Vesecký

Občas tam cosi humorného bylo, ale měl jsem ten problém, že jsem nepochopil, že se jedná o jakýchsi pět samostatných epizod, takže jsem po celou dobu hledal souvislosti, které tam zřejmě nebyly. Jediné, co jsem pochopil, bylo to, že takový život asi Palestinci svírání Izraelem denně žijí, nevidí dne ani hodiny, kdy se může jejich život změnit, přesto se snaží žít normálním životem.

Hodně jsem se nasmál, třebaže jsem od filmu nic nečekal. Jo, dejte svůj mobil byť jen partnerovi...

Nebyla to špatná detektivka, jen jsem v ní ztrácel chvílemi přehled. Časová osa případů byla sice ukázána zřetelně, ale po pár záběrech jsem nějak na datový údaj zapomněl. Navíc mě pletla dvě jména sériového vraha. Ale to jsou drobnosti, které nijak neubírají na hodnotě filmu a výkonech představitelů policie i samotného vraha.

Ken Loach mě ještě nikdy nezklamal, je to nejlepší britský filmař - určitě alespoň co se týká témat nebezpečných vládnoucí moci. Výsledkem špinavé agrese USA za pomoci dalších zemí agresivního paktu NATO přinesla Iráku milion (aspoň se to v tomto filmu tvrdí) nevinných civilních obětí jen proto, že zabijáci z Ameriky, Británie a bůhvíodkud v každém povinně vidli potenciálního teroristu. A všemocná moc všechno zamlčí a pokud se něco provalí ven, pak jde o dezinformaci... Zkrátka třetí film, který ťal do živých problémů současného nelítostného a krutého světa.

V šedesátých letech Američané historické velkofilmy točit uměli. Ještě byli oproštěni nepřehledných a zkratkovitých akčních scén, takže se v ději člověk neztrácel, účastníci bitvy byli skutečnými statisty a nikoliv jen figurkami z počítače, které by mi jistě zkazily dojem z filmu Troja (který jsem právě protob neviděl), film nebyl zbytečně dlouhý (opět jako Troja nebo Titanic), nenudil a neuspával. Jen skriptu ujel jeden záběr, kde se v dálce kouří z nějakého továrního komína a možná by se našly i nějaké nelogičnosti děje. Mám pocit, že se film točit velmi blízko skutečného Thermopylského průsmyku, aspoň pokud si pamatuji z jeho návštěvy.

Ani jsem nedutal, jak mě ten film uchvátil. Příběh z exotického Senegalu, kde plyne čas úplně jinak než v Evropě. Senegalští venkované, kteří jsou možná chudí materiálně, ale bohatí duchovně. Příběh o přátelství mezi slavným francouzským hercem a hochem ze zapadlého městečka na severu poblíž hranice s Mauretanií.

Ten konec mě dostal. Perfektní jako celý perfektní den. Jinak jako komedie možná ano, ale hodně černá. Příběh studny, kterou jedna z bojujících stran zamořila, když do ní vhodila mrtvolu. A pak možné i nemožné peripetie s hledáním provazu mezi minami, zbořeništi, pustinou a nad hlubokými srázy. Taky o tom, jak humanitární pomoc může narazit na hloupých zákonech a dohodách. Tady předpisy vojsk OSN, jinde třeba předpisy Evropské unie, abych to přiblížil dnešku...

Když vidím některé komentáře, nedá mi to napsat svůj názor. Ten film je ve své podstatě pohádkou, ale moc dobře udělanou. Rozhodně nejsou nikterak přepolitizované, ukazují ale velmi dobře třídně rozdělenou společnost a přehrady, které v ní byly (a dnes již opět jsou) a které bránily svazku chudých a utlačovaných se společenskou smetánkou. Kapitál je základní ekonomickou příručkou, kterou musí vzít v úvahu i dnešní ekonomové, kteří si nevědí rady, jak světu pomoci - a ani se o to nesnaží. Více je v tomto filmu podtržena úloha ženy a možnost uplatnění její inteligence - a to je přece to, co dnešní "genderová" společnost naopak velmi uznává.

Z této tragédie by se dalo udělat mnohem lepší dílo, ne, nemuselo by to být tak akční nebo krvavé, jako by to udělali Američané, ale tady té akčnosti bylo přece jen málo, celý film se kdesi střílelo, ale až na tři krátké záběry z dáli útočník nebyl vůbec zachycen. Těch záběrů mladých lidí ukrytých pod keři nebo převisy bylo příliš mnoho, ta idea Erika Poppe mě prostě nudila - a přitom jsem pořád čekal,kdy se situace zdramatizovala. Možná tu hrály roliu i peníze, vůbec nebylo zachyceno nic z toho, jak se policie o masakru dozvěděla a jak reagovala.

Málem by to mohl být remake našeho slavného Vančurtova filmu Před maturitou, jako by to bylo takřka okopírované, třebaže způsob zpracování je mnohem propracovanější, vyspělejší, a předznamenává nastupující slavnou éru bergmanovské švédské kinematografie. Výborný film.