Recenze (5 946)
Lásko prokletá (1969) (hudební videoklip)
Dvojka českých textařů přebásňujích texty francouzských písní (jasná jednička je Jiřina Fikejzová) něžně uchopila Brelovo Neopouštěj mě a podala ho na zlatém podnose té, která si nic jiného než zlaté podnosy nezasloužila. Hana Hegerová se stala více než důstojným tlumočníkem tlukotu Brelova srdce. A nejlepší režisér filmových písní spolu s nejlepším československým kameramanem dotvořili atmosféru k dokonalosti, z níž se padá na pozadí.
Komisař Moulin - Komisař Moulin: Paříž 18 (1989) (epizoda)
Jean-Paul právě žije s tou, která mu říkala "pupíčku". A s humorem honí vraha, aby mu na závěr ztuhl úsměv na tváři.
Ivana v útoku (1963)
Já tu hru, v níž dvacet pánů běhá po trávníku a dva na ně koukají, každý ze své samoty, moc ráda nemám. Asi hlavně proto, že záleží na libovůli sudího, jak dlouhou nechá tu partičku pánů udusávat trávník. Ale tady byla ta kopaná taková milá a celkem sympatická hra. Já jsem dokonce i fandila družstvu, za něž hráli sourozenci Petrů.
Tatínek na neděli (1971)
Mé pohnutky pro zhlédnutí tohoto filmu byly jasné, chtěla jsem vidět něco, co je ještě starší než já. A dostalo se mi příšerné hovadiny, jejíž dialogy jsou do poslední mrtě předvídatelné i čtyřletým mírně zaostalým dítětem. A aby nebylo vší hrůze konec, část oněch primitivních dialogů deklamovala svým nezaměnitelně blbým způsobem herečka z protekce Rázlová.
Jak je důležité míti Filipa (2002)
Já si nemůžu pomoct, ale asi mám radši českou představu o anglickém humoru, než tu britskou. Jediné, v čem tenhle film překonává inscenaci z roku 1979, je hudba.
Le Poivre de Cayenne (1986) (hudební videoklip)
Hmm, ženský jsou mrchy a chlapi naprosto nevšímaví.
Avec vingt ans de moins (1989) (hudební videoklip)
Ten pán zametající listí dodává písničce krásně podzimně tesknou atmosféru.
Avec vingt ans de moins (1989) (hudební videoklip)
Bécaudaovi playback nikdy neslušel.
Le Grand Échiquier (1972) (pořad)
Na úvod si Chancel pozval Montanda, v roce 1979 baví svými vtípky publikum Lino Ventura, o dva roky později zpívá Brassens s mladým Lamou Gastibelzu a v roce 1988 doprovázel Cousteaua Bécaud. Co víc si přát?
Posedlost (1992)
Já samozřejmě vím, že porno nemá bůhvíjaký hlubokomyslný děj, ale co je moc, to je moc. Slátanina, jejíž příběh uplácal choromyslný a hlavně nadržený pubescent, ve které jde především o kopulaci, si nemůže dovolit předstírat, že je pornografií, natož pak dramatem. Vrcholně ubohé.