Snorlax

Tohle je inscenace jednoho herce a komparsu, Oldřich Navrátil je Pečorin a nikdo mu to neodpáře.

Značně naivní příběh plný klišé mohl fungovat jako napínavá podívaná pro mládež v době svého vzniku, dnes již mnoho diváků neosloví.

Oceňuji především novátorský způsob hry na klavír.

Rozhodně to není nejlepší Heřmánkova práce před kamerou, ale scénář má vtip, některé scény taktéž, takže o slušnou zábavu je postaráno od začátku do konce.

Tvrdit, že hezký chlap Skopal by mohl mít tak nevzhlednou dceru, je samo o sobě přitažené za vlasy. Léčba anorexie pomocí švestkových knedlíků je zřejmě nejpohádkovějším motivem z celé této zvláštní pohádky,

Vizuálně podmanivý příběh o muži hledajícím dávnou lásku mi příliš hororový nepřijde. Asi jsem zřejmě k zemi původu očekávala více neotřelých drsných záběrů. Netvrdím, že je to snímek vhodný k nedělnímu promítání pro spolek cudných panen, ale až na dvě scény (seznámení se sestrou a osahávání zátylku) se drží velice při zemi. Pardon, Miike, jestli mě chcete ohromit, budete muset přitvrdit a dodat tomu i nějaký děsivý náboj.

Jak jsme již od Penna zvyklí, rozvíjí svůj romantický příběh, na jehož pozadí se odehrává několik minoritních odboček. Jednoznačná inspirace Dvořákovou Novosvětskou je poněkud nezvyklým atributem v Pennově tvorbě, ale dlužno dodat, že se svého výkladu zhostil nadmíru dobře. Výrazně se zaobírá tóny odcizení v cizím světě, konfrontuje ideál Ameriky se skutečností, nezapomíná i na poněkud chladný stesk po domově a vše prokládá občasným až křečovitým patriotismem v opozici právě vůči stesku po bývalé vlasti. Penn jako obvykle nekarikuje své postavy, ani když by si to možná zasloužily, navíc opětovně střemhlavě míří na území kýče, kterému se s virtuozitou mistra znovu a znovu šikovně vyhýbá.

Takhle má vypadat závěr! Navíc téhle epizodě věřím, že je naprosto pravdivá, protože to vysvětluje, proč Serling psal, jak psal. Matheson si v mých očích zcela očistil svoji poněkud pošramocenou scenáristickou pověst.

Skvěle rozehraná hra obyvatel podivného městečka se zbloudilým mužem nese snad všechny důležité znaky mysteriózního hororu. Beaumontův příliš smířlivý konec mi ale není blízký, dovedu si představit Serlingovu překvapivou a zajisté depresivní pointu, která by mě potěšila mnohem více.

Vysvětlování funkce počítače na trpaslících povýšil Clif na bezvadnou hru pro děti, které nahradily trpaslíky a podařilo se jim správně sečíst 2+3, Na tomhle příkladu to už vážně musí pochopit každý.