JimmyII

Solidní survival thriller, kde víc než o žraloky jde o strach, tmu a nedostatek kyslíku, který se mimochodem pěkně přenese i na diváka. Naštěstí to není moc přitažené za vlasy, ale tak nějak akorát.

V rámci žraločího žánru solidní čtyři hvězdy. Sympatická Blake to utáhne a vy jí celou dobu fandíte, je to pěkně natočené, napínavé od začátku do konce. Jen to bohužel sráží lapsy v nerealistickém chování žraloka, zejména ke konci, což moc nesedí k prvním dvěma třetinám filmu, které jsou spíš survival rázu.

Zmenšování je rozporuplné pro svou eklektičnost, pro zahlcení motivy a směry, kterými se chce více či méně ubírat, jako by Payne chtěl říct příliš mnoho, natočit tři různé filmy, a nedokázal se rozhodnout, který z nich nakonec udělá, tak to trošku po pejsko-kočičkovsku smíchá dohromady. První půle je bezchybná společenská satira využívající sci-fi motiv pro svou kritiku sociálních a ekonomických témat současného světa, je kousavá, chytrá a třeskutě vtipná i smutná zároveň, ale později se zdánlivě bezdůvodně přehouplne v problematičtější druhou část, která příliš banálně variuje hollywoodská klišé se snahou o snad ekologický, snad apokalypticky varovný apel na pozadí nepříliš uvěřitelné romantické zápletky. I přes několik skvělých momentů, vtipů či zajímavých myšlenek ale druhá půle nedrží ani při sobě, ani neladí s první půlí. Filmu tak chybí větší dramaturgický zásah a zkrácení stopáže, jasnější režijní a tvůrčí záměr. Přesto pro celkové vyznění, nápady a spoustu myšlenek, a pro skvělé vizuální zpracování a snové herecké výkony dávám za čtyři!

Celá série je nedoceněný klenot a Modré stíny jsou jejím vrcholným vybroušeným diamantem. Taková práce s kamerou a světlem se v ČR nevidí, celý příběh a vývoj postav nádherně graduje, no prostě paráda!

Asi nejprdlejší část série od nejsvětější trojice, ale neskutečně zábavná, trefná a vtahující!

Doufal jsem ve víc, ale čekal zhruba toto. Hodně jsem přemýšlel, jestli prostě nejsem přehnaně kritický, protože jde o jeden z největších příběhů moderních českých dějin, ale ne, Anthropoid jednoduše není dobrý film, a neobstál by, ani kdyby pojednával o tématu ne tak osobním. Na jednu stranu si strašně vážím nadšení, odhodlání a snahy páně Ellisovy, který si film vysnil, napsal, zprodukoval, nasnímal a zrežíroval, ale bohužel špatně. Nevadí mi zkratky, nutná zjednodušení a nakonec ani patetické hollywoodské lovestoriózní nánosy, které byly do příběhu přidány, ty vem čert. Vadí mi šílená papírovost scénáře, plochost postav, ta neskutečná nuda, která prostupuje první polovinu filmu, kde se nic neděje, místo aby byly například lépe vysvětleny okolnosti - důvod pro nutnost operace Anthropoid, přípravy parašutistů, vykreslení Heydrichovy tyranie a snahy čs. odboje... Místo toho sledujeme dva nepříliš přesvědčivé kluky (Murphy je aspoň herecky přesný, Dornan je poleno), jak se prochází po Praze či bytě Moravcových, všem vykecají svoji misi, zamilovávají se, bojí se, klepou se a setkávají se s odbojem, který, zdá se, tvoří už jen dva (sic!) lidé. Když konečně dojde na akci, je natočená trochu nepřesvědčivě a využívá ohraných klišé, jako je náhlé ztlumení zvuku a nasazení tklivé hudby. Snad až závěrečné scény v kostele splnily očekávání, ale to už bylo bohužel pozdě. Nakonec jsem měl pocit, že být třeba historie neznalý Američan, odnesu si z toho to, že jim ten atentát za tolik nevinných obětí nestál. Ale kdo ví, možná na to neumím koukat "světově". Každopádně potěšilo, že takový Neužil v epizodní roli směle konkuruje Murphymu a spol. Možná že cizinci můžou přidat jednu hvězdu, ale víc ne. P.S. V kině zas parta dementů, která si koupila lístky za 150, aby film prošeptala a prvních 40 minut se smála tomu, že britští a američtí herci nemají perfektní českou výslovnost... facepalm!

Filmařská lahůdka, která se vrací k těm nejlepším tradicím a postupům filmu. Do posledního detailu vypiplané řemeslo a umění, které nutí k dalším shlédnutím a objevování dalších detailů, ať už příběhových, či filmařských. Tady prostě není nic špatně, od chytrého scénáře, který rozsívá drobné nápovědy i rébusy, přes skvělé herce (DiCaprio, Ruffalo, Kingsley), luxusní kameru, přesnou hudbu a hlavně precizní režii. Must see film.

Aaaah. Vezměte to nejlepší z tradice superhero origin stories, trošku z Počátku, Dr. House, Star Wars, Harryho Pottera, přihoďte špetku mystiky, pořádný budget a šikovné trikaře, nebojte se zakápnout rozkošným humorem a nakonec přidejte celého Cumberbatche a k plotně postavte šikovného šéfkuchaře zvoucího se Scott Derrickson. Výsledkem vám bude lehká, ale lahodná delikatesa jménem Doctor Strange. Tenhle film patří a snad i dlouho bude k tomu nejlepšího z marvelovského univerza, pardon, multiverza. A to především díky hravosti a lehkosti, se kterou se sám bere, ale i velkolepostí a nádhernou, lákavou mytologií, která přímo vybízí k vytvoření dlouhotrvající franšízy. Strange nenudí, baví ve všech svých polohách, a to především díky dokonale zvládnutým trikům, příjemnému humoru a až sebeironii, charismatickému Cumberbatchovi i skvělé hudbě. Viděno v IMAXu a stálo to za to.

David Cronenberg už nemá potřebu "pitvat" (metaforicky i doslovně) zvrácené, ztracené a bizarní existence, ale zkoumá společnost, která tvoří svět, v němž žijeme. A ve Východních příslibech se ptá, kdo jsme, když můžeme zabíjet, znásilňovat a zotročovat z povolání, bez mrknutí oka, pro peníze a snad i radost? Rozvíjí kontrastní hru dvou světů, ruské mafie v Londýně (Mortensen, Cassel, Mueller-Stahl) a "obyčejných" slušných lidí (Watts). Jenže v obou světech mohou existovat různí jedinci, ti špatní, dobří, horší a lepší. Naomi Watts zde reprezentuje slušného člověka v mezích zákona, který snad trochu naivně věří v dobro a slušnost, i když zná zákeřný svět kolem sebe, a jež se setká s onou odvrácenou tváří, kterou reprezentují vory v zakoně. Na jejich straně podává fantastický výkon především Viggo Mortensen, jenž představuje pojítko obou světů, spojnici, příslovečný jazýček na miskách vah, který může brát i dávat, ubližovat i pomáhat. Na tomto pozadí Cronenberg rozvíjí mistrovský příběh, komorní kulisami a epický přesahem, který přesně a nekompromisně vede ke zdárnému cíli. Přitom ukazuje svůj vlastní posun, ale nezapře se v detailech, a dokazuje, že je jedním z největších režisérů naší doby.

Americké dějiny jsou nezávislý francouzský film, který v New Yorku natočil štáb pěti (!) lidí podle scénáře režiséra Armela Hostiou a herce Vincenta Macaigne, jenž také ztvárnil hlavní postavu jménem... Vincent. Jde o subtilní příběh Francouze ztraceného v sobě, své lásce a New Yorku, který tvoří také jednu z hlavních postav filmu. Film vyniká právě skvělým portrétem nejúžasnějšího města na světě, které je zde otevřené a vítající, ale zároveň chladné a anonymní jako jakýsi labyrint. Vincent jím pak bloudí ve snaze získat zpět svou bývalou lásku, která už však o něj nestojí, což si tento trochu potrhlý, naivní a zničený Francouz (který neumí moc anglicky) nedokáže připustit. Postupně jej sledujeme přesouvat se od nadšení a naděje k apatii a odevzdání, po celou dobu je konfrontován s osudy jiných lidí, jež potkává v tomto fascinujícím městě. Film měl zhruba po dvou třetinách více než roční přestávku, což je v ději znát i silnou změnou atmosféry a nálady, která Americkým dějinám dodává na uvěřitelnosti a posouvá je ke skvělému závěru. Celkově jde o zajímavý film, který vyniká právě specifickou náladou, kterou umí vykouzlit jen New York.