Snorlax

Černohumorné drama o mamánkovi, jeduplné tchyni, vypočítavé a bezskrupolozní milence a nešťastné manželce. Dobře napsané, dobře zahrané a dobře koukatelné.

Nádherný souboj Simona s Philipem. Protiválečné a sociálně laděné filmy byly v té době v módě, ale málokdy si dovolily lehký podtón a nezaobíraly se Goethovou tvorbou. Clair si Fausta zpracoval po svém a podařilo se mu ho i zdařile vypointovat. Ani to však nestačilo k tomu, aby i na Philipa nepadl stít možného prokletí herců, kteří se byť jen dočasně stanou Faustem. Ďáblovu krásu přežil jen o devět let, Petr Čepek Lekci Faust jen o deset dní.

Stále si nejsem jistá, zda to tvůrci mysleli vážně. Pokud to byla parodie, pak byla velmi zdařilá. Naivní dialogy deklamují toporní herci, děj je naprosto neuvěřitelný a některým mimořádně odvážným nápadům by mohla směle závidět i Pytlákova schovanka. Ale Slavínský celému světu zatloukl, že natočil velmi zábavnou parodii. Jeho chyba.

Zatímco se v Československu točila Kariéra matky Lízalky, Advokátka Věra a Lízin let do nebe, Renoir natočil válečné drama plné lidskosti. Nedají se ani vyjmenovat scény, které se mě dotkly. Musím se však přiznat, že při zpěvu Marseillaisy jsem i uronila slzu.

Mile blbé, roztomile přeslazené a hlavně založené jen a pouze na charizmatu obou hlavních představitelů.

Nejkomplexněji zpracované materiály od okamžiku exploze až po dokončení sarkofágu.

Může být souboj za ranního kuropění poetický? Libertine dokazuje, že ano.

Méliès byl hračička, svoji hlavu používal často dvěma způsoby, k myšlení i jako prvek pro zobrazení. A dle počtu a kvality nápadů, které z Mélièse jen padaly, soudím, že i těch skutečných hlav musel mít více.

Tady by se ti hoši, kteří mají k dispozici celá triková studia s nejvýkonnějšími počítači, měli učit. A bylo by co.

Mélièsova kamera nadobro přestala být statická a zachytila dobovou Paříž. jen by mě zajímalo, ke kolika dopravním nehodám tehdy docházelo, když byl v Paříži tak hustý provoz.