Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Drama

Recenze (1 696)

plakát

Neuvěřitelná dobrodružství Tada Stonese (2012) 

Sice to není kdovíjaký poklad, ale musím říct, že se mi na to docela dobře koukalo. Dozvěděl jsem se, že ke štěstí člověku občas stačí pevné odhodlání a odvaha jít si za svým a především klobouk Indiana Jonese. Navíc ty odkazy na známé filmy byly opravdu zábavné, především ten na Hvězdné války a musím říct, že telenovelu s takovýmhle zvratem (Nejsem tvoje máma, jsem tvůj otec) bych si klidně dal líbit. Postavy byly hodně povedené, hlavně papoušek s cedulemi a průvodce, co musí uživit svojí velkou rodinu. V podstatě by to byl průměr a to i přes fakt, že mezi hudebními motivy zahrají i moji "velmi oblíbení" One Direction, ale protože to mělo vtip a napětí jako mají třeba filmy s již zmíněným Indianou Jonesem tak jsem byl nakonec docela spokojený i přes to, že některé věci byly strašně průhledné. 7/10

plakát

Cesta na Měsíc (2015) 

Tak určitě je vidět, že na tenhle animovaný film dali peníze pánové z Paramount a vůbec bych se nedivil, kdyby do toho nacpala peníze i americká vláda, protože takovouhle oslavu svého vesmírného programu by jim zadarmo asi jen tak někdo neudělal... Jinak po všech stránkách průměrný, možná lehce nadprůměrný film s docela slušnou animací, dobrou hudbou, průměrným příběhem a klasickým poselstvím o důležitosti rodiny. Pro děti to možná, díky vesmírnému prostředí, sympatickému leguánovi a relativně zajímavým charakterům, bude docela příjemný zážitek, pro mě však jen trošku lepší průměr. 5,5/10

plakát

Der kleine Medicus - Geheimnisvolle Mission im Körper (2014) 

V tomhle filmu je snad úplně všechno špatně. Animace je strašná, postavy i prostředí nepůsobí ani v nejmenším přirozeně, vše je až neskutečně hladké a barevné. Pohyb postav je absolutně nepřirozený v některých případech působí trhaně, jindy je zase až příliš uspěchaný. Zkrátka moc se na to koukat nedá. Postavy mi nebyly sympatické, hlavní hrdina je cool asi jako Justin Bieber, hlavní hrdinka je v podstatě jenom vypočítavá holčina, co se k hlavnímu hrdinovi přidá jenom proto, že potřebuje doučovat z biologie a chladný záporák a jeho ďábelský smích nepůsobí vůbec děsivě. No a dát jako zvířecího maskota mluvícího růžového králíka, to je dle mého naprostý vrchol nevkusu. Dialogy jsou někdy opravdu strašné, logika příběhu je hodně mimo a humor, kterému bych se alespoň pousmál, je tady také naprosto nepřítomný. Jako jediná pozitiva považuji námět a hudbu. Příběhů o objevování mikrokosmu zase tolik není a při lepším provedení a z trochou fantazie to nemusela být zase až taková tragédie, bohužel tady od obojího moc nebylo. Hudba nebyla hrozná, což je u takovéhohle filmu vlastně také pozitivum. Úplný odpad to není, ale je to poměrně hodně blízko. 1/10

plakát

+Tic Neesan (2011) (seriál) 

Už jsem viděl mnohem absurdnější kousky, stejně tak roztomilejší, ale některé vtípky byly docela povedené. Za mě asi nejlepší momenty jsou, když jde Kuniki zahnat delikventy a pak když Cindy vyučuje tenis, u toho jsem se docela zasmál. Ale i přes to u mě jenom lepší průměr. 6/10

plakát

Project A-Ko (1986) 

Základní shrnutí se dá krásně popsat dvěma slovy - zábavně přehnanéPříběh je šílený, zvraty jsou nečekané, charaktery totálně přepálené a hudba velmi výrazná, místy až moc. Ovšem i takovéhle je anime a právě u anime mi tohle dokáže někdy velmi imponovat. První šok byl v momentně, kdy již na začátku i v originále zazní angličtina a světe div se, není to klasická "japonská angličtina" ale ta skutečná. To jsem v anime zažil opravdu málokdy. Pak nás autoři seznámí s ústřední trojicí, kde A-ko je hodně nadupaná akční hrdinka s neskutečnou silou, B-ko je chladná a vypočítavá a C-ko po celý příběh balancuje na hranici roztomilosti, hlouposti (nebo spíš naivity) a totální nesnesitelnosti (uřvanosti). Vskutku zajímavá trojice s kterou jsem ale neměl, kromě občasných přehnaných výlevů C-ko, prakticky žádný problém. Co mě ale bavilo nejvíc bylo sledovat všechno to přehánění, nereálnost a především spoustu klasických klišé v podobě, kterou ještě nemám příliš okoukanou. Zkrátka viděl jsem skoro vše přes mecha, fanservice, našlapané souboje, tradiční japonské úchylky, hloupé a šílené vtípky a spoustu dalších věcí (chyběla snad jen ta chapadla...) na které narážím v anime i dnes ovšem tady je to prostě jiné, méně očekávané (laciné) a zábavné. Takže jsem se opravdu slušně bavil a říkám si, že i na tom názoru, že dřív se točilo mnohem kvalitnější (co se obsahu týká) anime než dnes, kdy je to jako přes kopírák a plné hloupého cenzurovaného fanservisu, možná něco málo bude... 8/10

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

Utopie se zvířátky, nebo chcete-li město zvířat, kde vedle sebe žijí všichni bez rozdílu a místo aby se žrali navzájem, tak si pomáhají. Město, kde jak tvrdí hlavní hrdinka, každý může být tím, kým chce. Původně jsem čekal velký průšvih, poslední animovaný film co jsem od Disney viděl byly (pokud se nepletu) šílené zpívánky s názvem Zázračné kouzlo a já začal nad animovanými výtvory Mišáka Mickeyho lámat hůl. Navíc zvířata co se chovají jako lidé? Poslední dobou na tohle téma narážím až příliš často a po dalším pro mě poměrně slušném fiasku jménem Ledová sezóna a hrůze v podobě Agenta F.O.X.e se mi na tohle vlastně vůbec nechtělo. Nakonec mě přesvědčila pozitivní recenze co jsem viděl tady v diskuzi a musím říct, že jsem byl opravdu velmi mile překvapen. Animace je velmi pěkná, prostředí je zajímavé a nápadité. Charaktery jsou zajímavé, Judy je roztomilá (i když bych to o ní asi neměl říkat...) a Nick je prostě sympaťák. Příběh je velmi dobrý a dalo by se s klidem říct, že je to docela dobrá detektivka se spoustou zvratů a na animovaný film nezvykle propracovaným vyobrazením vyšetřování. SPOILER Jistě prvotního podezřelého (viníka) jsem si vyhlédl a říkal si, že by bylo fajn, kdyby to byl on a fakt, že se mi toto splnilo mě těšil, ovšem v momentě kdy jsem čekal konec a nejasné poselství o rovnosti mezi všemi zvířátky mě autoři překvapily, když šli ještě dál a pointu zajímavě rozvedli. Opravdový viník v momentě, kdy jsem věděl, že tam je byl prakticky ihned jasný a pointa o rovnosti mezi zvířátky a poselství celého filmu na mě poměrně slušně zafungovaly. KONEC SPOILERU Co se humoru týká, nebyla to nálož, kdy bych se bavil po celý film ale po většinu sledování jsem měl příjemný pocit a občas jsem se zasmál (lenochodi, mafiánský boss...). Když si to shrnu, tak jsem viděl velmi příjemný animovaný film a jsem spokojený. 8,4/10

plakát

Di Gi Charat Summer Special (2000) 

K staré dobré partě se přidává zlá lolitka. Level šílenství a bláznivosti mírně klesá 6,5/10 už mi to nepřijde tak nečekaně bláznivé, jako první série. Level roztomilosti se i díky nové postavě drží na 8/10. Pořád mě to docela baví a příjemně se na to kouká. 7/10

plakát

Di Gi Charat (1999) (seriál) 

Dejiko-nyo, Puchiko-nyu, Gema-gema a k tomu Rabi-en-rose alias Usada a spousta dalších opravdu šílených a neskutečných charakterů. Level šílenství a bláznivosti 7/10 - dojde i na duchy, Godzilu, mimozemšťany... Level roztomilosti 8/10 i když u takové Puchiko skoro až 9/10. Na ta děvčátka se vážně skvěle kouká i když je ta animace hodně jednoduchá. Sledování jen na vlastní nebezpečí a rozhodně to není pro každého, naštěstí Jeoffrey jakožto fanoušek šílenství a roztomilosti je cílová skupina a tak nemůžu být nespokojený. 7,5/10

plakát

Momokuri (2015) (seriál) 

Láska může mít různé podoby. Může být vášnivá, bláznivá, romantická, nebezpečná, krásná... Popis lásky mezi zdejšími protagonisty se však dá shrnout jediným slovem - roztomilá. Hlavní hrdinka je roztomilá, hlavní hrdina je stydlivý což je opět roztomilé a vzájemná interakce a to jak se oba v každém díle pravidelně červenají je prostě také vlastně roztomilé. Je to takové příjemné sledování dvou mladých stydlivých dětí, které v sobě našli zalíbení a snaží se o nějaké to sblížení, které je však díky jejich povaze velmi pomalé a neohrabané. Jistě, Kurihara je svým Momem správně posedlá a místy se dá pochybovat o tom, zda je tato obsese zdravá, nebo už je za hranicí stallkingu, ale jak mě naučila Gasai Juno v lásce a válce je vše dovoleno a Kurihara není nijak a nikomu nebezpečná. Navíc její zájem o Moma je v podstatě docela roztomilé sledovat. Je to příjemné, je to svěží, je to roztomilé a je to dlouhé tak akorát, aby mě to nezačalo nudit. Prostě se mi to docela líbí. 7/10

plakát

One Punch Man: OVAs - Kojire-sugiru ninja (2016) (epizoda) 

Sonic - Ninja který je až příliš komplikovaný a jeho cesta za nalezením nové motivace a překonání svého strachu... Nebylo to špatné, ale celý díl jsem se nesmál (jen občas), takže slabší jak předchozí OVA. 8/10