Vesecký

Trochu jsem se v tom ztrácel, těch lidí na výměnu bylo moc. Nápad dobrý, některé gagy taky, ale ta lama ? Stejně to Francouzi okopírovali od nás (Já nejsem já).

Trochu klasicky finského černého humoru nikdy neuškodí. Tyhle dámy byly opravdu svým způsobem roztomilé. Ať ta nejstarší hodně sklerotická nebo ta její sestra, která řešila problém, zda se přiznat k vraždě manžela, případně jejich sestřenice, skutečná dáma i ve svém věku, ale přesto - všechny mírně praštěné. Jaký kontrast vůči mladší generaci... Závěr s oslavou, byť k ní všechno směřovalo, byl trošku přehnaný, ale aspoň to bylo takové - finské...

Jednak jdou filmy s feťáky mimo mne, především jsem nepochopil ten závěr, kdy Lorna bloudí po lese a vykřikuje, že teď bude všechno jiné. Asi tak 45 % za mne.

Naprosté zklamání. Tedy - skvělá hudba - jedna hvězdička. Ano, dobré výkony herců - druhá hvězdička. Ale dějově naprosto nepochopitelné, slepování scén bez ladu a skladu.

Se životopisy mám problémy, málokdy se na ně stačím soustředit, protože často trpí hluchými místy, projevujícími se dlouhými nudnými dialogy, přecházením postav v místnosti. Tvůrci filmu se snažili oživit film velmi akčními, rychle se střídajícími záběry, sekvencemi ukázek důsledků vědeckého výzkumu manželů Curieových - Hirošima, Černobyl, jaderné pokusy, což bylo stejně rušivé jako stejně rychle se střídající snové záběry Marie Curieové z různých etap jejího života. Přesto se člověk o životě této geniální ženy dozvěděl vše podstatné, za což jsou tři hvězdičky podle mého názoru zasloužené.

Výborný životopisný film, který kazí až plamenný závěr v duchu 50. let. Klobouk dolů před filmovými výtvarníky a rekvizitáři, kteří údajně z okolí Dunaje v Podunajské nížině dokázali vytvořit africkou krajinu, bohužel v publikaci Český hraný film není nic o vypůjčených dokumentárních záběrech, které zajisté film velmi pěkně doplňovaly (zvláště záběry afrických zvířat). Vše doplňují pěkné herecké výkony, zvlášť také to, že se tu objevili mladí herci dalšíá generace - Josef Bláha nebo Vladimír Brabec.

Už moc recenzí nepíšu, ale k tomuto filmu napsat musím, viděl jsem ho dnes potřetí nebo počtvrté, ale závěrečných deset minut vždycky hlasitě probrečím. Je to silná výpověď člověka, který přežil hrůzy Islámského státu, zároveň je to film o lidské solidaritě. Přátelé zde diskutují o tom, zda bylo smysluplné v těchletech vůbec odjíždět do Sýrie, a mají pravdu. Byl to hazard se životem, zvlášť když si uvědomíme, že film byl skutečně natočen podle skutečného příběhu. Je rozhodně je správné, když jsou takové filmy točeny, žádná hollyoodská fantasmagorie tohle nemůže předčít.

Íránci prostě filmy dělat umějí, třebaže je na prvním místě uvedeno Německo jako zajisté hlavní finanční producent, je to film ryze íránský, německého na něm není nic. Dal bych mu stejně jako mnoha dalším íránským dílům pět hvězdiček, rozhodně tu nevadí domnělá rozvláčnost, v první povídce je naprosto funkční - obyčejná teheránská rodina skrývá tajemství otcova povolání, tato část šokuje svým rozuzlením - a pak už to jsou příběhy, o nichž se můžeme dohadovat, jakým způsobem jsou propojeny, zda hrdina poslední povídky je totožný buď s hrdinou té druhé či třetí. To jsem nepochopil, a proto o hvězdičku méně, jinak smekám.

Ohromný zážitek, tento film by mělo vidět hodně lidí, protože odkrývá tvář, kterou se dnes Západ pokouší před lidmi zakrývat. Je dokumentem o tom, jak se nacionalismus vyhrocuje do zvěrstev a genocidy. Ať se po shlédnutí tohoto filmu někdo odváží obdivovat se banderovcům.Už dlouho jsem neviděl nic tak krutého - sekání hlav, upalování zaživa, párání břicha, roztržení těla koňmi... Natočeno Poláky šest let před ruskou agresí...

Po Danieli Blakeovi další skvělá obžaloba kapitalistického systému, který v honbě za ziskem dělá z lidi otroky. Prostě film otřesný, ale hluboce pravdivý, tak to prostě v téhle společnosti chodí.