Jeoffrey

Když jsem zjistil, že je tento film vlastně jen opakováním toho co se událo v anime Kyōkai no kanata z roku 2013, tak se mi do toho moc nechtělo. Ale vzhledem k faktu, že filmové pokračování s názvem Gekijō-ban Kyōkai no kanata: I'll Be Here - Mirai-hen již také vyšlo, tak jsem si řekl, že se na oba filmy podívám zároveň. Jistě nacpat příběh seriálu, který má 12. dílu do hodiny a půl se v podstatě moc nedá a je jasné, že autoři museli rázně zkracovat. Naštěstí se jim to dle mého docela povedlo a vybrali opravdu jen to nejdůležitější. Takže jsem si zopakoval to co se událo v seriálu a výsledný dojem je v podstatě stejný. Měl jsem rád ústřední dvojici a především Mirai jsem si oblíbil velmi. Líbil se mi ten tajemný a poměrně originální příběh a líbila se mi i ta dle mého poměrně povedená romantika. Vzpomněl jsem si i na to, že od plného hodnocení mě již v roce 2013 odradil nepříliš povedený závěr a obzvláště úplný konec, který slouží jako políček všem těm emocím, které se tam odehráli a tak jsem i zde byl z toho finále opět lehce rozladěn. Každopádně hudba i animace dobrá a u mě je prostě Kyōkai no kanata i ve filmovém provedení nadprůměr. 7/10

Musím říct, že na mě zdejší humor občas docela zabral. Nejlepší je asi Sasha, ale mám docela rád i Mikasu, což je oproti originálu docela dobrý posun. Takže i když jsem tomu původně vůbec nevěřil, tak protože jsem se občas i bavil, tak u mě mírný nadprůměr. 6/10

S názorem, že je Haikyu!! nejlepším sportovním anime se setkávám poměrně často a musím potvrdit, že to tak je. Osobně mám stejně rád i Kuroka, ale Haikyu!! je vtipnější a k tomu aby zaujalo a udrželo napětí nepotřebuje ani používat postavy s neustále se rozvíjejícími sportovními "superschopnostmi". Jistě spousta postav má opravdu nadprůměrný a skoro až neuvěřitelný talent, ale na rozdíl od Kuroka nám to Haikyu!! nedává neustále na odiv. Naopak spíš klade důraz na to, že voleyball je kolektivní sport a že dobré výsledky jsou tedy hlavně o souhře a náladě v týmu. Charaktery jsou skvělé a hlavní interakce mezi ústřední dvojicí mě baví, stejně jako fakt, že se postavy vyvíjejí, což bylo hodně patrné hlavně na Kageyamovi v první sezóně. Navíc autoři velmi dobře zvládají i díly, kde se zrovna nehraje a tak jsem se i u prvních dvou dílů druhé série skvěle bavil. Navíc přibyla nová manažerka v zácviku a i ta se mi líbí, protože působí jako roztomilé děvče a i když je vcelku jasné, kam se její charakter bude dál ubírat, už teď věřím, že se na ní budu rád dívat. Animace se mi líbí a hudba je opět parádní. Příběh se ubírá přesně tím správným směrem. Zkrátka naprostá spokojenost 10/10.

Začátek byl velmi slibný, hlavní hrdina se mi líbil, animace je velmi hezká a hudba také. Bohužel je však pravda, že se to na rozdíl od původní série docela slušně vleklo a tak i když se mi na to poměrně dobře koukalo tak tomu chyběla šťáva. Navíc tam, kde byly v původní sérii zajímavé souboje a strategie, tady je jenom fanservis a budování harému. K nějaké lepší akci a zápletce dojde až v poslední třetině, ovšem ani ta není tolik povedená jako byl závěr původní série a tak mi nedala zapomenout na všechnu tu nudu, kterou jsem zažil v prvních dvou třetinách. Navíc i ten samotný konec nebyl příliš uspokojivý... Po stránce obsahové tedy hodně slabé, ale díky tomu, že se na to hezky koukalo to je u mě v závěru průměr. 5/10

Seriál z chirurgického prostředí, který se snaží dávat nějaká ta poučení o morálce. Problém je ovšem u mě v tom, že já tomu nemůžu uvěřit... Už v diskuzi jsem vyspoileroval jeden z nesmyslů, kterých jsem si všiml v prvním díle a nyní po druhém mi to připadá, že nesmysly pokračují... Jak můžu věřit seriálu o chirurgovi v kterém je tolik logických chyb a věcí, kterým se mi prostě nechce věřit? Nemůžu! je mi líto, možná kdyby to celé byla jen nějaká hloupá sranda, ale ono se to bere vážně. Navíc anime o chirurgii bez chirurgie? V prvním díle nic zajímavého z tohoto oboru během operace neukázali a v druhém případě neukázali operaci vůbec. Navíc finále druhého dílu je pro mě prostě další obrovský "bullshit". Takže s tímhle už dál svůj čas ztrácet nebudu. Drop po druhém díle.

Dívat se na to docela dá, ale nějak mi to příliš nic nepřináší. Nepřijde mi to nijak roztomilé, ani příliš vtipné. Pohled na svět psíma očima by mohl být mnohem zajímavější, ovšem Muuco je až příliš hyperaktivní pes, který prostě jen vymýšlí různé hlouposti a je naprosto oddán svému páníčkovi. Čekal jsem, jestli se to nějak nerozjede ale spíš si to drží svou stabilní úroveň a mě to bohužel začalo nakonec spíš nudit. Vydržel jsem 13. dílů a možná to někdy i dokoukám, protože vysloveně průšvih to není, ale na víc jak na 3,5/10 se to u mě nedostalo. Drop po 13-ti dílech.

Musím říct, že jsem spokojen. Postavy zůstaly stále stejně zajímavé a hlavně nám začaly předvádět to, co mám u postav nejraději - vcelku uvěřitelný vývoj. Příběh se poměrně povedl a jak Bishamon Arc, tak i záchrana boha štěstí Ebisu byly hodně zajímavé. Ukázalo se pár zajímavých věcí a odhalilo se pozadí "temné strany", které mě na jednu stranu nepřekvapilo a na druhou stranu potěšilo. Jinak ještě musím vyzvednout opening, ten se mi také hodně líbil. Noragami Aragoto bylo opravdu velmi příjemným zpestřením této sezóny takže "Tonight we honor the hero!!" a tak tomu těch 5* dám, ale je to na hraně. 8,5/10

Od tohohle jsem opravdu skoro nic nečekal a skoro jsem byl i přesvědčený, že nevydržím déle jak jeden díl. No a dokoukáno! A co je ještě zajímavější, tak jsem se u toho občas i zasmál... Dobré to moc není, animace se mi moc nelíbí, hudba neoslnila a z charakterů mě pouze malinko zaujalo číslo 3 (s modrými vlasy). Ovšem to co jsem se dozvěděl v 6. díle mě docela naštvalo! Některé zvraty a překvapení by si páni autoři radši měli nechat pro sebe... Přesto se na Hacka Doll a jejich občas zajímavou, občas ztřeštěnou a povětšinou hodně nepovedenou snahu o zlepšení života jim svěřených uživatelů dalo vcelku i koukat. Přesto mě to nebavilo tolik jako třeba Somera-chan a tak za mě jen velmi slabý průměr. 4,5/10.

Na "speciální akdemii" pro tvůrčí psaní přišel další "nový student" hned první den se potkal s "šílenou tsundere" a ještě ten den spadl a rukou jí pořádně počechral její mocně vyvinutý hrudník... To ho tak ovlivnilo, že o tom musel začít psát jak na běžícím páse, protože vlastně nic jiného nezná, protože i na této "speciální akademii" byl prostě ten "nejhorší z nejhorších" a tak chudák Jeoffrey musí sledovat již kdoví kolikátou verzi na toto uvedené téma, kde se vlastně jenom mění zaměření školy, motivace hlavního hrdiny a ostatních postav, ale jinak je to pořád jako přes kopírák. Dát tři "speciální akademie" tři "šílené tsundere" a tři velmi podobné hrdiny během jedné anime sezóny, to je šílenost. Přijde mi jako kdyby se někdo rozhodl, že po letní sezóně, která přinesla nový svěží vítr do kategorie ecchi (Shimoneta, Prison school a svým způsobem, který mě neoslnil i Monster Musume...), je teď prostě nutné vrátit se zpět ke kořenům a tak se na mě valí hromady klišé na každém rohu. Zdejší hrdina místy ujde a jeho odhodlání je alespoň malinko zajímavé a docela se mi líbí to děvče za počítačem, jen škoda, že nedostává příliš prostoru.. Na druhou stranu zdejší "tsundere" bych místy nejradši profackoval a Usagi s "velkýma očima" je tam zase jenom kvůli fanservisu, takže ne, díky... Nakonec to trošičku zachraňuje nová posila do týmu čarodějka Mari a i ta lolitka není úplně marná. Animace mě neoslnila a hudba mě místy i solidně rušila, takže ani tady žádná pastva. No s Asteriskem jsem praštil po jedné episodě a pak se k němu vrátil, Cavalry jsem vydržel pár dílů a jsem si jistý, že se k němu vracet nebudu a tohle dílko u mě na víc než na podprůměr stejně asi taky mít nebude. 4/10

Původně jsem myslel, že to bude o tom, jak mladý chlapec bojuje sám se sebou a se svým "syndromem bílého rytíře". Také jsem očekával, že to bude o tom, jestli má v dnešní době rytířství vůbec nějaké místo. Prostě, že se budeme zaobírat rozporem mezi moderním a středověkým... Bohužel o těchto věcech to v podstatě vlastně vůbec není. Tento originální nápad a zajímavé téma je tam jen okrajově, aby zakrýval poměrně jednoduchý skoro až plochý příběh a opět jistou dávku klišé. Nejspíš je to tam také proto, aby ten hrdina nevypadal tak obyčejně, protože je to právě ten jeho "syndrom bílého rytíře" co jej trochu odlišuje od všech ostatních "šablonovitých" hrdinů. Nyní když jsem popsal o čem to podle mě není je na čase tedy přidat pár slov o tom o čem to dle mého je. Tohle anime je především pastva pro ty z nás, které společnost označuje za lolicony. On už ten úvodní opening tak jak je a kdy se nám prakticky předvádí hrdinka v nejrůznějších roztomilých pózách o něčem svědčí. Navíc i styl animace je takový, aby hrdinky působili co nejvíce roztomile. Příběh je mělký a jeho hlavní podstata je asi taková, že hlavní hrdinka je prostě politováníhodná, neskutečně roztomilá lolitka, která potřebuje zachránit a hlavní hrdina se svým "syndromem" je zkrátka ideální osoba pro tuhle práci. Srdce člověka, který má v oblibě roztomilé věci jásá a není po něj problém s hrdinou soucítit a fandit mu, protože ochrana roztomilých lolitek je prostě jediná správná věc! Co na tom záleží, že spousta věcí působí nelogicky, přehnaně a šíleně! Navíc s přibývajícími díly přicházejí další dívky a mezi nimi i další roztomilá lolitka, která na první pohled působí také kouzelně. Co na tom, že přichází s tím asi největším klišé, které v anime o lolitkách můžeme zažít, tedy že hlavního hrdinu ihned prohlásí za svého "taťku"! Takže podtrženo a sečteno, je to vlastně velmi prvoplánové, se spoustou věcí, které mě štvou a kterým se mi nechce věřit, ale protože jsem asi cílová skupina tak ten zbytek na mě prostě zabral... Takže 6/10 a pokud nejste "cílová skupina" tak si tak 2 až 3 body odečtěte.