Vesecký

Satirická komedie o tom, jak člověka láká vidina velkých peněz. To ale byla jen zeď příběhu, v níž se odehrávaly typické obrázky doby, které pokřivily obraz socialismu, ale byly jeho důsledkem. Přednášky plné frází, plané schůzování, pokrytectví... Když pak poctivý úředník zjistí, že lze získat peníze, aniž si toho přebujelá administrativa a dokonce kontrolní orgány jsou schopny všimnout, přes vešklerou tíži svědomí podlehne kouzlu bankovek, vydá se na cestu za velkým světem do Prahy, kde prohýří noc a dostane nádherné okno - a nakonec nikoho ze svých kolegů nedokáže přesvědčit, že ej lump a zloděj, nežzačne vyhazovat bankovky z věže kostela nanáměstí, aby světu dokázal, že po penězích vlastně touží každý. Hrušínský výborný, ostatní herci průměrní, vyznění filmu taky průměrné.

Pro někoho možná dost odborné, ale bylo to podáno velmi zajímavě, takže ani my, kteří jsme nikdy nedměli chemii v lásce, jsme jistě u televizní obrazovky vydrželi sledovat, jakým způsobem je možno najít nové léčivo, které zachraňuje milióny lidských životů. V dnešní covidové době zvlášť aktuální. A závěrečné zdůraznění, že jsme bývali ve výrobě léčiv na předním světovém stupínku, je zcela na místě. Možná, že naši vědci nové léky nacházejí, ale moc se o tom neví a přednost mají kšefty.

Film jsem viděl po delší době podruhé a tentokrát jsem se aspoň neztratil v ději, některé herecké výkony musím dokonce kvitovat (zvláště ten bláznivý Rudolf, rozšafný oslavenec v podání Ivana Vyskočila, ale i jednotlivé figurky té původní skupiny chystající se během pikniku na slavnost). Jinak ale vůbec nechápu, co tím chtěl autor říci, prostě klasická Ester Krumbachová a Jan Němec. Česká vlna šedesátých let mi prostě k srdci nepřirostla.

Průměrný film, který bych jako kriminální moc neoznačoval, jde spíš o drama patnáctiletého chlapce,který se v novém prostředí obávané berlénské čtvrti dostane do spárů party výrostků, jejichž vydírání jej dovede k tomu, že se nechá zneužít partou arabských a tureckých překupníků drog. Zajímavá je sonda do jeho vlastní domácnosti, kde matka poté, co opustila manžela, se stává promiskuitní děvkou a na syna nemá moc času... Syrovost filmu je zdůrazněna černobílou kamerou jen občas střiženou v náznacích barvy .

Nezaslouženě málo uváděný český film s Antonií Nedošinskou v hlavní roli a milou Evou Gerovou jako její dcery, která touží stát se filmovou dvou a vydá se z kuchyně hotelu, v němž myje nádobu, na zkušenou do filmového studia, aby poznala, že ta cesta není tak jednoduchá. Milé babky klepny Balek-Brodská a Kysilková s paní domácí Steimarovou.

Bratři Lipští opět jako milovníci (na rozdíl ode mě) cirkusu, tentokrát veselohra pro děti, která se nám tolik líbila, jeden z těch filmů, které předznamenávali řadu crazy komedií Oldřicha Lipského, ovšemže s milouc šesticí medvědů a dalších zvířátek, chaptivým ředitelem, který chtěl vyměnit svá prasata za medvědy, blázinec ve škole způsobený neustálými převleky Cibulkovými, milá uklízečka Hajská... Takže až na to téma cirkusu...

Bůhvíproč tento film upadl do zapomenutí, byl trochu sentimentální, ale jinak se mu už pak dá vytknout jen to, že tím anonymním přístavem byla Bratislava,ačkoliv místní auta jezdila s pražskou značkou. A že voda nějak náramně stoupala do prudkého kopce. Skvělý výkon pomatené Zdeňky Baldové, Vítová v těchto letech už zato značně pokulhávala za svými dívčími rolemi, zajímavou postavu prostitutky sehrála Vlasta Fabianová. Mladičký Július Pántik byl pěkným osvěžením mezi nestor českého filmu - Štěpánkem, Strunou a Kohoutem.

Dané téma není vůbec kontroverzní. Pro mne je zvláště po shlédnutí tohoto skvělého uměleckého díla největším hrdinou současnosti. Ukázal světu pravou tvář politiky USA, jaká se vytvořila využitím počítačových sítí. Politické filmy jinak nemám moc rád, unavují mě a zpravidla jim nerozumím. Oliver Stone, současná jednička v americké kinematografii, předlohu zpracoval skvěle. A jinak jen malou poznámku, USA stejně dokázaly, že snesou jakoukoliv krutou pravdu o sobě a politice svých mocných, mám pocit, že naše standardní televizní kanály (o Nově už vůbec nemluvím) by tento film neuvedly. Díky za to, že máme Film Europe.

Moc velká komedie to není, když se dti nevyvedou. Spíš jde o velice mile podaný film o velké lásce matky ke svým dětem, jejíž laskavost překonává všechny krize, které rodiny jejích dcer potkávají od manželských nevěr po společenské krachy. Růžena Nasková zde ve filmu podobném Tetičce opět ukazuje své herecké mistrovství, zde snad podané ještě výrazněji.

Opět hluboce lidský výkon Rudolfa Hrušínského, ale také slovenský herec Ľudovít Greššo v roli starce, který si nechce přiznat, že ho jeho rodina odhodila a je jí dobrý akorát jeho důchod, je skvělý. Oběma velikánům herectví dobře přihrává tehdy mladičká Veronika Jeníková, v klasické roli lékaře Bořivoj Navrátil a další. Zamyšlení nad filmem nutně vede ke konfrontaci s dnešní pandemií COVIDu a postavení lidí, jejichž život nemoc omezila.