Lykos

Poslední díl tomu trošku srazil vaz. Respektive to vysvětlení poněkud pokulhává. Ale většinu času se na to koukalo dobře, obzvláště Krobot byl skvělý - tedy na zabití. Díky hudbě mám pocit, že se toto dílo nijak zvlášť vážně nebere, takže není třeba se v tom tolik pitvat. Zrovna tento kousek si myslím nesnaží předstírat, že je podle skutečnosti. Slušný televizní průměr.

Tvůrci se pokusili svázat tuto sérii společným motivem - horoskopy. To se neukázalo jako dobrý nápad, postava Sábiny v seriálu spíše otravuje a zdržuje. Ivan Trojan hraje dobře, ale vyřešil by jistě i bez znalosti slunečních znamení. Richard Krajčo mě nepřestává překvapovat. Je to opravdu dobrý herec. Málokdy se mi stane, že bych takto změnila na někoho názor. Ale Richard mě přesvědčil a dostal na svou stranu. Nu ale zpět k seriálu. Je to prostě průměr, který zachraňuje několik dobrých herců. Hlavní téma naprosto zbytečné, Trojanovy vize jsou také spíš na škodu věci - aneb tam, kde nevím kudykam, použiju náhodu, v tomto případě jasnovidectví, či co. Ale toto není Harry Potter, to má být kriminálka a ta má snad nějaká pravidla. Navíc u značné části dílů byl pachatel známý v podstatě od počátku, což sice dělal i Colombo, ale tam bylo zábavné sledovat tu hru . Tady jen útrpně čekáme, až si konečně Ivan vzpomene na správný řádek horoskopu, a konečně půjde najisto. A ještě si neodpustím poznámku k té blonďaté vyšetřovatelce: to je také herečka, nebo původně spíš klapka? Její výkon je opravdu neopakovatelný, doufám.

Naprostá paráda. Věřím tomu, že takhle práce policie vypadá mnohem spíš, než se nám snaží vnutit všechny ty CSI. Raději koukám na "nudu" (nic nevybuchuje, žádné honičky, ani akční souboje), ve které drobnými rutinními úkony nakonec dostanou pachatele, než na to, jak se někdo hrabe čtvrt hodiny v mrtvole, nebo míchá zkumavkou v laboratoři a čumí do mikroskopu. Rovněž vztahy na pracovišti, jsou ukázány znamenitě a myslím, že Miroslav Hanuš si tady zahrál jednu z největších sviní české televizní historie. Bolek Polívka se opět ukázal jakožto výborný herec a Chmela je Mirek Dušín, kterého člověk neví, jestli má za tu jeho čestnost obdivovat, nebo spíš nakopat do prdele (pardon). Škoda, že jsou jen dvě série, ale zase v nejlepším se má přestat, což jiné seriály bohužel nerespektují. Ovšem jednu řadu bych klidně ještě snesla.

Zajímavé, jak se názory mohou lišit. Pro mě je tento první díl současně nejlepším z trilogie. Mé důvody jsou tyto: zbytečně se nekecá, koná se. Hlavně tedy Clint. V tomto ohledu má série klesající tendenci a ač nerada, tak musím přiznat, že třetí díl už byl pro mě téměř nekoukatelný.

Příběh sice v zásadě zřejmě originální ( láska, přátelství, odvaha překonat sám sebe) není, ale ono propojení s mexickou kulturou mu dodává tu nadstavbu, která si čtvrtou hvězdu zaslouží. Animace je výjimečná a nebýt písní, které mi občas lezly na nervy, neměla bych vlastně, co vytknout. I my slavíme 2. listopadu svátek mrtvých, ale mexické pojetí je nesrovnatelně..... barevnější, přinejmenším.

Mám animáky ráda a už jsem měla pocit, že jsem všechny podstatné viděla. Když jsem náhodou narazila na tenhle, nic moc jsem nečekala. O to víc jsem byla překvapena. Hlavní postavou záporný hrdina, dostatek humoru, nehraní na city, dobře zvolené písně = čtyři hvězdy a ani o chlup míň.

Osciluji mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nakonec tedy volím lepší hodnocení, protože natočeno je to přece jen skvěle. Pomalý začátek mě kupodivu vůbec nenudil, překvapivě jsem se nebavila až ke konci, když už bylo jasné, o co jde (a film trval ještě dalších 30 minut). Ponurá Morriconeho melodie filmu dodává atmosféru, klobouk dolů před téměř devadesátiletým skladatelem. Příběh je vlastně prostý, ale to můžeme říct o 90 procentech všech filmů, takže dlouhé dialogy mi ani nevadily, bez nich by to nebyl film. Očekávala jsem zbytečnou krev a násilí, ale myslím, že tady se vlastně Quentin ještě držel zpátky. Ano, několik zbytečných nechutností by se tu našlo, ale čekala jsem to horší. Pokud Vám nevadí Tarantinův styl, pak určitě neuděláte chybu, když se na film podíváte. Ty tři hodiny se dají vydržet, opravdu jsem se nudila jen chvilku.

Hodnocení si budu muset nechat ještě trochu projít hlavou. Mám totiž problém. Vizuálně je to velice povedené dílo, takhle pěkné exteriéry se hned tak v pohádkách z poslední doby nevidí. ALE. Obzvláště na začátku mi velice vadí styl, jakým se spolu postavy baví. Jako by se potkaly dvě kámošky u regálu s rohlíkama a bavily se o suchym z nosu. To ovšem nevyčítám hercům, to je zásadní chyba režie. Nevím, zda se jedná o snahu přiblížit se modernímu diváku, ale působí to jednoznačně rušivě. Snad ještě herci umí zřetelně vyslovovat a intonovat? Pak přestane Martha mluvit a zlepší se to.. jenže pak zase přijde na scénu Sabina Remundová, a máme tu další problém. Obličejem a hlavně hlasem připomíná svou talentovanou matku, tam však podoba končí. Nechápu, proč byla obsazena, zkazila celý film. Vzhledem k tomu, že má ve filmu jednoznačně nejvíce textu, a po Bohdance i nejvíce prostoru, očekávala bych volbu mnohem charismatičtější ženy, né téhle buchty. Komediální vsuvky Václava Neužila mě také trochu matou, ale snad by se nad nimi dalo přimhouřit oko, když už prostě současní režiséři musí pohádky točit jako taškařici. Zajímalo by mě, jak by se s tímhle námětem popral Juraj Herz. Věřím, že by dodal filmu to, co mu chybí nejvíc: atmosféru. Možná by stačil pečlivější výběr hudby. Tak kritická jsem hlavně proto, že mě mrzí, že se to nepovedlo tak, jak jsem doufala. Námět je bez chybičky, většina rolí byla i dobře obsazena, kamera krásná,. ale je tam tolik rušivých momentů, že mi to prostě zkazilo celkový dojem.

Pěkný animák, jiný než ostatní. Nehraje se tu tolik na city a dá se říct, že všechny postavy jsou vlastně ošklivé (vizuálně). V hlavní roli sýr. Tedy pro dospělé je vším, jistě by se tu našly nějaké ty paralely, ale nebudu trapná. Není to rozjásaná barevná Disneyovka a netroufnu si odhadovat, jak působí na děti, ale za sebe mohu říct, že Škatuláci jsou moji noví imaginární oblíbenci. Jdu do sklepa hledat krabici.

Asi jsem divná ženská, ale já chování hlavní hrdinky prostě nechápu. Co se dá odpustit sedmnáctiletému zamilovanému puberťákovi, to už je u skoro čtyřicátnice na přesdršku. Celkem jsem se i nudila, nebylo to zábavné, natož vtipné. Realistické mi to nepřišlo už teprve, do takovéto ženy já se vžít prostě neumím. Veliká slabota.