Snorlax

Moc pěkná pohádka o dobru, které potrestalo veškeré zlo. K tomu akční záchvěvy Jeana Maraise a je z toho dobrodružný film jak má být. Byť se značně okopírovanou scénou z filmu Šelma na svobodě.

Hodně dobré psychologické drama, které může za svůj úspěch poděkovat především výborným výkonům hlavních představitelů.

Rosamunde Pilcher řádila a kydala na papír i směs slov o francouzském dvoře. Jinak si tuhle přeromantizovanou slaboduchou hloupost neumím vysvětlit.

Blé, to je úplně blbý americký film.

Pro toho, kdo se zajímá, slabě přenesená unikátní atmosféra té doby. Pro toho, kdo se nezajímá, dezorientované skákání mezi filmy a prohlášeními obou hlavních protagonistů. Kdo neviděl většinu filmů, bude mít problém s jejich identifikací. Zařazení Montandova vystoupení z Tout va bien zřejmě tvůrcům dokumentu smysl dávalo, proto ho uvedli jako reakci na Truffautův dopis.

Těžko se srovnávám se svým nepochopením. Ve filmu byly natolik silné momenty, že jsem začala chápat pocity sekané - rozemlít a tepelně zpracovat. Ale ty byly prostřídány dlouhými nezáživnými sekvencemi. Mnohé jsem nepochopila, když to shrnu, ze začátku se na mě sypalo jedno moudré pochopení lidstva, které stojí nad propastí, za druhým. Pak dlouhá pauza a následuje očistný oheň, který umožní povstat novému a lepšímu, bude-li to nové chtít být lepší.

Tragikomedie na zavážené téma s výbornou ústřední dvojicí a senzačním českým dabingem. Asi si taky koupím lopatu na sníh.

Je to naivní, neskutečně snadno předvídatelné, ale je to šarmantní až na půdu.

Místy až černohumorná kritika snobů, jejich nabubřelosti, buranství a nesmyslné existence. Luis Buñuel klade velký důraz na snové sekvence. A v nich se povětšinou vlastně vypořádává s tím, co nemá rád. Vivat anarchie!

Že bych se válela smíchy, to se skutečně říci nedá. Ale vyřešení problematiky podomních obchodníků se mi líbilo.